Drazí krajané: Jak zaplatit české právničky ze sankcionovaných fondů?

Investigace.cz Před 1 týdnem

Když byl v Praze zadržen ruský občan Alexandr Frančetti kvůli podezření ze založení ozbrojené skupiny během anexe Krymu, urgentně hledal někoho, kdo by zaplatil jeho advokátům za obhajobu. Peníze mu přislíbila ruská státní organizace pro obhajobu práv Rusů v zahraničí Pravfond, která je kvůli napojení na ruské tajné služby a šíření propagandy na evropském sankčním seznamu. Zbývalo jen vymyslet, jak obejít sankce a zaplatit české advokáty v době, kdy veškeré transakce původem z Ruska jsou pod přísným dohledem.

Projekt „Drazí Krajané“

Dánská veřejnoprávní televize DR získala od důvěryhodného zdroje více než 49 000 e-mailů a přes 22 000 dokumentů ze čtyř e-mailových schránek napojených na ruskou státní organizaci s názvem Nadace pro podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí, známou pod zkratkou Pravfond. Tato nadace byla založena v roce 2011 dekretem ruského prezidenta a podle zjištění DR a evropských zpravodajských služeb funguje jako nástroj Kremlu pro šíření propagandy, dezinformací a dalších vlivových operací v Evropě i jinde ve světě.

DR sdílela dokumenty s investigativní sítí OCCRP, která koordinovala mezinárodní novinářský projekt za účasti 28 mediálních partnerů, včetně investigace.cz.

Uniklá data pokrývají celou dobu existence Pravfondu – od začátku jeho činnosti v roce 2012 až do listopadu 2024. Obsahují komunikaci nejméně 21 043 unikátních e-mailových adres, jež odesílaly nebo přijímaly zprávy.

Mezi dokumenty je mimo jiné přes 360 grantových smluv, které ukazují, že Pravfond rozdal nejméně 6,3 milionu dolarů příjemcům v Evropě, Spojených státech, Austrálii a dalších zemích. Investigace.cz prozkoumala grantové smlouvy určené žadatelům v Česku a s nimi spojenou komunikaci.

Ilustrační grafika: James O’Brien/OCCRP

V září 2021 zadržela policie na pražském letišti ruského občana Alexandra Frančettiho (Alexander Franchetti). Zatčen byl na základě mezinárodního zatykače vydaného Ukrajinci. Podle něj byl Frančetti terorista, který těsně před začátkem anexe založil na Krymu ozbrojenou záškodnickou skupinu. Ta se podle obžaloby na Krymském poloostrově podílela na „ozbrojených útocích proti ukrajinským vládním silám, civilnímu obyvatelstvu a kritické infrastruktuře“.

Frančetti žil od roku 2000 v Praze, kde měl několik firem a živil se jako fitness trenér. U soudu odmítl veškerá obvinění a hájil se tím, že do Sevastopolu dorazil po začátku ruské anexe, aby bránil svoji rodinu a majetek před válkou. Pražský městský soud Frančettiho vydání do Ukrajiny původně připustil, usnesení ale zrušil vrchní soud. Jak informoval irozhlas.cz, podle soudců byl důvodem probíhající válečný konflikt v Ukrajině. Krátce po prvním rozhodnutí totiž Rusko napadlo Ukrajinu.

Svobody si ale Frančetti neužil. Obratem ho zadrželi policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu a obvinili jej ze založení teroristické skupiny. Soud ho ale zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů, přestože jeho výpověď považoval za nevěrohodnou. Jeho právníci totiž předložili účelová potvrzení o Frančettiho ubytování v moskevském hotelu a o návštěvě lékaře v období od 22. do 27. února 2014. Tedy z doby, kdy měl podle obžaloby být na Krymu. Tato potvrzení zafungovala jako důkaz toho, že Frančetti se anexe Krymu nemohl účastnit. Byl proto propuštěn na svobodu a na konci října okamžitě utekl přes Maďarsko a Srbsko do Ruska.

Důkazy o tom, že se Frančetti v uvedené době nacházel na Krymu, přitom byly na dosah. Jak se později vyjádřil pro ruská média, na Krymu vybíral ze svého českého účtu peníze. „Mimochodem, toto byl u soudu ten nejnebezpečnější okamžik – zablokovali mi totiž bankovní účet, ale kdyby se podívali na samotné transakce, tak by zjistili, že jsem během pobytu na Krymu vybral peníze. A to kdyby zjistili, už by mě nepustili. Měl jsem zkrátka štěstí – byla to jejich blbost,“ vysmíval se Frančetti české spravedlnosti.

Jeho obhájkyně Petra Karbanová k výtkám soudu, že v případě moskevského pobytu se jednalo o nedůvěryhodná potvrzení, později uvedla, že obžalovaný má právo se hájit, jak uzná za vhodné. „Tedy pravdou i nepravdou,“ prohlásila pro irozhlas.cz. Kauza se znovu projednávala a v srpnu 2024 byl Frančetti odsouzen k pěti letům odnětí svobody v nepřítomnosti. Odvolací soud později zvýšil trest na deset let a vyhoštění z Česka.

České advokátky a obcházení sankcí

Během pobytu ve vazbě vystřídal Alexander Frančetti několik právníků. Práce s ním totiž nebyla úplně jednoduchá.

Český advokát ruského původu Denis Kašicyn, specialista na trestní právo, si Pravfondu stěžoval na komplikovanou komunikaci s klientem. Frančetti podle něj opakovaně žádal o podávání stížností jak na státního zástupce, tak na policii, což by podle právníka případu spíše škodilo. „Od svého zadržení už Frančetti oslovil šest advokátů,“ poznamenal ve svém popisu trestního řízení dne 12. května roku 2022. Podle Kašicynových slov s ním Frančetti rozvázal spolupráci v květnu. Že by jeho služby byly placeny z prostředků Pravfondu, si není Kašicyn podle svých slov vědom.

Na doporučení své bývalé manželky Nany Frančetti a její přítelkyně Asmat Šanavy, majitelky karlovarské restaurace, si pak Frančetti najal dvě české advokátky – výše zmíněnou Petru Karbanovou z Prahy a Lenku Šrámkovou z Karlových Varů. Posledně jmenovaná je podle zjištění redakce investigace.cz rovněž advokátkou Šanavy.

Ruský Pravfond, který poskytl peníze na Frančettiho obhajobu formou „grantu“, je nadace pro podporu a ochranu práv Rusů žijících za hranicemi. Podle v minulosti uniklé interní dokumentace měla tato nadace ve svém vedení několik agentů ruské rozvědky SVR a financuje jak prokremelskou propagandu v Evropě, tak i právní náklady spojené s obhajobou ruských občanů. V minulosti tak Prafond zaplatil obhajobu například pašerákovi zbraní Viktoru Butovi nebo zabijákovi ruské tajné služby FSB Vadimu Krasikovovi, který v Berlíně zavraždil čečenského uprchlíka, Kremlem označeného za teroristu.

Několik evropských zpravodajských služeb považuje Pravfond za nástroj ruské rozvědky. Podle mluvčí Estonské bezpečnostní služby (KAPO) Marty Tuul je Pravfond „prodlouženou rukou ruských zpravodajských služeb, která umožňuje kontrolu a řízení rusky mluvící diaspory v zahraničí,“ sdělila OCCRP. Není proto divu, že organizace Pravfond byla v červnu roku 2023 zařazena na evropský sankční seznam.

„Nadace byla založena k financování vlivových operací pod záminkou boje proti diskriminaci,“ uvedla Marta Tuul, mluvčí KAPO. Normunds Mežviets, ředitel Lotyšské státní bezpečnostní služby, novinářům OCCRP řekl, že jeho agentura vyšetřuje Pravfond již několik let. „Viděli jsme, že jsou s tímto fondem spjaty osoby, které se sice prezentují jako nezávislé, řekněme jako experti, výzkumníci či zaměstnanci tohoto fondu, ve skutečnosti jsou to ale důstojníci ruských zpravodajských služeb,“ prohlásil Mežviets.

Ředitel Pravfondu Alexandr Udalcov ani jeho zástupce Vladimir Pozdorovkin na žádosti investigace.cz o komentář nereagovali.

Tento text pro vás připravujeme i v audioverzi.

Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Jak zaplatit právničky ze sankcionovaných fondů?

Skutečnost, že peníze pocházely z grantu Pravfondu, by podle Frančettiho mohla české advokátky poškodit. V dopisu z 27. prosince roku 2022 píše: „Za sebe dodám, že při osobním setkání s fondem jsem uvedl, že jakékoli oficiální zaslání peněz na účet P. Karbanové a L. Šrámkové je pro ně samotné extrémně nebezpečné, protože existuje zákonný zákaz přijímání peněz z Ruské federace.“

Frančetti se pravděpodobně trochu nepřesně odvolává na sankční balíček EU z roku 2022, který omezuje bankovní vklady fyzických i právnických osob, subjektů či orgánů, jež sídlí mimo Unii a jsou z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněny ruskými státními příslušníky nebo fyzickými osobami s bydlištěm v Rusku. To se týká vkladů s horní hranicí sto tisíc eur. Frančetti zároveň zmiňuje napjatou politickou situaci mezi Ruskem a Českem. „Proto považuji za správné a bezpečné převést uvedené prostředky prostřednictvím spolehlivých osobních kanálů s tím, že advokátky vystaví písemné potvrzení o přijetí peněz,“ varoval Pravfond.

Pokus první – přes propagandistu

Peníze na úhradu služeb obou právniček a překladatelky poslal Pravfond na žádost Frančettiho na účet ruského občana Alexandra Barabanova, který tehdy žil v Praze. Barabanov tak obdržel částku ve výši 2,1 milionu rublů (v té době 745 710 tisíc korun) na uhrazení služeb dvou českých advokátek a soudní překladatelky. Peníze Barabanovovi přišly na jeho ruský bankovní účet, odkud si je následně hodlal převést na český účet.

Frančetti si však tuto operaci později rozmyslel. Důvodem bylo jeho zjištění, že proti Barabanovovi byla v té době zahájena trestní řízení.

V roce 2024 ho na příkaz Ministerstva vnitra nakonec Česko vyhostilo. Podle odůvodnění ministerstva Barabanov ohrožoval bezpečnost státu šířením prokremelských dezinformací o tom, že Rusové v Ukrajině čelí pronásledování ze strany fašistů nebo že se v Ukrajině už od roku 2000 připravovaly „akce fašistů a nacistů“, kteří následně převzali moc v zemi. Na své facebookové stránce Barabanov rovněž napsal, že Frančettiho zatčení proběhlo „na základě obvinění falzifikovaného Ukrajinci“.

Pokus druhý – nic nepodepíšeme

Peníze tak měl Barabanov vrátit na účet Pravfondu. Frančetti ale mezitím zorganizoval další plán. Chtěl využít své kontakty v Karlových Varech a peníze poslat oběma advokátkám přes Asmat Šanavu. Ta má ruské a gruzínské občanství a dlouhodobě žije v Karlových Varech, kde provozuje restauraci Pirosmani. Tento plán vyplývá z již zmiňovaného dopisu z prosince 2022, který Frančetti poslal Pravfondu. Jak se totiž ukázalo, Šanava má kromě ruského občanství i účet v ruské bance, převod peněz tedy mohl proběhnout v rámci Ruska bez pozornosti českých úřadů. Šanava by pak peníze vybrala ze svého českého účtu a vyplatila je v hotovosti.

Po převzetí peněz měly české právničky vystavit Pravfondu potvrzení o přijetí platby. To však obě odmítly, alespoň podle toho, co píše v dopise určeném speciálnímu ruskému velvyslanci Alexandru Nurizademu ředitel Pravfondu Aleksandr Udalcov. Prý by takové potvrzení mohlo poškodit jejich „pověst a kariéru, pokud by se ‚dostalo do rukou třetí strany‘“. Vyjednávání přitom probíhala v červenci 2023, tedy v době, kdy už byl Pravfond zařazen na Evropský sankční seznam.

Redakce investigace.cz požádala advokátky Petru Karbanovou, Lenku Šrámkovou, zprostředkovatelku plateb Asmat Šanavu a odsouzeného Alexandra Frančettiho o vyjádření k našim zjištěním, ale neobdržela žádnou odpověď.

Pokus třetí – půjčka jen na oko

Zmiňovaná korespondence šéfa Pravfondu z července 2023 dále vysvětluje, že „zařazení Pravfondu na evropský sankční seznam zřejmě advokátky ještě více vylekalo“, jak uvádí Udalcov a dodává, že jejich postoj mu nedává smysl. „Vždyť v otevřené korespondenci s fondem advokátky předložily faktury za obhajobu s podrobným rozpisem poskytnutých služeb,“ píše ředitel.

Podle jeho dalších slov české advokátky navrhly dvě řešení: buď obdrží hotovost od Šanavy „z ruky do ruky“, tedy bez jakéhokoli potvrzení, nebo Šrámková vystaví doklad o převzetí peněz pod záminkou, že se jedná o splacení půjčky. Udalcov však obě varianty označuje jako nepřijatelné pro Pravfond. Redakci není známo, zda a jakým způsobem byly advokátky nakonec zaplaceny. Jisté je pouze to, že Petra Karbanová zastupuje Frančettiho dodnes – i v jeho nepřítomnosti.

Podle České advokátní komory je advokát povinen zjistit, zda klient nebo osoba ve vlastnické a řídící struktuře klienta nepodléhá mezinárodním sankcím. V případě, že klient podléhá sankcím, advokát má povinnost nahlásit tuto skutečnost příslušným úřadům. Pokud se však jedná o poskytování právních služeb, přednost má právo na obhajobu a advokát smí spolupracovat se sankcionovanou osobou či organizací.

Podle ředitelky estonského Odboru sankcí a strategické kontroly vývozu Kadri Elias-Hindoally se tato výjimka vztahuje pouze na obhajobu samotné sankcionované osoby. „Pokud jde o postup, kdy byly prostředky z tohoto fondu použity k úhradě právních výdajů úplně jiné třetí osoby, pak se jednoznačně jedná o porušení sankcí, jak konstatoval i soud zde v Estonsku, a na tuto situaci se žádná výjimka rozhodně nevztahuje,“ podotýká.

Překladatelka M. P., která mimo jiné měla na starosti překlad potvrzení o údajném pobytu a léčbě Frančettiho v Moskvě během obsazení Krymu, peníze od Šanavy přijala a prohlášení o přijetí platby podepsala. Konkrétně se jednalo o dvanáct tisíc korun. Za své další služby poskytnuté v průběhu roku 2021 pak překladatelka obdržela necelých čtyřicet tisíc korun z grantu Pravfondu, o který požádala Frančettiho dcera Dia. Překladatelka se odkázala na povinnost zachovávat mlčenlivost a vyjádření nám neposkytla.

Samotný Frančetti se v ruských médiích dodnes prezentuje jako český vězeň svědomí. „Psychologické násilí, tlak, nepřítomnost medicínské péče a odpovídající stravování,“ takto popsal Frančetti české podmínky ve vazbě poté, co dorazil do Ruska. V druhé půlce minulého roku pak založil sbírku na uhrazení svých zdravotních komplikací, které údajně vznikly během pobytu v českém vězení, kde ho podle jeho slov chtěli otrávit.

Autorka textu: Kristina Vejnbender