Sankce škodí, ale za Babiše bude líp, říká bývalý manažer ruského jaderného výzkumu

Investigace.cz Před 1 týdnem

Ještě před dvěma roky byl Alexander Petrov zástupcem ředitele sankcionované ruské výzkumné instituce, která vyvíjí většinu jaderné munice Ruska. Teď je prý v důchodu, ale dodnes vlastní majoritní podíl v českém strojírenském závodu Roboterm. Jeho sesterský závod Reltec v ruském Jekatěrinburgu, jenž rovněž patří Petrovovi, je dodavatelem ruských obranných podniků vlastněných státem.

„Sankce mají bezpochyby negativní dopad na evropský trh, ale s příchodem Andreje Babiše očekáváme, že se situace zlepší – alespoň na úroveň srovnatelnou se Slovenskem a Maďarskem,“ řekl redaktorce investigace.cz Alexander Petrov, bývalý zástupce ředitele sankcionovaného Ruského federálního jaderného centra (RFJC), které stojí za vývojem více než poloviny ruského jaderného arzenálu. Evropská unie RFJC zařadila na sankční seznam v roce 2023, tedy v době, kdy Petrov funkci ještě zastával.

V současné době je předsedou Výboru pro slévárenskou a kovárenskou výrobu ruské Ligy pro podporu obranných podniků. Kromě toho vlastní jekatěrinburský strojírenský holding Reltec, jenž vyrábí průmyslové stroje na ohřev a tavení kovů a je dodavatelem ruských státních obranných podniky. Holding doručuje zařízení jak výrobcům raketových motorů, tak i samotnému jadernému centru.

Od roku 2005 Petrov vlastní i 43procentní, tedy většinový podíl v českém výrobním závodu Roboterm Chotěboř, který před rokem 2022 dodával zařízení velkým ruským automobilovým podnikům jako Kamaz a Avtovaz. Dnes firma poskytuje systémy pro diagnostiku automobilových brzd českým autoservisům.

Petrov podle vlastních slov nečerpá z výnosů společnosti žádné dividendy a svůj podíl v české firmě se chystá prodat čínskému investorovi. Budoucí spolupráci mezi společnostmi Roboterm a Reltec přesto nevylučuje. „Firmy se budou navzájem doplňovat, podobně jako v případě zakázek pro Kamaz a Avtovaz,“ dodal pro investigaci.cz.

Konflikt zájmů, nebo úřední chyba?

Vědec, manažer, podnikatel — a také politik. V roce 2009 vstoupil Petrov do politiky a stal se místopředsedou vlády Sverdlovské oblasti, kde zároveň zastával funkci ministra průmyslu a vědy. Kvůli svému působení v regionální vládě musel sice dočasně odstoupit z pozice ředitele ruské společnosti Reltec, ve vlastnické struktuře českého závodu i spřízněné české firmy Reltec International však zůstal, a to až do roku 2012.

Tehdy novinářka ruskojazyčného listu Pražský Telegraf Natalia Sudlianková, kterou česká BIS letos označila za agentku GRU, upozornila na politikův střet zájmů a rovněž na porušení ruského zákona, jenž neumožňuje slučovat postavení podnikatele a politika.

Petrov v reakci na její zjištění prohlásil, že došlo k chybě a že z vedení české firmy už dávno odešel. „Ve skutečnosti jsem v okamžiku svého jmenování ministrem podal žádost o odchod ze společnosti. Protože ale tato žádost nebyla řádně vyřízena, zůstal jsem formálně ve funkci, ačkoli jsem se na chodu společnosti nijak nepodílel a nepobíral z ní žádný zisk. V prosinci 2011 jsem všechna pochybení napravil,“ vysvětlil státnímu zástupci Sverdlovské oblasti Petrov a dodal, že jeho český byznys je dávnou minulostí.

Svůj podíl v chotěbořské firmě ale přepsal až v roce 2012 na Oksanu Aleksejevu, bývalou generální ředitelku ruské společnosti Reltec a majitelku závodu v letech 2022 až 2024, od které společnost odkoupil. Její manžel zastával v letech 2010 až 2012 pozici generálního ředitele výrobního závodu Reltec.

Společný podnik jako způsob obcházení sankcí

Během česko-ruské konference v Jekatěrinburgu v roce 2013 podepsaly sesterské společnosti Roboterm a Reltec dohodu o založení nového strojírenského podniku s českou strojírenskou firmou Šmeral Brno. Plán byl následující: brněnská firma měla vyrábět tvářecí stroje, zatímco chotěbořský Roboterm a jekatěrinburský Reltec dodávat ohřívací zařízení pro tyto stroje. Cílem společného podniku bylo zajistit českým firmám lepší přístup na ruský a ruskojazyčný trh, zejména u dodávek státním či státem spoluvlastněným společnostem.

O rok později, na podzim 2014, kdy už byl Krymský poloostrov okupován Ruskem a EU uvalila první sankce na dodávky strojů pro obranný průmysl, v rozhovoru pro tamní list Dělovoj Kvartal Alexander Petrov prohlásil, že společné podniky se zahraničními firmami jsou jediným způsobem, jak de facto obcházet protiruské sankce.

„V současnosti jsou určitá omezení na dodávky pokročilých zařízení do Ruska. Co se týče ruské strany, máme bezpochyby zájem o příchod nových technologií: v našich závodech je totiž poměrně staré vybavení. Dnes je zakládání společných podniků jediným způsobem, jak uvádět nejnovější západní technologie na ruský trh, a zároveň jde o technologicky nejbezpečnější cestu. To je obzvlášť důležité pro obranné a systémově významné podniky,“ prohlásil začátkem října 2014 čerstvý exministr – o měsíc dřív byl totiž Petrov propuštěn z postu ve sverdlovské vládě z důvodu zrušení pozice.

Velký návrat

V roce 2017 se Petrov vrátil do české společnosti Roboterm namísto Aleksejevovy – opět jako spolumajitel, jímž je dodnes. V témže roce se v Jekatěrinburgu konalo česko-ruské obchodní fórum pod záštitou tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Petrov se akce zúčastnil, tentokrát jako předseda Výboru pro slévárenskou a kovací výrobu Svazu strojírenského průmyslu Ruska. Obě strany se během konference shodly na tom, že evropské sankce poškozují jak český, tak ruský průmysl.

Sankce se totiž konkrétně dotkly i Petrovova byznysu. Jeho ruský Reltec dodával státnímu podniku LOM Praha (Letecké opravny Malešice) ultrazvuková zařízení pro opracování lopatek turbín vrtulníků zakoupených v Rusku. Na druhé straně Petrovův český Roboterm měl podepsanou smlouvu na dodávky strojů pro modernizaci kovárenské výroby v ruských automobilkách Avtovaz a Kamaz. „To je paradox: kvůli sankcím nemůže ruský výrobce dostávat komponenty od své vlastní dceřiné české společnosti,“ popsala tehdejší situaci Uralská obchodní a průmyslová komora. Modernizace ruských výrobních linek byla navzdory sankcím dokončena v roce 2021.

A znovu konflikt zájmů

Do další vysoké funkce nastoupil Alexander Petrov vzápětí – v roce 2018 byl jmenován zástupcem ředitele Ruského federálního jaderného centra (RFJC). Jedná se o „jeden z klíčových podniků státní korporace Rosatom, který zajišťuje suverenitu a bezpečnost Ruské federace a udržování míru na Zemi“, zní charakteristika organizace na jejích oficiálních stránkách.

Podle webu této instituce je více než polovina současného jaderného arzenálu Ruské federace výsledkem výzkumu a vývoje RFJC. Hlavním úkolem instituce je řešení vědecko-technických problémů souvisejících se zajištěním a udržením spolehlivosti a bezpečnosti jaderných zbraní Ruské federace.

V roce 2018, tedy právě v době, kdy Petrov nastoupil na místo zástupce ředitele tohoto výzkumného ústavu, získala jeho ruská firma Reltec zakázku v hodnotě 20 milionů rublů ( tehdy 7 milionů korun) – a to pro jedno z oddělení RFJC. V současnosti je Reltec dodavatelem zařízení pro podniky těžkého i obranného průmyslu, například pro výrobce raketových motorů Proton-PM. Je rovněž členskou organizací ruské Ligy pro podporu obranných podniků, která sdružuje firmy zásobující obranný průmysl.

„Těžké časy plodí silné lidi“

Petrov se sice nikdy nevyjádřil k invazi Ruska do Ukrajiny, opakovaně však prohlásil, že protiruské sankce poškozují hlavně západní průmysl. „Naši kolegové na Západě mají slabé znalosti historie a dnes vidíme, že ti, kteří slibovali ‚roztrhat ruskou ekonomiku na kusy‘, se sami nacházejí v nelehké ekonomické situaci, protože se sami omezili v přístupu k ruským energetickým zdrojům a ve svobodě vztahů s Ruskou federací. Tyto země podkopaly své vlastní hospodářství a dnes se velké množství malých a středních podniků na Západě ocitá v tíživé situaci a krachuje,“ řekl během vystoupení na setkání představitelů slévárenského průmyslu zemí BRICS (Brazílie, Ruska, Indie a Číny) Innoprom.

Podle Petrova válka naopak posiluje ruský průmysl. „Hojnost a dobré časy plodí slabé lidi, zatímco těžké časy a nedostatek – silné. V tomto smyslu je těžké říci, co je vlastně lepší. Hojnost nás rozmazluje, zvykli jsme si na pohodlí a výhody civilizace. Překážky však naopak podněcují rozvoj.“

Redakce oslovila českou firmu Roboterm s žádostí o vyjádření k Petrovovu konfliktu zájmů, firma však do uzávěrky neodpověděla.

Autorka: Kristina Vejnbender ve spolupráci s The Insider

The post Sankce škodí, ale za Babiše bude líp, říká bývalý manažer ruského jaderného výzkumu appeared first on investigace.cz.

Pokračovat na celý článek