"Česká republika se v rámci jednání dlouhodobě staví proti zvyšování stávajících minimálních sazeb. Zastává názor, že členské státy by měly mít co největší flexibilitu a možnost upravovat daňové sazby podle vlastního uvážení a národních potřeb," reaguje pro Aktuálně.cz Šárka Pavlasová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Směrnice ETD vychází z unijní součásti Green Dealu, konkrétně z programu Fit for 55, který usiluje o snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Zvýšení minimálních povolených sazeb se týká všech energetických surovin, ale nejvíc právě nafty a benzinu a dalších paliv, jako je třeba topný olej nebo plyny pro pohon motorů.
"Produkty, na které se vztahuje směrnice, jsou seskupeny a řazeny podle jejich environmentálního vlivu. Paliva s největším negativním dopadem na životní prostředí budou podléhat vyšším minimálním sazbám," nastiňují strategii bruselští komisaři na webu Evropské komise.
Tak zní původní návrh, který se však podle informací Aktuálně.cz dodnes řadě zemí včetně Česka vůbec nelíbí. "Původně ty všechny zelené návrhy působily jako takový ekologický kobercový nálet. Brusel to všude napálil co nejvíc, ale naštěstí teď někteří couvají," popsal pro Aktuálně.cz postup vyjednávání jeden z petrolejářských odborníků, blízkých unijnímu vyjednávání.
Shoda se stále hledá
Minimální částka daně, pod kterou by členské země nesměly své vlastní sazby zavést, by se měla navýšit z nynějších 0,359 eura (8,85 koruny) u litru benzinu a 0,33 eura (8,1 koruny) u litru nafty.
O kolik, není ještě dáno. O směrnici se diskutuje ve výborech Evropského parlamentu a shoda v žádném případě nepanuje. Podle původní a tři roky staré představy Evropské komise by došlo k nárůstu a vyrovnání minimální sazby u benzinu a nafty. U ekologičtější elektřiny by nejnižší daňová sazba byla nižší.
V současné době vybírají země EU na spotřební dani v průměru 0,548 eura (zhruba 13,5 koruny) z litru benzinu a 0,445 eura (11 korun) z litru nafty. Česká státní kasa si bere méně - 12,84 koruny u benzinu a 9,95 koruny z nafty.
Má skončit počítání daně podle litrů a dalších jednotek a všechna paliva by se zdaňovala podle energetického obsahu paliv. Tedy jednotně sazbou za gigajouly (GJ), aby "bylo možné přímé srovnání mezi více a méně znečišťujícími palivy, jakož i mezi nově vznikajícími způsoby využití elektřiny, například v elektromobilech," uvádí komise.
Ta původně navrhla, aby konvenční fosilní paliva, jako je nafta, motorový benzin a méně ekologická biopaliva, podléhala minimální sazbě 10,75 eura za GJ v případě jejich využití jako pohonné hmoty a 0,9 eura za GJ v případě jejich využití pro vytápění.
U pohonných hmot to v praxi znamená minimální sazbu v přepočtu zhruba devět korun na litr benzinu i nafty. Což je o něco víc, než činí dosavadní EU minimum, ale méně, než kolik dnes vybírá od pumpařů Česko.
Pocítí to i řidiči v Česku
Jenže unijní minimální sazba by měla každoročně narůstat - do roku 2033 zhruba o čtyři až sedm korun na litru. A to už pocítí i řidiči v Česku. Vedle toho by k ceně benzinu a nafty měla přidat několik korun i nyní vášnivě probíraná, ale už definitivně schválená směrnice o emisních povolenkách.
U teprve chystané daňové směrnice hledají zástupci členských zemí už tři roky nějaký kompromis, který by byl přijatelný pro všechny. V daňových tématech je totiž potřebná shoda všech členských zemí.
Poslední pokus o nějakou kompromisní variantu udělali Poláci teď v rámci svého v červnu skončeného předsednictví v Radě EU. Jejich návrh počítá s navýšením minimálních sazeb daně u benzinu a nafty, a to jednorázově k 1. lednu 2028, 2033 a 2038.
Šárka Pavlasová z ministerstva financí ale připomíná, že tento polský návrh ohledně sazeb daně nebyl předložen na žádné technické ani politické úrovni, a je otázkou, zda jej nově nastupující dánské předsednictví bude akceptovat.
Ke zvyšování minimální sazby u pohonných hmot - a v tomto případě zejména u nafty - se zásadně negativně staví i silniční dopravci. Kamionová doprava je závislá skoro výhradně na dieselu a v silné konkurenci na jeho pokud možno co nejnižší ceně. Ta by však vlivem vyšší daně vzrostla a dopravci by své vyšší náklady přenášeli i do zdražení přepravy zboží.
"Od roku 2027 začne platit směrnice ETS2, která vlivem emisních povolenek citelně zvýší ceny paliv. Je to v podstatě také forma daně. A zavádět pro jednu komoditu hned dvě nové daně, to nemůže nikdo myslet vážně," komentuje situaci výkonný ředitel sdružení autodopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
