Působí na všech kontinentech kromě Antarktidy. Jejich platformu FaceUp využívá 3700 organizací ze sedmdesáti států světa. To, co si ale zakladatelé aplikace proti šikaně David Špunar, Jan Sláma s Pavlem Ihmem zažili, by se dalo nazvat podnikatelským westernem. Tedy kdyby se celý příběh neodehrál v Africe.
Cesta českého startupu FaceUp začíná neokázale. Tři teenageři, společná touha něco změnit a silné téma šikany.
Dnes, o několik let později, se platforma používá po celém světě. Pomáhá školám i firmám odhalovat šikanu, zlepšovat prostředí a řešit citlivé situace, které by jinak mohly zůstat skryté. Svým uživatelům umožňuje se anonymně ozvat, kdykoli vnímají problémy, rizika, diskriminaci, korupci i nápady na zlepšení.
„Když jsme jako teenageři s Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem v Brně rozjížděli aplikaci proti šikaně NNTB, byli jsme celkem ambiciózní. Ale to, že jednou budeme jako FaceUp působit ve více než sedmdesáti státech nebo že první zahraniční škola a úplně první zaregistrovaná firma budou z Afriky, nás nenapadlo,“ říká jeden ze zakladatelů Jan Sláma.
Z původní neziskové aktivity vznikl plnohodnotný technologický produkt. Dnes je FaceUp „all-in-one“ platforma, kterou používají školy i firmy po celém světě. Cílem je odhalovat nejen šikanu, ale jakékoli problémy nebo příležitosti, o kterých se běžně nemluví – diskriminaci, korupci, konflikty na pracovišti, i nápady na zlepšení.
Přesto rychlý růst a mezinárodní úspěch poznamenaly stopy jednoho z nejtěžších období firmy: trojí neúspěšnou expanzi do Afriky. A právě tenhle příběh ukazuje, jak tvrdá realita může formovat strategii, odolnost i vděčnost za to, co funguje.
Příběh z dílny mužů z výběru Forbes 30 pod 30 je ambiciózní. A přesto, Afrika byla pro ně pořádnou a rovnou trojí fackou.
Fuckup #1: bokovka
Náhoda přivedla FaceUp poprvé do Afriky, konkrétně do Jihoafrické republiky, kde brzy následoval rapidní úspěch. „Slečna, která nás oslovila, se stala country manažerkou a mezi naše klienty se zařadila víc než stovka jihoafrických škol. A co teprve, když s námi začala spolupracovat škola, ze které kvůli šikaně odešel Elon Musk,“ vzpomíná Pavel Ihm.
Ze začátku to vypadalo jako splněný sen. „Žáci tam naši aplikaci skutečně používali, oznámení chodilo násobně víc než v Česku,“ pokračuje. A nezůstalo u nich. Studenti, rodiče, učitelé a vůbec všichni, koho Jan Sláma s Davidem Špunarem při svých několika návštěvách potkali, je podporovali, propojovali s klíčovými lidmi a doporučovali, kde se dalo, a záhy následoval i klient z řad firem.
Jenže z každého snu přijde probuzení a v tomto případě realita veskrze zhořkla.
Ukázalo se, že country manažerka, která FaceUp přivedla do regionu, měla s projektem jiné plány. „Zatímco pracovala pro nás, nechávala si vyvíjet konkurenční produkt. V momentě, kdy byl hotový, pustila se do „vlastního“ podnikání a přebrala nám všechny místní klienty,“ vypráví Jan Sláma.
Tenhle problém ale neměl být poslední.
Fuckup #2: přepadení a nuloví klienti
Nové naděje, nová krutá byznysová realita.
Keňa si FaceUp našla na základě pozitivních ohlasů z Jihoafrické republiky. Zde se to však zaseklo rovněž na místní country manažerce. Za celou dobu nedodala jediný kontakt.
„Částečně ji omlouvá měsíční pracovní neschopnost způsobená tím, že musela vyskočit z okna, aby si zachránila život před zloději, u čehož si zlomila ruku. Ochranku měla, ale ta koukala na televizi a nikoho si nevšimla,“ říká Ihm.
Co dělala dalších jedenáct měsíců, je záhadou. „Když jsme v Keni byli my, měli jsme desítky schůzek. Nic jsme předem nedomlouvali, prostě jsme přijeli ke škole a chtěli mluvit s ředitelem nebo ředitelkou. Všichni si na nás udělali čas a víc než ochotně se s námi potkali,“ popisuje Ihm.
Ze všech schůzek odjížděli s tím, že mají spolupráci v kapse. Opak byl ale pravdou. Nakonec se nic z toho uzavřít nepovedlo. Místní tým to nepovažoval za obchodní prioritu, místo toho natáčeli videa na Instagram a vyráběli firemní trička. Ta se pro změnu neustále někde „ztrácela“.
Po roce bylo na čase přiznat si: game over.
Fuckup #3: proškolení neplatiči
Nakonec si pánové Ihm, Sláma, Špunar řekli, že to ještě zkusí. Ono, do třetice všeho dobrého i zlého. Tušíte správně, zase zlého. „I přes všechny neúspěchy platilo, že v afrických firmách a školách nás zaměstnanci i studenti používali nejaktivněji z celého světa,“ reaguje Ihm.
Otevřeli kancelář tentokrát v Ugandě a přijali do týmu místního obchodníka. Vzali ho do Česka na školení, nastavili si strategii, zainvestovali do marketingu. Úspěch na sebe nenechal čekat – klienti přibývali každý kvartál víc než ten předchozí.
I zde je ale skryté „ale“.
Po roce se ukázalo, že nikdo z nich neplatí. Každý přišel s jinou výmluvou. Někdo tvrdil, že zaplatil, ale potvrzení o platbě nedodal. Jiný to svaloval na náročnost plateb do Evropy. Další zaplatil za jeden měsíc a následné jedenáctiměsíční neplatičství omlouval dočasným výpadkem příjmů. Tady se FaceUp rozhodl, že třikrát a dost.
Není trh jako trh
Tři pokusy. Tři selhání. Ale taky tři lekce. Sice si FaceUp v Africe zažil rovnou trojí fuckup, jinde se mu ale daří. Paralelně s Afrikou se vydali do USA a Latinské Ameriky a zde mají dobré výsledky.
Úspěch slaví i třeba v Austrálii, kde aplikaci používá například celý fastfoodový řetězec KFC. V minulém roce započali expanzi na Blízký východ. „Uzavíráme dealy větší, než bychom si v Česku dokázali představit,“ komentuje Sláma.
Co ještě dodat?
Na Afriku nezanevřeli. I když není jejich nejsilnějším regionem, mají zde šestnáct klientů v pěti státech. Ale poučili se. „Soustředíme se na to, abychom byli dohledatelní online, a máme zde několik partnerů, kteří naše služby nabízejí dál. Jak asi chápete, od modelu country manažerů jsme nakonec ustoupili,“ dodává Ihm.
Africká patálie globálnímu úspěchu FaceUpu nebrání a čísla to potvrzují. Zakladatelé se totiž začali zaměřovat na regiony a obchodní aktivity s vyšším potenciálem.
Dnes tak mají většinu tržeb ze světa a aktuální rychlý růst stojí na mezinárodních trzích přibližně z devadesáti procent. V roce 2023 měli 28 milionů korun obratu z opakovaných výnosů, v roce 2024 už 39 milionů korun a v tomto roce předpokládají tři miliony dolarů, tedy okolo 65 milionů korun.
The post Anatomie fuckupu v podání FaceUpu. Jak vývojáři z Brna v Africe třikrát narazili appeared first on Forbes.