Investoři na kapitálových trzích stojí před klíčovým rozhodnutím, zda i nadále investovat výhradně do amerických titulů, či svá portfolia rozšířit o společnosti napříč globálními trhy. Existují signály, že jsme procesu deglobalizace daleko blíže než jindy, píše v komentář Hynek Soukup z J&T investiční společnosti.
Nelze opomenout, jak výrazně Spojené státy dominovaly světovým akciovým trhům v posledních desetiletích.
Americké akcie generovaly investorům podstatně vyšší výnosy než akcie na většině ostatních hlavních trzích. Vyčísleno: pokud by investor investoval na začátku roku 2000 do indexu amerických akcií, vygeneroval by dvojnásobný výnos oproti případu, kdy by investoval do světového akciového indexu bez započtení USA.
Nicméně při pohledu na současnou situaci vystává otázka, zda bude vývoj z posledních dekád pokračovat, či budeme svědky změny rozložení. USA svojí politikou z posledních měsíců silně rozbořily po dlouhou dobu zavedené pořádky a přispěly k šíření spekulací ohledně vzniku možné deglobalizační vlny.
V takovém případě by jednotlivé ekonomiky již nemusely být provázány globálně, nýbrž pouze v rámci jednotlivých menších uskupení. Pro portfoliové investice by se díky tomu mohl oprášit jeden koncept, na který se v poslední době pozapomnělo, respektive nekladl se na něj, dle mého názoru, až takový důraz.
Jedná se o koncept mezinárodní diverzifikace portfolia, se kterým přišel Bruno Solnik v sedmdesátých letech minulého století. Celá myšlenka je založená na hypotéze, že celkové riziko portfolia mohou investoři snížit tím, že rozloží své investice napříč různými zeměmi a trhy.
Ve své době bylo empiricky zjištěno, že mezinárodně diverzifikované portfolio skutečně vykazovalo zlepšení poměru výnosu k riziku (podle například Sharpe poměru) oproti portfoliu složenému pouze z domácích aktiv.
Důvody, proč mezinárodní diverzifikace fungovala, byla v té době dána zejména nízkou korelací mezi světovými trhy, odlišnými ekonomickými cykly a politickou a měnovou nezávislostí. V poslední době ovšem přibylo více argumentů proti tomuto konceptu. Tím nejvýznamnějším argumentem byla právě velká provázanost světových trhů.
Díky globalizaci je korelace instrumentů daleko větší a koncept přestává fungovat. Na příkladu nedávného vývoje situace v USA onu provázanost můžeme krásně ilustrovat. Trhy jsou již tak propojené, že prohlášení jedné země ovlivní situaci na trzích po celém světě.
Pokud by ovšem postupem času docházelo k průběžné deglobalizaci, koncept by se opět mohl stát platným. Existují určité signály, že jsme procesu deglobalizace daleko blíže než jindy. V roce 2018 započala obchodní válka mezi USA a Čínou, která v roce 2025 ještě více eskalovala. Navíc se neomezila pouze na Čínu, nýbrž zachvátila celý svět.
Dalším signálem je stále se zvyšující geopolitické napětí. Na Ukrajině již čtvrtým rokem probíhá válka, která rozdělila svět a omezila působení Ruska na světovém trhu. To muselo nalézt alternativní obchodní kanály, které se zintenzivnily, tudíž případný návrat ke statusu quo v nějaké bližší době po konci války nejspíše nebude na pořadu dne, notabene když se západ již dokázal od importu z Ruska alespoň částečně oprostit.
Geopolitická situace je ztěžována rovněž situací na Blízkém východě, neupadající tenzí v otázce Tchaj-wanu nebo nejnověji v konfliktu mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru. Pokud by události, které podpoří postupnou fragmentaci zemí na určité ekonomické celky, neměly utichat, koncept mezinárodní diverzifikace portfolia by mohl znovu nabývat na síle.
Závěrem je třeba říci, že pokud investor zastává názor, že USA budou i nadále tahounem světové ekonomiky, tak budou pravděpodobně i nadále americké akcie v jeho portfoliu nadvážené. Pokud se ovšem domnívá, že se zavedené pořádky mění a růst trhu již nebude z podstatné části tažen americkými tituly, mezinárodní diverzifikace je rozhodně namístě.
The post Dominance USA na trzích může skončit. Je čas přestavět investiční portfolia? appeared first on Forbes.
