Taktika 'krájení salámu' je termín běžně používaný v geopolitice a vojenské strategii k popisu metody, kdy se dotyčný snaží dosáhnout vyššího cíle prostřednictvím řady malých, postupných kroků. Každý z nich je pečlivě nachystaný tak, aby nevyvolal silnou nebo okamžitou reakci.
Západ reagoval na nelegální anexi Krymu a okupaci velkých částí Doněcké a Luhanské oblasti v roce 2014 vlažně, čímž dal Rusku najevo, že další eskalace pravděpodobně zůstane bez odezvy. "Provokují, ale oni tohle dělají," řekl deníku Kyiv Independent bývalý britský premiér Boris Johnson.
Rusko použilo kombinaci dezinformačních kampaní, diplomatického tlaku a vojenské síly i v jiných zemích s rusky mluvícím obyvatelstvem. Tím bez dalších trvalých následků často úspěšně neutralizovalo místní odpor. Kremlu se taktika 'salámové metody' vyplatila v Moldavsku, Abcházii, v severním Kavkazu a v Gruzii.
Slabé reakce Západu pak umožnily Rusku ignorovat mírové dohody a výzvy k příměří a pokračovat v okupaci do značné míry nekontrolovaně. "Kromě zasílání dopisů a oznámení ruským konzulátům nebo zaměstnancům ambasád s výzvou 'nedělejte to znovu' se toho moc nestalo," řekl Stephen Hall z univerzity v Bathu.
Nyní se v ruském hledáčku nachází člen NATO. "Zdá se, že neexistuje dostatečně silný konsenzus na tom, jak reagovat na podobné akce, které by se daly interpretovat různými způsoby. Nikdo v alianci není ochotný vzít zbraně do rukou proti Rusku. Obávat se toho, že odvetné opatření právě tak skončí, je namístě," řekla Kyiv Independent Jenny Mathersová z Aberystwyth University.
Polsko po incidentu z 10. září uplatnilo článek 4 Severoatlantické smlouvy, aby zahájilo konzultace se svými spojenci. O článku 5, který je základním kamenem kolektivní obrany v případě útoku, se zatím nediskutuje. Ten uvádí, že ozbrojený útok proti jednomu členskému státu v Evropě nebo Severní Americe je považován za útok proti všem.
Podle Dmitrije Gorenburga z výzkumné organizace CNA je omezená reakce signálem, že aliance ruské kroky neignoruje, a slouží jako varování před další eskalací. Očekává ale nárůst sabotážních operací, větší vměšování do evropské politiky a další narušování hranic NATO.
Hall nevylučuje, že by se nyní Rusko mohlo zaměřit na pobaltské státy, které bývaly součástí Sovětského svazu. "Putin nemusí posílat kolony tanků a vojáků směrem k Tallinnu. Potřebuje jen dokázat, že článek 5 nefunguje," dodal Hall.
Narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami z minulého pátku tak může být jenom drobnou ochutnávkou toho, co Rusové v blízké budoucnosti chystají.
