Muž jménem Mojžíš, hebrejsky Moše, sestoupil z hory Sinaj a našel nevěrné, kterak se zlatému teleti klaní – i nařídil pobít ty modláře. Takto byli mamonáři smeteni v bibli, na stejném místě se však nyní „vyrojili“ noví. Na jednom z nejposvátnějších míst světa buduje Egypt luxusní turistický resort, což budí kontroverze a vášně. Ostatně jako vše, co souvisí s vírou…
Na hoře Sinaj dostal údajně Mojžíš Desatero přikázání, právě tam měl promluvit Bůh k prorokovi z hořícího keře. Teď jsou tam slyšet jiné hlasy: tvoří kakofonii dohadů, zda je správné, aby se právě na místě uctívaném shodně Židy, křesťany i muslimy budoval komerční megaprojekt.
Pět přepychových hotelů, vily s turistickými apartmány a samozřejmě nákupní a zábavní centra. Dlouhá staletí izolované pouští místo se má v brzké budoucnosti proměnit a vcelku logicky panují obavy, jestli ke svému vlastnímu prospěchu. Jestli se z něj nevytratí dost možná to nejpodstatnější – genius loci, prostor po okraj zaplněný sakrálností.
Ano, samozřejmě, Ježíš vypráskal kupčíky z chrámu úplně jinde. Avšak podle kritiků stavby novodobého chrámu konzumu by neškodilo, aby dnes udělal totéž s hanobiteli komplexu figurujícího na seznamu památek UNESCO. Komplex zahrnuje horu, čtyřtisícové město a nejstarší fungující křesťanský klášter na světě, klášter zasvěcený svaté Kateřině.
Jenže egyptská vláda – neboť právě ona za výstavbou započatou roku 2021 stojí – projekt podporovaný soukromými investory hájí. A to tak, že jde „o dar Egypta celému světu a všem náboženstvím“.
„Projekt poskytne veškeré turistické a rekreační služby pro návštěvníky, podpoří rozvoj města a okolí a zároveň zachová environmentální, vizuální a historický charakter nedotčené přírody,“ ujistil loni ministr pro výstavbu Sherif El-Sherbiny.
Developerský projekt se do místa hodí jako Starbucks ke katedrále sv. Víta v Praze.
Potenciální ekonomické benefity však – tvrdí odpůrci – stojí v přímém rozporu s duchovní rezonancí Sinaje, se zachováním její integrity a dědictví. Podle těchto lidí se developerský projekt do místa hodí jako pěst na oko (či jako Starbucks u katedrály sv. Víta v areálu Pražského hradu, což bohužel není jen metafora, ale kromě metafory též holá skutečnost).
Kdo z protestujících proti egyptskému staveništi je nejvíc slyšet?
Ze zahraničí je to rozhodně Řecko, protože klášter sv. Kateřiny z šestého století provozuje řecká pravoslavná církev. Když letos v květnu rozhodl egyptský soud, že klášter leží na státní půdě, čímž změnil patnáct set let trvající status quo, vzniklo mezi Aténami a Káhirou napětí, jež dosud není urovnáno. Egyptské úřady aspoň pod řeckým tlakem ujistily, že klášter nehodlají uzavřít.
K Řecku by se mohl přidat ještě silnější hlas. Protektoři stávající podoby místa oslovili britského krále Karla III., aby se stal patronem Nadace svaté Kateřiny. Jak připomenula BBC, panovník popsal místo jako „velký duchovní poklad, který by měl být zachován pro budoucí generace“.
Navzdory veškerým snahám proměna pokračuje. Pokud ji něco zbrzdilo, pak nikoli veřejně artikulovaný odpor, nýbrž nedostatek financí, podle všeho pouze dočasný.
Beduíni byli nuceni vynést těla z hrobů na hřbitově, aby uvolnili místo novému parkovišti.
Tradiční komunitě beduínů z kmene Džebelejá, známé jako Strážci svaté Kateřiny, už byly zbourány domy a turistické ekokempy, a to s malou či žádnou kompenzací. Beduíni byli dokonce nuceni vynést těla z hrobů na místním hřbitově, aby uvolnili místo jednomu z nových parkovišť…
K parkovištím je třeba dojet po nových silnicích, taktéž jejich výstavba pokračuje. Nové cesty se zarývají do krajiny, v níž – jak odvozují výzkumy na základě biblických zpráv – čekali Izraelité, až jim Mojžíš přinese vzkaz od Boha. Tyto silnice ničí, abychom opět citovali kritiky, duchovní a přírodní rysy oblasti.
Apage satanas?! Odstup, satane?! Odstup od posvátného místa a nech jej být?
Egyptská vláda ubezpečuje, že vše bude v pořádku. Že proměna lokace, kam se léta návštěvníci vydávali s beduínským průvodcem, aby na hoře Sinaj sledovali východ slunce nad nedotčenou skalnatou krajinou, pomůže místním, potažmo celé zemi. Že to může být praktický i symbolický klíč k oživení uvadající ekonomiky.
Kdysi prosperující egyptský sektor cestovního ruchu dostal tvrdý úder kvůli pandemii covidu, a když začal zvedat hlavu, dostal do ní další nekompromisní ránu po vypuknutí války v Gaze a nové – kolikáté už? – vlně regionální nestability.
Web Travel and Tour World napsal: „Zlepšení dopravní dostupnosti a infrastruktury může zpřístupnit místo zejména návštěvníkům, kteří se zajímají o historii a duchovní zážitky. Jako jedno z nejposvátnějších míst na světě přitahuje hora Sinaj každoročně statisíce cestovatelů, ale v oblasti chybí vybavení pro podporu luxusního cestovního ruchu, což si nový resort klade za cíl vyřešit.“
Stejný server dodal: „Kromě očekávaných ekonomických přínosů poskytne resort pracovní příležitosti pro místní komunity a zvýší příjmy z cestovního ruchu. Očekává se, že bude přínosem i pro okolní oblasti a vytvoří dominový efekt, který by mohl podnítit další investice v regionu.“
Těžká je představa, co by tomu všemu asi řekl Bůh. Možná by i v podobě hořícího keře promluvil, jenže keř musel ustoupit moderní silnici položené k prvotřídnímu wellness…
The post Apage satanas! Je luxus na hoře Sinaj hříšným byznysem na posvátném místě? appeared first on Forbes.
