Češi začali pít čaj o páté. Jak má anglický rituál vypadat a kde si ho užít?

Forbes Před 11 hodinami

Britská tradice „čaje o páté“ si našla své místo i v českých podnicích a domácnostech. A nejde při ní jen o konzumaci uklidňujícího nápoje, je to drobná společenská gastro událost.

Zatímco rytmus všedních dnů často běží v tempu prestissimo, v některých kavárnách, hotelech a soukromých saloncích v Česku se čas stále dokáže po anglicku zastavit. Konkrétně okolo páté hodiny odpoledne. V tu chvíli se na porcelánových podnosech servírují okurkové sendviče, tradiční scones (britské pečivo, které se podobá spíše malým buchtičkám nebo koláčkům, pozn. red.) a vedle nich stoupá pára z čerstvě zalitého čaje.

„Tradice ‚čaje o páté‘ pochází z Anglie devatenáctého století a je spojena především s Annou, vévodkyní z Bedfordu. V době, kdy se večeřelo až kolem osmé večer a vévodkyni už během odpoledne přepadával hlad, nechávala si pravidelně servírovat malé občerstvení s čajem a zvala na ně své přátele,“ říká Ivana Sofie Tichotová, odbornice na etiketu z Etiquette & Protocol Academy of Prague.

Z původně praktického návyku se postupně stal tradiční gastro prožitek. Podle velvyslance Spojeného království v České republice Matta Fielda je čaj o páté společenským rituálem, který si nejlépe vychutnáme s rodinou nebo přáteli. Možná i proto ho některé pražské podniky s kompletním servisem začaly nabízet.

Čaj o páté v Česku

Podle Tichotové zažívá česká gastronomie dynamický vývoj a v posledních letech prošla výraznou transformací. Rádi cestujeme a právě cestování výrazně formuje naši chuť zkoušet nové věci. Otevřenost novým trendům podporuje nejen nastupující generace kreativních šéfkuchařů, ale také čím dál vnímavější a zvídavější hosté.

Doba, kdy byl pro odpolední čaj nutností formální oděv, je pryč, nicméně upravený vzhled zůstává samozřejmostí. V tradičnějším prostředí se očekává decentní elegance, která neruší, ale potěší. Sedí se pohodlně v křesílkách, prostírá se klasický porcelánový servis a celý rituál je veden v duchu lehké konverzace a kultivovaného klidu.

Servis čaje o páté se obvykle podává ve třech základních variantách, které se liší bohatostí podávaného občerstvení. Nejskromnější z nich, známá jako „cream tea“, zahrnuje šálek čaje doplněný o nadýchané scones, džem a hustou smetanu.

O něco bohatší zážitek přináší „light tea“, kde se kromě základních dobrot objevují i další sladké pochoutky. Nejkomplexnější formou je „full tea“, který kromě sladkostí nabízí i výběr slaných jídel, například jemné sendviče. Pak je ještě varianta „royal“, která je doplněna o šampaňské.

Čaj o páté se pomalu, ale jistě stává i součástí české gastro DNA a není jen sezonním rozmarem. V pražském Café Louvre servírují full tea už patnáct let, podle slov tamního majitele to k této stodvacetileté kavárně patří. „Rádi se držíme klasiky, dokážeme najít něco tradičního a propůjčit tomu nový smysl, aby se na to nezapomínalo,“ říká Sylvio Spohr.

„Jedná se o tříchodové menu, kde jsou dva druhy sendvičů, které se musejí dodržet. Jeden je se slaným máslem a salátovou okurkou, druhý je s máslem a uzeným lososem. Máme to odlišené i barevně, je to světlý toastový a tmavý toastový chléb. Pak jsou tam minideserty a základem jsou samozřejmě scones s jahodovým džemem a scones se sultánkami,“ doplňuje.

Mezi návštěvníky patří cizinci a čím dál častěji i Češi, převážně střední generace, a zejména pak páry. Zájem o čaj o páté zde rok od roku roste a na oblibě získává zejména v chladnějších měsících.

Nejsou jediným místem, kde si hosté čaj o páté mohou vychutnat. I v Café Foyer chtěli přinést něco, co kombinuje eleganci, tradici a zážitek. „Čaj o páté je ideální způsob, jak si vychutnat odpoledne jinak než jen klasickou kávou nebo dezertem. Navíc prostory Fantovy budovy k takovému rituálu přímo vybízejí,“ říká manažerka Mariia Trebunskikh.

Servírují zde deset pečlivě vybraných kanapek, které kombinují sladké i slané chutě. Je mezi nimi například špenátová palačinka s uzeným lososem a kaviárem, profiterolka s trhaným hovězím, avokádem a ananasem nebo kukuřičná polenta s paštikou z hlívy ústřičné.

Zdejší zákazníci jsou primárně Češi. „Často jsou to ti, kteří chtějí zažít něco speciálního, třeba při oslavě nebo jen tak pro radost. Občas si čaj o páté objednají i cizinci, ale spíš ti, kteří žijí v Praze,“ dodává Trebunskikh.

I mezi hosty pražského hotel Four Seasons je velmi oblíbený. „Mnozí ho znají z jiných hotelů Four Seasons a opakovaně se na něj ptali i v Praze. Před pár lety jsme se proto rozhodli zařadit ho do nabídky jako sezonní zážitek,“ říká Veronika Tamchynová, ředitelka PR a komunikace.

Čajový přípitek v hotelu rádi tematizují. Během Vánoc nabízejí například „Dior Afternoon Tea“, na jaře uvedli edici inspirovanou úspěšným HBO seriálem Bílý lotos. „Základem je kombinace sladkých i slaných položek, výběr prémiových čajů, nealkoholické nápoje a máme i balíček se šampaňským,“ popisuje Tamchynová.

Zájem o „Afternoon Tea“ zde rovněž dlouhodobě roste. Řada hostů se vrací pravidelně, sledují nové sezonní edice a vnímají tento zážitek jako něco, co k návštěvě Four Seasons Prague už jednoduše patří.

Spory a zase spory

Vraťme se ještě na chvíli k čaji samotnému. Britové jsou láskou k němu přímo proslulí. „Objevuje se v našich filmech, seriálech i na stránkách knih. Šálek čaje je pro nás odpovědí na každodenní starosti, způsobem, jak na chvíli vypnout a znovu načerpat energii,“ říká velvyslanec Field. A způsobů, jak si odpolední čaj připravit a vychutnat, je podle něj asi tak tolik, kolik je britských domácností.

Osobně nedá dopustit na klasický „breakfast blend“ s mlékem a bez cukru. „Pro mě je šálek čaje takovou malou připomínkou domova, ať už ho piju kdekoli na světě,“ říká.

Domácí rituál mu usnadňují i pražské pobočky obchodů Marks & Spencer, odkud si nosí i „něco sladkého“ k čaji do rezidence v historickém Thunovském paláci. Ostatně taková sladká sušenka se v průzkumech párování s čajem umísťuje na prvních místech obliby napříč generacemi.

A z čeho čaj pít? To je podle velvyslance Fielda individuální. „Někdo volí jemný porcelán, jiný zase svůj starý, oblíbený ‚ťuklý‘ hrnek,“ přiznává.

U porcelánu se pozastavíme. Váže se k němu totiž další kapitola příběhu čaje o páté. Byl podle Sylvia Spohra, majitele Café Louvre, velmi vzácný, drahý a ne vždy tak úplně kvalitní. Nejdřív se tedy do hrnku nalévalo mléko a teprve až potom se čaj zaléval vroucí vodou. To mělo zajistit, aby se porcelán nepoškodil.

Náchylnost materiálu potvrzuje i expertka na etiketu Tichotová. „Méně kvalitní porcelán při kontaktu s horkou tekutinou často praskl. A co hůř? Tmavý čaj pak nevratně obarvil každou prasklinku a vaše společenské postavení tak mohlo být doslova prozrazeno na první pohled,“ říká.

Není to podle ní poprvé ani naposledy, co se ze snahy zamaskovat praktický problém stala tradice, kterou dnes považujeme za nedotknutelnou součást společenské elegance. Dodává, že přestože dnes už šálky nepraskají, rozdělení na dva tábory zastánců odlišného servírování („milk first“ a „tea first“) stále přetrvává, a to s vášnivou oddaností obou stran.

„Čaj se nemíchá do kruhu, jak jsme zvyklí, ale jen jemnými vodorovnými pohyby lžičky tam a zpět, jako byste jí pohybovali po ciferníku hodin od šesté ke dvanácté a zpět. Lžička se nikdy nedotýká stěn šálku, žádné cinkání. Šálek držíme za ouško, jemně mezi palcem a ukazováčkem, podepřený prostředníčkem, nikdy v dlani. Pokud šálek zvedáte ze stolu, vždy s podšálkem. A pozor, malíček zůstává decentně u ruky, nikoli zdvižený,“ dodává Tichotová.

Stejně tak se zastánci čaje o páté neshodnou i na volbě samotného černého čaje. Někteří mají raději Darjeeling, jiní Ceylon nebo Assam a další nejlépe směs čajových lístků. Darjeeling, pocházející z oblasti Himálaje v Indii, je známý svou jemnou, muškátovou chutí a lehkou vůní. Ceylon, pocházející ze Srí Lanky, obvykle nabízí silnější, plnější chuť s tóny citrusů a koření. Čaj z oblasti Assam v Indii je zase známý svou robustní, silnou a zemitou chutí.

To ale není konec všem neshodám ohledně toho „pravého“ čaje o páté. „Co podle mě dokonale vystihuje britskou tradici odpoledního čaje, je spor, který se vede mezi Devonem a Cornwallem. Nejde o politiku ani královskou rodinu, ale o něco mnohem zásadnějšího, a to o to, v jakém pořadí se na scone nanáší clotted cream a džem,“ uvádí Tichotová.

Pro Brity je to otázka identity a tradice, i když nám může připadat jako roztomilá slovní přestřelka. V rámci Devon style nejdříve namažeme onu scone máslovým krémem a teprve potom zahalíme džemem, díky čemuž se má scone méně drobit. Kdežto Cornwall style maže nejdříve džem a krém až potom.

„Královna Alžběta II. údajně preferovala Cornwall style. Buckinghamský palác tuto informaci nikdy oficiálně nepotvrdil, protože i čaj může být politikum,“ dodává.

Tichotová na závěr uvádí, že pro většinu Čechů je čaj s mlékem stále spíše kuriozitou než každodenním návykem. Díky cestování, vlivu expat komunit a progresivní kavárenské scéně se však zvyšuje ochota objevovat nové chutě. Svědčí o tom například chai latte, které už se stalo přirozenou součástí českého menu. Třeba se jí stane v dohledu i full tea verze čaje o páté.

The post Češi začali pít čaj o páté. Jak má anglický rituál vypadat a kde si ho užít? appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek