Pro bývalou žokejku a dnešní trenérku Martinu Růžičkovou to byl jeden z největších úspěchů v jejím profesionálním životě. Když loni v říjnu Sexy Lord, kůň z její stáje, proběhl společně se soupeřícím Godfreyem cílovou čárou před plnými tribunami, stali se oba koně vítězi Velké pardubické.
Byl to zároveň i jeden z posledních záchvěvů velké historie hřebčína v Napajedlech na Zlínsku. Úspěšného hnědáka si Růžičková pořídila právě z tamního soukromého chovu.
"Největší chybou bylo prodat hřebčín nekoňákům. Ti lidi o koně nestojí. Já je chápu, není to ziskové. Tak do toho ale neměli chodit," přemítala nahlas Martina Růžičková letos na jaře, když s ní mluvil reportér deníku Aktuálně.cz.
Už od února 2023, kdy z Napajedel odvezli posledního plemeníka, totiž hřebčín pouze chátrá. Je zamčený a dovnitř se člověk může podívat jen přes mříže mohutné brány.
"Napajedla jsou geniální místo pro odchov koní. Díky pastvinám mají koně výbornou možnost pohybu - bez pastvin nemá ten hřebčín hodnotu," upozorňuje Růžičková.
Jako řada dalších svými slovy naráží na ortel ministerstva kultury. Úřad vedený Martinem Baxou (ODS) totiž letos v březnu rozhodl, že punc kulturní památky dá jen některým stavbám ve známém areálu na Zlínsku. Ovšem nikoliv přilehlým loukám, kde se stáda draze chovaných koní pásla a žila.
V tom někteří vidí zásadní ohrožení pro případné znovuoživení hřebčína. Obávají se, že na přilehlých pastvinách by mohla rodina Sieklíků, nynější většinoví vlastníci areálu, zahájit výstavbu domů s byty.
Jejich dřívější vize totiž počítala s tím, že právě příjmy z developerského projektu by pomohly s financováním chodu hřebčína.
"Ministr žádost zamítl"
Veterinář Libor Hlačík, menšinový majitel pozemků a syn bývalého dlouholetého ředitele hřebčína, se proto obrátil na ministerstvo kultury. Žádal, aby resort přehodnotil své původní rozhodnutí a památkovou ochranu dal nejen ikonickým zemědělským stavbám z červených cihel, ale i přilehlým pastvinám. Jedině tak by prý mohlo dojít k zachování hřebčína jako funkčního celku.
Jak ale nyní zjistil deník Aktuálně.cz, Baxa mu nevyhověl. "Ministr kultury zamítl žádost Libora Hlačíka o obnovu řízení, v němž byla za kulturní památku prohlášena pouze část areálu hřebčína Napajedla," potvrdila Ivana Awwadová, mluvčí resortu.
Baxovo zamítnutí vysvětluje mluvčí tím, že se neobjevily žádné dříve neznámé skutečnosti, které by měly vést ke změně původního rozhodnutí. "Nebyly proto naplněny zákonné podmínky pro obnovu řízení," shrnula resortní mluvčí Awwadová.
Aleš Martínek, právní zástupce Libora Hlačíka, se k ministerskému zamítnutí nevyjádřil. Ani on do vydání článku na zaslané dotazy nereagoval.
Národní hřebčín? Stát nechce
Byť by se měla věcí zabývat ještě česká justice, kde se bude postup státu v procesu vyhlášení památkové ochrany řešit, poslední kroky Martina Baxy naznačily další budoucnost hřebčína. Je zřejmé, že pokud majitelé získají všechna povolení a potřebné finance, v lokalitě Výběhy, kde se nacházejí pastviny cenné pro chov plnokrevníků, by se jednou mohla rozjet bytová výstavba.
Ostatně už v roce 2019 napajedelské zastupitelstvo souhlasilo se změnou územního plánu. Před dvěma roky však tamější konšelé jednali o znovu a vznik stavebních parcel tehdy odmítli.
Ani zisky z developerského projektu by však oživení slavného chovu anglických plnokrevníků nezajistily. Tedy pokud nedojde ke změně majitelů. Sieklíkovi se bez pomoci státu, která by měla činit minimálně 20 milionů korun ročně, prý neobejdou.
"Obdobná podpora, jakou získávají státní hřebčíny, by byla minimálním předpokladem pro obnovu chovu. Zároveň by bylo nutné výrazně investovat do infrastruktury hřebčína, jejíž rekonstrukce je odhadována na více než jednu miliardu korun. Bez této kombinace provozní a investiční podpory není obnovení provozu reálně možné," zhodnotila už dříve Pavla Mudrochová, mediální zástupkyně společnosti Sygnum, provázané se zlínským podnikatelem Antonínem Sieklíkem mladším.
V této souvislosti několikrát zaznělo, že jediná šance Napajedel spočívá v jejich transformaci na národní hřebčín. Jako se to v minulosti stalo v Kladrubech nad Labem, kde chovají plemeno starokladrubských koní. Stát ale tuto investici zatím pokaždé odmítl.
Trenérka a bývalá žokejka Martina Růžičková odmítavý postoj úřadů nechápe. Už jen proto, že úroveň napajedelského chovu a hodnota tamějšího hřebčína prý ve srovnání s konkurencí vždycky byla něco jako "Adidas mezi výrobky ze Sapy," tvrdí.
