Když Evropa a celý svět vstávaly z popela 2. světové války, chtěly zabránit dalšímu konfliktu. Proto spojily síly a 4. dubna 1949 podepsaly Washingtonskou smlouvu. Dne 12. března 1999 se členským státem NATO stála i Česká republika, a to hlavně kvůli článku 5.
Ozbrojený útok proti jedné ze stran nebo více z nich bude považován za útok proti všem, zní základní teze smlouvy. Každá země podle znění neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, a to včetně použití ozbrojené síly s cílem obnovit a udržet bezpečnost.
„Je to samozřejmě i o tom, jakým způsobem jsou politické reprezentace a příslušné státy v tomto ohledu vzájemně sympatizující,“ pronesla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Černochová.
Hlavně je třeba zajistit článek tři, apeloval Landovský
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý vidí ozbrojenou pomoc jako automatickou. „Týká se to i použití ozbrojených sil. Předpokládá se, že pomoc by měla být vždy v maximálním rozsahu,“ sdělil.
Podle Landovského je důležité investovat do obranyschopnosti, protože jedině silná země a silná aliance může odstrašit nepřítele. „Abychom byli individuálně, ale i kolektivně schopni naplnit článek 5, musíme zajistit článek 3. Od paní ministryně bych spíše než zpochybňování článku 5 očekával dlouhodobé a kontinuální naplňování článku 3,“ řekl pro CNN Prima NEWS, čímž měl konkrétně na mysli investice do obrany.
Před budovou NATO je i kus „Dvojčat
Na vojenskou pomoc ostatních zemí spoléhá i opozice. „Máme tu společenství zemí. Pokud bude jeden člen napaden, další se domluví, že dorazí na pomoc,“ uvedl exministr obrany Lubomír Metnar (nestr. za ANO).
Před hlavní budovou NATO je i kus Světového obchodního centra. Právě ten má připomínat moment, kdy byl poprvé – a dosud naposledy – aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy, a to po teroristických útocích z 11. září 2001.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusko dává najevo, že ustupovat nechce, řekl Just. Na řadu přijde kremelská hra, míní Mikulecký
