Blier se narodil 14. března 1939 v Boulogne-Billancourt na jihozápadním předměstí Paříže. Ve 20 letech se stal asistentem režie, k čemuž ho přivedl jeho otec, režisér. Blier vydal několik knih a natočil 18 celovečerních filmů, ke všem si napsal scénář.
ČTĚTE DÁLE: Zemřel Petr Hannig, objevitel Lucie Bílé a neúspěšný kandidát na prezidenta
Jen tak mohl být svobodný a provokativní, uvedl deník Le Monde, který jej vylíčil jako provokatéra, který se ničeho nebál. Ve svých filmech uměl potěšit, znechutit, šokovat i urazit a jeho tvorba se nepřestala vzpírat zavedeným pořádkům a morálce, dodal list.
Dva jeho první filmy, Kdybych byl špión (1967) a V rytmu valčíku (1971), si u diváků nezískaly příliš pozornosti. To se ale nedá říct o filmové adaptaci jeho vlastního románu Buzíci (1974), do které obsadil Gérarda Depardieua a Patricka Dewaerea hrající dva cynické, bezohledné a surové pobudy. Kritika film ztrhala a snímek musel být pro osoby mladší 18 let zakázán, přestože diváci oběma hrdinům fandili, připomněl deník.
Ve filmu Osudové ženy (1976) si Blier vyřizoval účty s Hnutím za osvobození žen (MLF), film ale upadl v zapomnění. Reputaci si spravil snímkem Připravte si kapesníky (1978), v němž opět hráli Dewaere s Depardieuem a který získal Oscara za nejlepší zahraniční film.
Večerní úbor (1986), skandálně pojednávající o homosexualitě a milování ve třech, dostal cenu za nejlepší mužský herecký výkon a tři nominace na francouzskou obdobu Oscarů, Césara. Za Příliš krásnou (1989) dostal Blier Zlatou palmu na festivalu v Cannes, Césara za nejlepší film, herečku, režii, scénář a střih a pět nominací v dalších kategoriích, napsal web Anno Cité.
Blier často pracoval s tématem žen, lásky, sexu a vztahů. „Všechny jeho postavy – křiklounové, cynikové, tupci a hrubiáni – zoufale potřebují uznání a lásku. Až do té míry, že vás upoutají," uvedl Le Monde.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Inaugurace jako sraz nejbohatších a nejvlivnějších lidí světa. Kdo všechno podpořil Trumpa
