Patřila jste k blízkým přátelům herce Jana Skopečka. Jak jste se spolu seznámili?
Pracuji v optice, která se nacházela jen pár metrů od bytu, v němž Jan Skopeček se svou manželkou Věrou Tichánkovou žili. Z výlohy obchodu jsem je vídávala skoro každý den, jak spolu ruku v ruce chodívali na nákupy. Když pak paní Tichánková, které jsem si velmi vážila, v roce 2014 zemřela, vídala jsem ho, jak chodí sám. Byl smutný a bylo mi ho strašně líto. Proto jsem se pár dní po pohřbu paní Tichánkové osmělila a oslovila ho, zda by nechtěl někdy přijít k nám do optiky na kávu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Údajný utajovaný syn zpěváka Karla Gotta poprvé promluvil. Jméno jsem dostal po slavném českém herci, říká
Souhlasil?
Ano. Začal k nám chodit každý den. Dali jsme si ke kávičce vždycky něco dobrého, většinou koláče. Zhruba po měsíci jsme si potykali a já mu od té chvíle neřekla jinak než Jéňo, což se mu samotnému líbilo.
Když jste se poznali, bylo mu 88 let. Potřeboval hodně vaši pomoc?
Jéňa byl dlouho soběstačný. Ještě ve svých dvaadevadesáti letech hrál v divadle Komedie v Údolí včel. Ale když potřeboval, ráda jsem mu se vším pomohla. Vzhledem k tomu, že neměl dobrý zrak, pomáhala jsem mu v obtížných situacích, kdy mu třeba před barákem vypadl mobil a rozletěl se na kousky. Občas se stávalo, že už na mě v osm ráno čekal před optikou, že mu nesvítí světlo v kuchyni. Tak jsem mu šla vyměnit žárovku nebo nahodit pojistky. Když potřeboval, zašívala jsem mu i knoflíky u košil. Dělala jsem to ráda.
Po hospitalizaci ve Vinohradské nemocnici lékaři Janu Skopečkovi zajistili místo v domově pro seniory, kde pobýval až do konce života. Jak často jste ho tam navštěvovala?
Zhruba dvakrát týdně. Vždycky jsem donesla něco sladkého a k tomu jsme si dali horkou čokoládu. Na každé setkání s ním dodnes vzpomínám s úctou a láskou. Byly to pro mě krásné okamžiky plné radosti a smíchu. I když Jéňa působil zamračeně a nedostupně, pod tou nedostupnou slupkou se skrýval velmi vtipný a usměvavý člověk.
Od kamaráda Jana Skopečka, herce Ladislava Trojana, jsem dříve slyšel, že mu vás závidí, jak krásně se o něj staráte...
Vzpomínám si, že když jsem se tam během jedné z návštěv s Láďou Trojanem potkala, tak vůbec nechápal. My s Jéňou jsme se skvěle bavili a smáli na celé kolo...
Byla jste v kontaktu i s Janovými příbuznými?
Dcera žije dlouhodobě ve Francii. Když přijela do Čech, párkrát se za mnou v optice zastavila. Říkala, že mě má Jéňa jako svoji dceru, což mě zahřálo u srdce a moc potěšilo. V pravidelném kontaktu jsem byla s Jéňovým synovcem Michalem, jeho manželkou Mirkou, hercem Kryštofem Nohýnkem a několika dalšími přáteli, kteří se o Jéňu na sklonku života starali a pravidelně ho navštěvovali. Vytvořili jsme takovou moc hezkou partu. U Jéňovy postele jsme měli sešit, kam jsme si psali z našich návštěv u něj vzkazy. Volali jsme si, byli v pravidelném kontaktu, navzájem se informovali, jak se Jéňovi daří. Všichni společně jsme slavili jeho narozeniny, svátky nebo Vánoce. Ráda na to vzpomínám.
Jak probíhalo vaše poslední setkání s Janem Skopečkem?
Ještě v úterý 21. července 2020, kdy jsem za ním byla, si dal s chutí zákusky, čokopuding a kakao. Dokonce mi ještě zazpíval píseň Přednosta stanice. Při loučení jsem mu dala pusu na čelíčko a on se se mnou rozloučil se svým typickým ahoooj. Netušila jsem, že to bude jeho poslední ahoj, které od něj uslyším. V neděli mi volali z nemocnice, že se jeho stav zhoršil. Okamžitě jsem se s ním jela rozloučit, dala mu pusu na čelíčko, ale už žádné jeho ahooj, nezaznělo. V pondělí pak navždy odešel.
Jan Skopeček měl mnoho obdivovatelů a fanoušků. Mnozí z nich dodnes neví, kde je vlastně pochován...
Po roce od Jéňova odchodu si jeho dcera vyzvedla urnu a rozptýlila ho hned za Bulovkou na Bílé skále. Chtěla jsem, aby mu zřídila kolumbárium, abychom mu tam mohli chodit dávat kytičky a zapalovat svíčku, ale dcera se rozhodla jinak.
Čím vám nejvíce chybí?
Chybí mi jeho humor a smích. Byl prostě báječný a jedinečný.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zpěvák Dalibor Janda promluvil o své penzi a politickém dění. Jaký důchod pobírá a co mu nejvíce vadí?