Každým rokem vybírá expediční rada Nadace Neuron jeden vědecký tým, který podpoří v cestě na zahraniční expedici. Letos se přihlásily natolik zajímavé projekty, že finanční podporu, která celkem přesahuje jeden a půl milionu korun, nakonec získaly rovnou dva. Každý se věnuje zcela jinému oboru a každý míří na jiný kontinent. Spojuje je ale otázka, co a jak dokáže změnit svět.
Tým Michaela Mikáta z katedry Zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se vydá v listopadu do guatemalských hor, kde bude zkoumat evoluční zázrak a zjišťovat, jak vzniká dokonalá spolupráce.
„Cílem expedice v Guatemale je prozkoumat hnízdění kutilek, které jsou na prahu sociality. Zaměříme se na rody, u nichž sociální chování dosud nebylo vědecky popsáno,“ popisuje Michael Mikát cestu za hmyzem, který je blízce příbuzný včelám. Na rozdíl od nich kutilky nesbírají pyl, ale loví jiné drobné živočichy.
Tuzemští vědci budou nyní přímo v Guatemale zkoumat jejich způsob života. Dosud totiž bylo známé, že jen jeden rod kutilek má společenský způsob života. Mikátův tým ale už našel další dva druhy kutilek s neočekávaným sociálním chováním.
To znamená, že se u tří různých skupin kutilek nezávisle na sobě vyvinula spolupráce. Vědci tak budou odkrývat poznání základní darwinovské otázky, jestli v přírodě vítězí spolupráce, nebo egoismus a samotářství.
„Když se podíváme, jak spolupracují drobní živočichové, tak to může nastavit zrcadlo nám samotným,“ zdůraznil na předávání cen Nadace Neuron Michael Mikát, který přítomné pobavil i prezentací svého základního vědeckého nástroje, jenž s ním zamíří na expedici: zahradnických nůžek.
Na chystané cestě do Guatemaly je kromě samotného tématu mimořádná ještě jedna věc. Průměrný věk celého týmu je pouhých pětadvacet let.
„Podpora mladých vědců je pro nás absolutní prioritou. Když vidím, jak se nebojí vydat do guatemalského pralesa zkoumat tajemství spolupráce, vím, že budoucnost české vědy je v dobrých rukou. Taková odvaha a nadšení mě neustále inspiruje,“ říká ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.

Druhá podpořená expedice geograficky zamíří opačným směrem. Pod vedením Jana Kropáčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy poletí do východního Tibetu.
Badatelský tým se tam vydá po stopách dvou československých filmařů Vladimíra Síse a Josefa Vaniše, kteří v roce 1954 vstoupili do zakázaného světa. Jako vůbec první cizinci, kteří se dostali po vstupu čínských vojsk do Tibetu, tehdy měli za úkol dokumentovat stavbu prvního silničního spojení do Lhasy.
Teď se po víc než sedmdesáti letech vydá po jejich stopách expedice českých badatelů. „Řadu jejich snímků se nám podařilo lokalizovat a přímo na místě se je pokusíme zopakovat,“ vysvětluje Jan Kropáček.
Celou expedici navíc bude dokumentovat syn jednoho z původních filmařů David Sís, jenž se tak podívá na místa, kde jeho otec před více než sedmi dekádami riskoval život pro jedinečné záběry. Mimochodem právě Sís a Vaniš byli prvními, kdo pořídil barevnou fotografii dalajlámy.
Cílem výpravy, která se má do Tibetu vypravit příští rok na jaře, je zmapovat, jak silnice změnila fungování tamní společnosti, která byla nedotčená moderním způsobem života.

„Budeme sledovat změny podél silnice. Podobné horské silnice se dneska obrovským tempem staví všude v Himálajích, například v Ladaku. A tohle je jeden ze starých případů, který nám může ukázat, jak na to společnost zareagovala,“ líčí Jan Kropáček.
Výsledkem bude putovní výstava s dokumentem, které ukážou, jaké změny dokáže způsobit pouhá silnice. „Je to výjimečně zajímavá věc jak z geografického, tak i ekonomického a ekologického hlediska,“ dodává k tomu, proč Nadace Neuron ocenila i tuto cestu Tomáš Tureček, člen Expediční rady této nadace.
Ta podpořila celkem 5,6 miliony korun už víc než desítku vědeckých výprav s terénním výzkumem. Čeští vědci tak například objevili v Albánii největší jeskynní termální jezero na světě.
The post Co dokáže změnit svět? Čeští vědci se vydají na dvě unikátní expedice appeared first on Forbes.