Zprávu o smrti oblíbeného umělce sdílela na Facebooku jeho dcera Šárka. „Táta byl spíš kámoš než táta. A to opravdovej kámoš všech. Myslím si, že všichni tady určitě ochutnali tátovo skvělé jídlo, nebo jste byli minimálně na návštěvě v jeho ateliéru. Možná máte i to štěstí, že vám visí na zdi obraz a dole v pravém rohu má napsáno ‚Hlaváč‘,“ uvedla ve svém příspěvku.
V posledních měsících života bojoval Pavel Hlaváč s rakovinou jater. „Když mě viděl v nemocnici, řekl jen: ‚Já to vím, neříkej mi to.‘ Ale domluvili jsme se, že to zvládneme a budeme bojovat,“ popsala jeho dcera.
ČTĚTE TAKÉ: Herce Kanyzu čeká s manželkou zlatá svatba. Jejich dcera se provdala za mariňáka do USA.
V nemocnici ho v posledních dnech navštívili také jeho blízcí přátelé, mezi nimiž byl i herec Jiří Vyorálek. Václav Bartoš sdílel na sociálních sítích fotografii, k níž připsal: „Poslední návštěva, posledních pár cigár s Pavlem a pořád jsme se v tý blbý nemocnici řehtali jak malý děcka. Odešel velkej borec, důstojně, vnitřně smířený se smrtí, které se nevysmíval, ale moc vážně ji nebral.“
Situace jako z Pelíšků
Hlaváč se narodil 28. března 1951 v Třebíči. Jeho otec pracoval jako regionální politik a právě rozdílný pohled na směřování republiky mezi nimi zpočátku nedělal dobrotu. „Když jsme se sestrou viděli film Pelíšky, jak tam byly ty lžičky z umělé hmoty, tak to přesně u nás probíhalo. Otec dotáhl nerozbitné skleničky: ‚To se nerozbije!‘ A já to vzal a prásknul jsem s tím a ono se to rozletělo na milion kousků. Lžičky to samé. S Dášou jsme se chechtali, že to snad není možné, že to natáčeli u nás,“ vzpomínal v minulosti Hlaváč pro web Paměť národa. Po vpádu vojsk v roce 1968 však jeho otec na komunisty zanevřel, vztah se synem se výrazně zlepšil a rádi spolu chodili na pivo.
Hlaváč už odmala miloval hudbu. Nejprve chodil do hudební školy na housle, což ho údajně ale vůbec nebavilo: „Skončilo to tak, že jsem při jedné potyčce přerazil školní housle kamarádovi o hlavu a naši řekli, že ze mě Paganini holt nebude, a tak jsem skončil,“ přiznal s tím, že chtěl hrát na kytaru především kvůli holkám.
Přezdívka od Magora
Ještě na škole založili s kamarády kapelu Babrani, později přišly kapely This Free, P.LEA.S či třeba Articulus. Hlaváč se stýkal i se členy undergroundu. Ze známosti s Ivanem Martinem Jirousem, přezdívaným Magor, která se datovala už od sedmdesátých let, dokonce málem vznikla i hudební spolupráce. Jirous oslovoval Pavla Hlaváče výhradně „Bluesmane“, připomíná web Paměť národa.
Kromě hudby se Hlaváč věnoval i malování obrazů – používal vlastní techniku, kterou nazval „šmirgláž“. Jeho obrazy vlastní například člen Plastic People of the Universe Vratislav Brabenec či herec Oldřich Navrátil. Pracoval také jako frézař.
„Já to mám nastavené tak, že když mi někdo strhá muziku, tak mu řeknu: ‚Hele, já jsem výtvarník, tak to toleruj.‘ A když někdo strhá ty obrazy, tak mu řeknu: ‚Já jsem muzikant.‘ A když někdo strhá muziku i ty obrazy, tak mu řeknu: ‚Co bys chtěl po frézařovi?‘“ žertoval.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Smutná slova Felixe Slováčka. Jak je na tom Dáda? Bohužel nemůžu odpovědět, nezvládám to
