Zájem Čechů o Chorvatsko v posledních letech klesá. Chorvaty to ale nijak zásadně nemusí trápit. Celkový počet turistů jim od konce pandemie covidu-19 totiž nepřestává růst.
Rok 2022 byl pro Chorvatsko zlomový. Bylo to první léto, kdy se Evropa znovu dala hromadně do pohybu. A cíl byl jasný. Moře a pláže. Z Česka poměrně snadno dostupné Chorvatsko tak naplno vítalo tuzemské turisty, kterých na jih podle Chorvatského statistického úřadu tehdy zamířilo 835 402.
Češi se tak po Němcích a Slovincích stali na Jadranu třetími nejčastějšími hosty. Celkem přijelo před třemi lety do Chorvatska 17,8 milionu návštěvníků z cizích zemí. „V roce 2022 kvůli dozvukům pandemie ještě nefungovalo tak silné letecké spojení s Itálií, Řeckem nebo Tureckem. Chorvatsko z toho těžilo,“ vzpomíná Miodrag Mlačić.
A má pravdu. V dalších dvou letech se totiž část Čechů nechala přesvědčit, že je lepší dovolenou trávit jinde. I tak ale v roce 2023 do Chorvatska vyjelo 781 274 a o rok později 729 356 Čechů. Faktem ale zůstává, že v soutěži národů jsme z třetího místa klesli na pátou pozici za Němci, Slovinci, Rakušany a Poláky.
Chorvatsku nenahrával ani vysoký počet negativních zpráv, které se o něm objevily v médiích. Kromě bulvárně pojatých zpráv o přítomnosti žraloků nebo zdivočelých mořských želv útočících na turisty tamní turismus trápily hlavně zprávy o nárůstu cen po přechodu na eura a přeplněných plážích i centrech historických měst.
„Ceny v roce 2023 vzrostly o deset patnáct procent. Stejné to ale bylo i jinde v Evropě. Mohla za to hlavně inflace. Pokud srovnáte ceny mezi roky 2023 a 2024, zdražování už se nedělo. Vybavuji si jeden z článků v českém tisku, kde byly vyfocené i účty v restauracích. Káva v centru Trogiru tam byla za tři eura. To je méně než v Praze,“ tvrdí Mlačić.
„Ano, máme top destinace, kam spadá Dubrovník, ostrov Hvar, Split… Tam mohou být v centru ceny o něco vyšší, ale je to stejné, jako když si půjdete dát večeři a pivo do restaurace s výhledem na pražský orloj,“ dodává.
Nůžky se zavírají
Ne každý se však na chorvatské zdražování dívá podobně smířlivě. Třeba Lukáš Kovanda z Trinity Bank, podle kterého už Chorvatsko nepředstavuje levnou dovolenkovou volbu, jakou bývalo. A to nejen ve srovnání s minulostí, ale i v porovnání s jinými středomořskými destinacemi.
Na možnost, že to pro zemi, kde se turismus na tvorbě HDP podílí zhruba dvaceti procenty, může být z dlouhodobého pohledu problém, letos v lednu upozornil i guvernér chorvatské centrální banky Boris Vujčič.
„Ceny v tamním cestovním ruchu vzrostly za poslední tři až čtyři roky přibližně o padesát procent. Pro srovnání – v konkurenčních zemích jako Itálie, Francie, Řecko, Španělsko či Malta činí nárůst zhruba dvacet procent. Celková spotřebitelská inflace v Chorvatsku pak podle tamního statistického úřadu dosáhla za stejné období 28 procent,“ doplnil Kovanda.
Zatímco tak v roce 2016 byly podle hlavního ekonoma Trinity Bank ceny ubytování a restaurací v Chorvatsku o 64 procent nižší než ve Francii a o 46 procent nižší než v Itálii, do roku 2023 se tento rozdíl ztenčil na pouhých dvacet procent.
Pro Čechy, tradičně velmi citlivé na cenu, pak takové údaje mohou znamenat problém. I to je zřejmě příčinou toho, že se preference Čechů při volbě zahraniční dovolené změnily a při volbě pěti- a vícedenní dovolené se favoritem loni stala Itálie.
Zatím se však zdá, že pokles počtu českých turistů velké bolení hlavy Chorvatům působit nemusí. Celková čísla jim totiž rostou. Loni to bylo 20,2 milionu turistů, což je údaj, který se velmi blíží rekordnímu roku 2019. Navíc Češi rozhodně nepatří mezi ty, kteří během dovolené příliš utrácejí.
Zkoumal to například nedávný výzkum agentury Ipsos pro pojišťovací a asistenční společnost Europ Assistance, do kterého se ve třiadvaceti zemích světa zapojilo dvacet tři tisíc respondentů. Podle něj průměrný výdaj Čechů na letní dovolenou představuje částku 1400 eur, v přepočtu 34 tisíc korun. Evropský průměr přitom činí činí 2080 eur a obyvatelé Severní Ameriky počítají s útratou 2561 eur.
Podle Miodraga Mlačiče průměrný turista konkrétně v Chorvatsku utratí denně zhruba 140 eur. Nejvíc, v průměru 300 eur, z peněženek vyndají turisté z USA. Následují návštěvníci z Velké Británie s průměrnými třemi sty eury a Španělé s 220 eury.
Chorvatsko, které nedostatkem turistů netrpí, se tak čím dál víc zaměřuje na turisty, kteří jsou připraveni za dovolenou platit vyšší částky. V zemi tak proto například přibývají nové pětihvězdičkové hotely.
Jeden z nich, Hilton Rijeka Costabella Beach Resort and Spa, patří i českému podnikateli Jaroslavu Třešňákovi, který ho v závěru covidové pandemie otevřel mezi Rijekou a Opatií za víc než 2,5 miliardy korun. Najdete v něm 132 pokojů a 62 vil a apartmánů.
Týden v dvoulůžkovém pokoji tam během srpna vyjde na sedmdesát tisíc korun, týden v rodinné vile pak na víc než 200 tisíc korun. „O vily je během prázdnin zájem tak velký, že bychom jich byli schopni obsadit mnohem víc,“ uvedl v rozhovoru pro Forbes ředitel hotelu Peter Dandar.
Poblíž města Poreč na poloostrově Istrie, který je dlouhodobě mezi turisty nejoblíbenějším chorvatským regionem, právě roste další podobně luxusní, ovšem ještě výrazně větší resort. Hotelová síť Valamar tam příští rok otevře pětihvězdičkový hotel Pical s víc než pětistovkou pokojů a desítkou restaurací. Vzhledem k sumě blížící se v přepočtu ke 3,5 miliardy korun má jít o největší takovou investici na území Chorvatska.
I díky tomu by se Chorvatům mělo dařit snáz uspokojit poptávku, která je nejsilnější během letních měsíců. V některých termínech pak dosahuje takové míry, že vykazuje prvky overturismu.
Přijeďte mimo sezonu
„Nepotřebujeme víc turistů v červenci a v srpnu. O co se ale snažíme, je přilákat je na jaře a během podzimu. Na tom pracujeme, to je náš cíl pro dalších tři až pět let. Počasí se totiž změnilo. V dubnu a květnu bylo před deseti lety ještě trošku zima, ale poslední roky už to neplatí a je skoro příjemnější vyhnout se červenci a srpnu. Sezona pak může klidně trvat až do listopadu,“ vysvětluje Miodrag Mlačić z pražské pobočky Chorvatské turistické centrály.
Že tato taktika vychází, naznačují letošní čísla. Od začátku roku do poloviny května totiž Chorvatsko navštívilo přes 35 tisíc českých turistů, což je meziročně o pět a půl procenta více. Chorvaté v mimosezoně turisty lákají na pobyty na biofarmách, hraní golfu, wellness pobyty či na prostý fakt, že mimo letní prázdniny zažijí větší klid a výrazně ušetří za ubytování i služby.
Stále silnějším tahákem je i oblast gastroturistiky, kde jsou lákadlem i restaurace oceněné michelinskou hvězdou. Těch má země s necelými čtyřmi miliony obyvatel aktuálně jedenáct, přičemž první takto oceněný podnik se na chorvatské mapě gastronomického průvodce objevil teprve v roce 2017.
Jednou z restaurací na seznamu je pak i restaurace Nebo v hotelu Jaroslava Třešňáka. „Funguje jako skvělý magnet. Velká část hostů, kteří se přijdou najíst, se v hotelu i ubytuje. Rijeka není obecně příliš známá, ale michelinská restaurace je něco, co je sem nasměruje i mimo sezonu,“ potvrdil Forbesu ředitel hotelu Peter Dandar.
Pro koho by jedna michelinská hvězda byla málo, nemusí zoufat a dovolenou si naplánovat v okolí městečka Rovinj na západním pobřeží Istrie. Právě tam najde podnik Agli Amici, první chorvatskou restauraci, kterou gastronomičtí inspektoři ocenili dvěma hvězdami. Sedmichodové jarní menu v ní vyjde na 4500 korun.
Turistům z Česka, kteří jsou za dovolenou připraveni utrácet vyšší částky, nahrává i kvalitnější letecké spojení s Chorvatskem. Kromě už existujících přímých linek do Splitu, Zadaru a Dubrovníku totiž v červenci přibude i spojení dvou hlavních měst, tedy Prahy a Záhřebu.
The post Ceny v Chorvatsku dotahují Itálii i Francii. Turistů přesto přibývá, jen ne Čechů appeared first on Forbes.
