Spalování fosilních paliv a zvyšování teplot způsobené lidskou činností již vede k závažným vlnám veder, povodním, suchům a lesním požárům. Na obzoru se však rýsují ještě závažnější dopady. Klimatická změna může také způsobit, že klíčové ekosystémy Země – od amazonského deštného pralesa po polární ledové štíty – vyjdou z rovnováhy natolik, že se zhroutí, což bude mít katastrofální dopady na celou planetu, píše CNN. „Rychle se blížíme k několika bodům zlomu, které by mohly změnit náš svět a mít devastující důsledky pro lidi i přírodu,“ řekl Tim Lenton, profesor Global Systems Institute na University of Exeter a autor zprávy zveřejněné v neděli.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolem Země proletí dvě komety, vědci mluví o události roku. Jak a kde je můžete sledovat?
Podle zprávy jsou první na řadě korály v teplých vodách. Od roku 2023 totiž útesy po celém světě zažívají nejhorší masové bělení v historii, protože oceány dosahují rekordně vysokých teplot. Postiženo je již více než 80 procent útesů a podvodní pestrost barev a života je nahrazována vybledlou krajinou, v níž dominují mořské řasy. „Nyní jsme korálové útesy dostali za hranici toho, co jsou schopny zvládnout,“ řekl Mike Barrett, hlavní vědecký poradce World Wildlife Fund UK a spoluautor zprávy. „Pokud se globální oteplování nezvrátí, rozsáhlé útesy, jak je známe, zmizí,“ varovali autoři ve zprávě.
Korálové útesy jsou důležitým domovem pro mořské živočichy, zajišťují potraviny pro lidi, přinášejí biliony dolarů světové ekonomice a chrání pobřeží před bouřemi. Pokud budou teploty dále stoupat, čeká nás ještě horší budoucnost. Podle zprávy se planeta nachází na pokraji několika dalších bodů zlomu, protože je téměř jisté, že nedodrží globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní.
Jednou z nejvíce alarmujících věcí je potenciální kolaps Atlantické meridionální cirkulace, klíčové sítě oceánských proudů známé jako AMOC. To by mělo katastrofální globální důsledky, které by některé části světa uvrhly do hlubokého mrazu, jiné by naopak zahřály, narušily monzunové období a zvýšily hladinu moří. „Nyní existuje riziko, že k tomuto kolapsu dojde ještě za života lidí, kteří se dnes narodili a žijí na této planetě,“ podotkl Barrett.
„Svět není připraven na dopady překročení těchto bodů zlomu,“ zdůraznila Manjana Milkoreitová, výzkumnice na katedře sociologie a humánní geografie Univerzity v Oslu a autorka zprávy. Dodala, že současné politiky a mezinárodní dohody jsou navrženy pro postupné změny, nikoli pro náhlé, nevratné a vzájemně propojené změny. „To, jak vlády nyní zareagují, může formovat systém Země na velmi dlouhou dobu,“ podotkla. Mezi opatření, která zpráva požaduje, patří rychlé snížení znečištění způsobujícího oteplování planety a zvýšení odstraňování uhlíku z atmosféry.
Navzdory alarmujícím zjištěním zpráva přináší i některé pozitivní zprávy, včetně „radikálního globálního zrychlení“ rozvoje solární energie, elektromobilů, baterií a tepelných čerpadel. „Jakmile budou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že se vrátí, protože čistší alternativy jsou levnější a lepší,“ uvádí zpráva, která byla zveřejněna měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, výroční konferenci OSN o klimatu. Letošní rok je obzvláště důležitý, protože země mají stanovit své cíle pro snížení emisí v příštím desetiletí. „Tato ponurá situace musí být varovným signálem, že pokud nyní nezakročíme, ztratíme také amazonský deštný prales, ledové štíty a životně důležité oceánské proudy. V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofickým důsledkům pro celé lidstvo,“ řekl Barrett.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Medvědi v Česku nejsou náhoda. Někdo je záměrně vypouští, tvrdí myslivci
