Nemoc souvisí se špatnou hygienou. "Největší problém to bývá u malých dětí, v sociálně vyloučených komunitách, ale i u lidí bez domova, na ubytovnách a podobně," řekla hlavní hygienička Barbora Macková.
U dětí podle ní nemoc často nemá žádné příznaky, mohou ale nakazit rodinu nebo spolužáky.
"Aktuální data v ČR ukazují, že se šíří také v populaci dospívajících a dospělých, u osob s rizikovým chováním, především závislých na drogách, a u lidí bez domova," dodala. Vyšší počty zemřelých podle ní souvisí s tím, že tato populace má často chronické onemocnění jater, které je významnou komplikací pro průběh nemoci.
Nejvíc případů zatím hygienici zaznamenali v Praze (436) a Středočeském (202) a Moravskoslezském kraji (118). Lidé se mohou nakazit také znečištěnými předměty, jako jsou například kliky u dveří nebo madla v dopravních prostředcích, kterých se nakažený dotýkal. "S nástupem školního roku oslovují jednotlivé krajské hygienické stanice školy, školky i zařízení pracující například s lidmi bez domova či závislými na drogách," uvedla Macková.
Například Hygienická stanice Hlavního města Prahy školy podle dokumentu, který má ČTK k dispozici, informovala, že pro žáky i zaměstnance školy doporučuje očkování. Není ale plošně hrazeno ze zdravotního pojištění, zájemci si teď musí vakcínu zaplatit, potřeba jsou dvě dávky v ceně zhruba 1700 korun.
Hlavní hygienička chce dosáhnout toho, aby pojišťovny očkování platily. "Již delší dobu se zasazuji o to, aby byly vakcíny proti VHA hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Iniciovala jsem debatu na úrovni nejen zdravotnických odborníků, ale i zástupců ministerstva a pojišťoven," uvedla. Další prevencí je podle Mackové důsledné dodržování základních hygienických návyků, zejména pravidelného mytí rukou.
