V Česku topí zemním plynem skoro dva miliony domácností v bytech a přes jeden milion domácností v rodinných domech, ukazují poslední dostupná data Českého statistického úřadu. A není to tak dávno, co se na nové kotle na zemní plyn pro domácnosti rozdávaly státní dotace. Vláda rovněž posílá miliardy korun z modernizačního fondu na to, aby teplárny v rámci dekarbonizačních plánů přešly z uhlí na výrobu tepla právě ze zemního plynu. Konec tohoto paliva v roce 2040 je tak pro Česko podle některých odborníků zcela nereálný. K zemnímu plynu totiž nemáme alternativu.
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov byla definitivně přijata loni v květnu. Česko má dva roky na zapracování dokumentu do svých zákonů. Dokument cílí na to, aby se topení či chlazení jakýmikoli fosilními zdroji co nejvíc omezilo, o tom není pochyb. V textu se však zároveň píše, že by členské země měly přijímat opatření s cílem úplně vyřadit kotle na fosilní paliva, tedy i ty na zemní plyn, aby od roku 2040 mohly fungovat bez nich. Tahle formulace je přitom ve směrnici uvedena v tabulce, která je označena termínem "závazné ukazatele". Ani rok po schválení významného dokumentu tak není zcela jasné, zda přijatá směrnice znamená, že kotle na zemní plyn nebude možné po roce 2040 používat vůbec.
René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu uklidňuje, že termín 2040 není závazný. "Je tam dán termín 2040, ale není tam striktní zákaz. Ta směrnice to nezakazuje," ujišťuje Neděla. Podle něj bude směrnice motivovat lidi například prostřednictvím dotačních programů, takže budou sami přecházet k jiným zdrojům vytápění. "Nebude to tak a ani to není v té směrnici, že zítra nesmíte mít plynový kotel, že ho musíte odmontovat," tvrdí Neděla.
Ministerstvo průmyslu si podle něj směrnici vykládá tak, že sice máme jako Česká republika připravit nezbytná opatření, kterými zmíněný rok 2040 coby rok definitivního odchodu od vytápění fosilními palivy můžeme splnit. Nicméně to prý "neznamená, že je musíme uvést do praxe".
Boj o kotle jako o motory
Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) je však k takovým uklidňujícím prohlášením podle svých slov "velmi skeptický". "Směrnice je pro členské státy závazná. A pokud jde o možnost upravit si její znění při transpozici do českého právního řadu, tady příliš prostoru nevidím," řekl Aktuálně.cz.
Česko bude muset podle Krutílka vyvinout maximální úsilí, aby se tento termín změnil. "A aby se z faktického zákazu kotlů na zemní plyn nestal stejný symbol odporu proti EU jako se to stalo v případě zákazu spalovacích motorů," varuje Krutílek.
V případě spalovacích motorů nejprve Evropský parlament schválil v roce 2022 normu, která de facto znamenala zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. Proti legislativě se zvedla velká vlna odporu, a to i ze strany politiků, kteří veřejně slibovali, že se zákaz pokusí zvrátit. Což už se částečně povedlo, další revize této legislativy by měla odstartovat ještě letos. Krutílek tedy naznačuje, že by se mohla objevit podobná vlna odporu i v případě tvrdého zákazu kotlů na zemní plyn.
Právě nejsilnější vládní strana byla loni po schválení směrnice, která se snaží topení zemním plynem výrazně omezit, ústy svého europoslance Alexandra Vondry jejím hlasitým odpůrcem. Vondra už loni varoval, že dokument klade obrovské nároky na vlastníky starších nemovitostí.
Podobně nyní mluví i Karel Havlíček z hnutí ANO, které bude podle aktuálních volebních průzkumů pravděpodobně sestavovat příští vládu. I podle něj norma jasně nařizuje zákaz plynových kotlů od roku 2040.
"Budeme vzdorovat do poslední chvíle a spoléhat na to, že se to zruší," reagoval Havlíček na dotaz Aktuálně.cz, jak bude směrnici a její propsání do českých zákonů řešit - pokud bude ve vládě. Současní zástupci ministerstva totiž přiznávají, že v tomto volebním období se už zapracování směrnice do českých zákonů nestihne. A řešit ho tak bude až příští vláda.
Sázka na výjimky
Dokument zakazující vytápění fosilními palivy je součástí Zelené dohody pro Evropu. Nové budovy podle ní nesmí mít plynové kotle už od roku 2030. O deset let později pak má zákaz platit i pro starší nemovitosti. Některé budovy - například ty historické - by mohly dostat výjimku.
A právě na výjimky sází i Český plynárenský svaz (ČPS). Ten nedávno odhadl, že spotřeba zemního plynu v Česku vzroste do roku 2040 o čtvrtinu a v příštích dvou dekádách půjde v důsledku dekarbonizace, tedy snahy o postupné snižování uhlíkových emisí, o hlavní palivo české energetiky.
"Je možné nastavit výjimky nebo prodloužit přechodné období zejména tam, kde by nahrazení fosilních paliv bylo technicky neproveditelné, obtížné nebo ekonomicky a sociálně neschůdné," tvrdí například Martin Slabý, předseda Rady ČPS.
Přitom podle řady odborníků je zcela vyloučené, aby se po roce 2040 v Česku netopilo zemním plynem. "Představa, že by bytový sektor nebo i firmy netopily po roce 2040 zemním plynem, je naprosto absurdní. A to není jen případ Česka, taková situace je i v jiných zemích. A nejde jen o topení, u firem jde především o technologické využití plynu," uvedl pro Aktuálně.cz Michal Macenauer ze společnosti EGÚ Brno.
Cílem zmíněné směrnice je postupné snižování energetické náročnosti všech budov až do roku 2050. Způsob vytápění je přitom jeden z mnoha nástrojů, jak toho dosáhnout. Detailní postup teď podle ministerstva průmyslu řeší několik expertních skupin, které mají konkrétní opatření navrhnout. Resort průmyslu už loni odhadl, že do roku 2030 utratí na dotacích na tyto účely celkem 220 miliard korun.
