Vědci pomocí radioteleskopu zachytili neobvyklou nebeskou anomálii. Podivný rádiový kruh je jedním z nejvzácnějších a nejzáhadnějších objektů ve vesmíru, uvedl Ananda Hota, hlavní autor studie zveřejněné 2. října v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Podivné rádiové kruhy, známé také jako ORC, jsou pravděpodobně tvořeny magnetizovaným plazmatem – nabitým plynem, který je silně ovlivňován magnetickými poli – a jsou tak masivní, že se v jejich středu nacházejí celé galaxie. Rozprostírají se na stovky tisíc světelných let a často dosahují 10- až 20násobku velikosti naší galaxie Mléčné dráhy. Jsou však také neuvěřitelně slabé a obvykle je lze detekovat pouze pomocí rádiového záření, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zásah z vesmíru? Do DNA některých lidí mohly být vloženy geny, tvrdí kontroverzní studie
Nově objevený rádiový kruh, nazvaný RAD J131346.9+500320, je nejvzdálenější dosud známý kruh, který se nachází 7,5 miliardy světelných let od Země – a první, který objevili občanští vědci. Je to také teprve druhý podivný rádiový kruh, který má dva prstence. „ORC patří mezi nejbizarnější a nejkrásnější kosmické struktury, jaké jsme kdy viděli – a mohou obsahovat důležité stopy o tom, jak galaxie a černé díry společně evolvují,“ napsal Hota, odborný asistent na katedře atomové energie Centra excelence v základních vědách na Univerzitě v Bombaji.
Obrovský skok pro občanskou vědu
Zvláštní rádiové kruhy byly poprvé objeveny před asi šesti lety. Jejich struktura ale zůstává do značné míry nejasná. Hota je ředitelem a hlavním výzkumníkem RAD@home Astronomy Collaboratory, online komunity otevřené všem, kteří mají vědecké vzdělání. Astronomové učí uživatele rozpoznávat vzorce ve slabých, rozmazaných skvrnách rádiových vln a analyzovat astronomické snímky, vysvětlil Hota. Nově objevený podivný rádiový kruh se objevil v datech z teleskopu Low Frequency Array (LOFAR), který se skládá z tisíců antén v Nizozemsku a po celé Evropě a tvoří jeden velký radioteleskop. Jedná se o největší a nejcitlivější radioteleskop pracující na nízkých frekvencích.
Ačkoli účastníci RAD@home nebyli speciálně vyškoleni k hledání podivných rádiových kruhů, neobvyklá struktura dvojitého prstence vynikla a stala se prvním podivným rádiovým kruhem identifikovaným pomocí LOFAR. Prstence vypadají, že se protínají, což podle vědců souvisí s naším úhlem pohledu ze Země, ale ve vesmíru jsou pravděpodobně oddělené. Dvojice se rozprostírá na vzdálenost 978 469 světelných let. Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok, tedy 9,46 bilionu kilometrů. „Tato práce ukazuje, jak mohou profesionální astronomové a občanští vědci společně posouvat hranice vědeckých objevů,“ podotkl Hota.
Astronomové kdysi předpokládali, že podivné rádiové kruhy mohou být hrdla červích děr, rázové vlny z kolizí černých děr nebo slučujících se galaxií, nebo silné trysky vypouštějící energetické částice. „Domníváme se, že v centrální galaxii došlo k významné explozivní události. Výsledná rázová vlna mohla znovu aktivovat starodávné mraky magnetizovaného plazmatu, které tak znovu začaly zářit jako rádiové kruhy,“ popsal Hota. Dodal, že plazmové mraky byly pravděpodobně nejprve vytvořeny proudy hmoty uvolněnými supermasivní černou dírou galaxie. „Nová rázová vlna v podstatě osvětlila ‚kouř‘ zanechaný minulou aktivitou galaxie,“ popsal.
Tým občanských vědců také objevil dva další podivné rádiové kruhy ve dvou různých galaxiích, včetně jednoho umístěného na konci silného proudu, který má ostrý oblouk, což vede k rádiovému prstenci širokému asi 100 000 světelných let. „Tyto objevy ukazují, že ORC a rádiové kruhy nejsou izolované kuriozity – jsou součástí širší rodiny exotických plazmatických struktur formovaných proudy černých děr, větry a jejich prostředím,“ uvedl ve svém prohlášení spoluautor studie Pratik Dabhade, odborný asistent na oddělení astrofyziky Národního centra pro jaderný výzkum ve Varšavě v Polsku.
Ray Norris, astrofyzik z australské organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation, byl potěšen objevem tohoto jevu pomocí teleskopu LOFAR a občanské vědy. Podle něj je obtížné naučit umělou inteligenci rozpoznávat neobvyklé rádiové kruhy, protože je známo jen velmi málo příkladů. „ORC jsou opravdu těžko k nalezení, ale víme, že v datech jich musí být stovky. V současné době se jako nejlepší přístup jeví občanská věda a tito lidé v tom podle všeho odvádějí skvělou práci,“ podotkl.
Přetrvávající galaktické hádanky
Objev dosud nejvzdálenějšího neobvyklého rádiového kruhu umožňuje vědcům efektivně nahlédnout do minulosti. Tým se domnívá, že tento jev může sloužit jako způsob zaznamenávání a uchovávání dávných událostí, které formovaly galaxie před miliardami let. Světlo z rádiového kruhu putovalo 7,5 miliardy let, než dosáhlo Země, a mohlo by poskytnout poznatky o roli, kterou neobvyklé rádiové kruhy hrají v evoluci galaxií v různých časových měřítkách. „Studiem těchto kruhů v různých kosmických časových obdobích můžeme začít odhalovat, jak takové energetické výbuchy ovlivňují okolní plyn a spouštějí nebo potlačují tvorbu hvězd,“ poznamenal Hota.
O podivných rádiových kruzích zůstává ale mnoho otázek, včetně toho, proč je astronomové vidí pouze v tak velkých rozměrech. Hota a Dabhade chtějí vědět, zda se kruhy rozšiřují z menších bublin, které nejsou detekovatelné. A pokud podivné rádiové kruhy skutečně vznikají ze sloučení galaxií nebo supermasivních černých děr, proč nejsou pozorovány častěji? K zodpovězení těchto otázek bude zapotřebí pomoc občanských vědců a teleskopů nové generace, jako je transkontinentální Square Kilometre Array v Jižní Africe a Austrálii. Teleskop, který je nyní ve výstavbě a jehož dokončení se očekává v roce 2028, bude zahrnovat tisíce parabolických antén a až milion nízkofrekvenčních antén, čímž vznikne největší radioteleskop na světě. I když budou tyto paraboly a antény umístěny ve dvou různých částech světa, vytvoří jeden teleskop s více než 1 milionem metrů čtverečních sběrné plochy, což astronomům umožní mapovat celou oblohu mnohem rychleji než kdykoli předtím.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Studie růstu nehtů, malování krav či opilosti netopýrů. V Bostonu rozdali humorné Nobelovky
