Obávaná Vagnerova skupina, dříve financovaná ruskou vládou a kterou v roce 2023 ruský prezident Vladimir Putin chválil za „odvahu a hrdinství“, po léta ztělesňovala vojenskou přítomnost Moskvy v Sahelu, v oblasti západní a severní střední Afriky, která se rozkládá od Senegalu po Súdán. Po jejím odchodu z regionu, který je sužován opakovanými převraty a extremistickými povstáními, se zdá, že ji chce Kreml nahradit jinou neoficiální armádou, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Angarský maniak se v Rusku přiznal k dalším vraždám. Podle policie mohl zabít až 200 žen
Putin na summitu Rusko-Afrika v roce 2023 odhalil, že Kreml „uzavřel dohody o vojensko-technické spolupráci s více než 40 africkými zeměmi, kterým dodává širokou škálu zbraní a vybavení“. Kreml tak do jisté míry vyplňuje vakuum, které tam zanechaly západní jednotky, jež se z regionu stáhly mezi lety 2022 a 2025.
V době, kdy Západ přesouvá svou pozornost jinam, se tak Rusko stalo vyhledávaným bezpečnostním partnerem v Sahelu i mimo něj. V některých částech regionu, například v Mali, kde Vagnerova skupina utrpěla značné ztráty, když před rokem při útoku rebelů zahynuly desítky vojáků, se její síly připojily k místním armádám v boji proti povstalcům.
Co jsou zač Africa Corps?
Na rozdíl od žoldnéřů je paramilitární sbor Africa Corps podle oficiálního telegramového kanálu podřízen ruskému ministerstvu obrany.
Skládá se z elitních bojových velitelů ruské armády. „Prioritní“ nábor byl také učiněn mezi současnými i bývalými bojovníky Vagnerovy skupiny, jak uvádí příspěvek na kanálu Africa Corps na Telegramu v lednu 2024. Operativci Africa Corps se od té doby připojili k společným operacím s malijskou armádou.
V červnu Vagnerova skupina oznámila, že opouští Mali, jednu z nejvíce sužovaných zemí v oblasti Sahelu, s tím, že končí tři a půl roku dlouhou misi v boji proti povstalcům v této západoafrické zemi ovládané vojenskou juntou.
Skupina zvažuje stažení také ze Středoafrické republiky (SAR), svého hlavního afrického působiště. Vagnerovci tam působí od roku 2018 a po definitivním odchodu francouzských vojsk v roce 2022 se tam stala dominantní silou.
Na začátku srpna však vojenské úřady v SAR sdělily agentuře AP, že ruské ministerstvo obrany požádalo o nahrazení Vagnerovy skupiny sborem Africa Corps a zaplatilo za jeho služby v hotovosti.
Odměna Vagnerově skupině za poskytování vojenských služeb Středoafrické republice, které zahrnují ochranu prezidenta či dobývání území obsazených rebely, je vyplácena tajně vládou Středoafrické republiky, uvedl v lednu pro CNN Martin Ziguélé, opoziční zákonodárce, který v letech 2001 až 2003 zastával funkci předsedy vlády.
Jak přesně jsou její služby placeny, není jasné. Předchozí vyšetřování CNN však zjistilo, že společnosti spojené s bývalým vůdcem skupiny Jevgenijem Prigožinem získaly koncese na těžbu zlata a diamantů ve Středoafrické republice, kde téměř 70 procent obyvatel žije v extrémní chudobě a podle hodnocení Světové banky z roku 2023 se tam jedná o pátou nejvyšší míru chudoby na světě. Prigožin zahynul při letecké havárii severozápadně od Moskvy v srpnu 2023, dva měsíce poté, co zahájil neúspěšné povstání proti ruskému vojenskému vedení.
Podle telegramového kanálu Africa Corps již sbor dorazil do jiných částí Afriky a působí v západoafrických zemích Nigeru a Burkině Faso, kde vládnou vojenské junty.
Co chce Putin změnit?
„Nahrazení Vagnerovy skupiny v Africe by mohl být strategickým rebrandingem Moskvy,“ uvedl Héni Nsaibia, analytik skupiny pro monitorování krizí Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED).
„Vzhledem k tomu, že jméno Vagnerovy skupiny bylo po vzpouře a smrti Prigožina vážně poškozeno, Rusko pravděpodobně konsoliduje své zahraniční vojenské operace pod formální státní kontrolou tím, že vymaže značku ‚Vagner‘ a zachová její základní funkce pod novým názvem: Africa Corps,“ uvedl Nsaibia. Dodal, že tímto způsobem se Moskva může distancovat od žoldnéřů a zároveň si udržet silnou přítomnost v regionu.
Institucionalizace vojenského angažmá v Africe by mohla Kremlu podle něj přinést i další výhody. „Africa Corps má Moskvě poskytnout větší kontrolu nad operacemi a potenciálně větší mezinárodní legitimitu, zároveň má menší právní a reputační rizika,“ vysvětlil Nsaibia.
Vagnerova skupina čelila žalobám ze strany lidskoprávních organizací kvůli obviněním z porušování lidských práv.
Evropská unie uvalila v letech 2021 a 2023 sankce na Vagnerovu skupinu a osoby a subjekty s ní spojené. „Mezi sankcionovanými byli v roce 2023 vedoucí skupiny v Mali, kde se žoldnéři podíleli na násilných činech a četném porušování lidských práv, včetně poprav bez soudu,“ uvedla Rada EU.
Odborníci OSN také v roce 2023 vyzvali k nezávislému vyšetřování údajných zločinů spáchaných skupinou a malijskou armádou. Ve svém prohlášení uvedli, že „nedostatek transparentnosti ohledně právního statusu skupiny vytváří celkovou atmosféru teroru a úplné beztrestnosti pro vagnerovce porušující lidská práva“. Malijské úřady se proti těmto obviněním ohradily a uvedly, že země všechna tato provinění trestně stíhá.
Zapojení Vagnerovy skupiny do operací v Africe je kontroverzní. „Nevidím nic, čím by Vagnerova skupina přispěla v boji proti teroristům,“ řekl bezpečnostní konzultant Mamadou Adje. „Od té doby, co se zapojila do boje, se džihádisté rozšířili po Mali, Burkině Faso a Nigeru a způsobili mnoho civilních obětí,“ řekl Adje, senegalský plukovník v důchodu, který dříve sloužil v Mali a Burkině Faso. Pokud jde o nahrazení Vagnerovy skupiny Africkým sborem v některých zemích, nepřipadá mu to jako velká změna.
Na začátku srpna delegáti OSN informovali Radu bezpečnosti, že bezpečnost v oblasti Sahelu se rychle zhoršuje a teroristická činnost v některých částech regionu zesílila. Ahunna Eziakonwaová, náměstkyně generálního tajemníka OSN a ředitelka pro Afriku v rámci rozvojového programu OSN (UNDP), varovala, že bezpečnostní problémy v Sahelu překračují kapacity národních vlád, a proto je zapotřebí globální podpora.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry surové přestřelky i odpálené kadibudky. Azov zlikvidoval okupanty a vyčistil vesnici
