ETF je už dnes v USA více než akcií. Co to vypovídá o trhu? Ptali jsme se experta

Počet ETF (burzovně obchodovaných fondů) kotovaných na amerických burzách překročil v srpnu počet veřejně obchodovaných akcií. Největšímu světovému správci aktiv navíc již klasická ETF nestačí a chce vyzkoušet jejich tokenizovanou podobu fungující na kryptoměnových blockchainech. Co to vypovídá o trhu, zda jde o zdravý trend a jaká to přináší nová rizika, hovoří Petr Žabža z Air Bank.

Petr Žabža se v oblasti investic a digitálních finančních produktů pohybuje po celou svou profesní dráhu. Do Air Bank, kde šéfuje investičním produktům, přišel z fintechového startupu Finax, zaměřeného na online investování, kde jako manažer české pobočky budoval jeho pozici na tuzemském trhu. Předtím působil v mBank a zastával také pozice ředitele investičních a spořicích produktů v ING Bank nebo vedoucího online distribuce investičních služeb v Patria Direct.

Chicagská společnost Morningstar, známá svými investičními reporty a analýzami, v srpnu uvedla, že počet ETF v USA poprvé v historii překročil počet akcií. Co nám to vypovídá o stavu současného trhu?

Na začátek možná jen pro čtenáře a investory upřesním, že ta informace zněla, že v tomto okamžiku jsou na americkém trhu řádově čtyři tisíce ETF, zatímco zalistovaných akcií jen asi 3700 až 4000. Tedy ano, burzovně obchodovaných fondů je skutečně momentálně na americkém trhu více.

Začnu vysvětlením, co k tomu přesně vedlo. Musíme se ale vrátit ještě před pandemii, tedy do roku 2019. Tehdy došlo v USA k tomu, že se výrazně zjednodušila pravidla pro emitování ETF, takže jejich vydávání se stalo oproti minulosti opravdu výrazně jednodušší. Druhý faktor je to, že řada klasických fondových společností od té doby konvertovala některé ze svých podílových fondů právě na ETF, což je další důvod, proč se zvedá právě tento druh instrumentů.

Tento trh ale roste hlavně proto, že je zde po těchto produktech neoddiskutovatelná investorská poptávka, a to jak ze strany koncových investorů, tak institucí a investičních profesionálů. To má několik důvodů. Za prvé si ETF lidé oblíbili, protože je zde nízká vstupní bariéra a produkty jsou nízkonákladové, specificky v USA také do hry vstupuje faktor, že je to pro investory daňově výrazně výhodnější a velmi snadno se s tímto produktem obchoduje.

Další výhoda je, že dnes na trhu naleznete ETF prakticky na cokoli – od velkých širokých indexů, což byl vůbec prapůvodní smysl ETF produktů, přes velmi úzkoprofilové indexy, obskurní akcie a třídy aktiv až po pákovaná ETF (v případě růstu hodnoty podkladového aktiva roste jeho hodnota násobně podle velikosti páky, to stejné ale platí i pro ztrátu – pozn. red.) a reverzní ETF (někdy též inverzní ETF jsou ekvivalentem shortování akcií. Snaží se dosáhnout zisku, když hodnota podkladových aktiv či indexu klesá – pozn. red.).

Oproti tomu množství veřejně obchodovaných firem na amerických burzách nijak dramaticky neroste, a dokonce je zde patrný trend, kdy firmy zůstávají v soukromých rukách mnohem delší dobu, než tomu bylo dříve.

Z toho, co říkáte, zdánlivě převažují hlavně pozitiva. Je tomu tak ale skutečně?

Zde se konečně dostáváme k odpovědi na tu část otázky, co to pro trh znamená. Možné jsou oba pohledy. Pozitivní trend je to zejména pro retailové investory, kteří mají najednou k dispozici výrazně víc instrumentů na výběr. To znamená, že si mohou portfolio z větší části poskládat, jak skutečně chtějí, a nejsou tolik limitováni nabídkou trhu. Také to pro ně znamená úsporu nákladů.

Pak je zde ale také druhá strana mince, a to je riziko snadného „zmatení dojmů a pojmů“, protože řada ETF je již opravdu velmi komplexních, a je tudíž občas náročné pochopit, co skutečně dělají, respektive zda do klientova portfolia ještě přinášejí něco nového, nebo je to jen marketingová vata, případně vyloženě zvyšují rizikovost portfolia. U některých ETF, která se zaměřují například na okrajová aktiva, také může být už docela vážný problém s likviditou, to znamená, že klasická výhoda ETF, tedy že jsou snadno obchodovatelná, je najednou pryč.

U institucionálních investorů platí to samé, tedy mají menší náklady, vyšší výběr instrumentů, ale asi tou nejdůležitější změnou je, že pro ně ETF mohou fungovat také jako další efektivní nástroj pro hedgování portfolia. Když to tedy celé shrnu, tak na net-net úrovni jsou ETF pro trh rozhodně pozitivní, ale není to zároveň úplně bezrizikový stav.

Zastavme se u té rizikovosti. Dnes existují ETF prakticky na všechno, výjimkou nejsou ani různé problematické instrumenty jako meme akcie. Nevytratil se zde původní smysl ETF coby nástroje snadného pasivního investování?

Samotný vznik ETF byl důsledkem masivního volání retailového investora po investičním nástroji, který by byl jednoduchý, likvidní a transparentní, a v tom svoji roli stále plní. To, že v tomto okamžiku jsou ETF vydávaná v zásadě na cokoli, je spíš charakteristika stavu toho trhu, ale to jejich původní význam nijak nezmenšuje. Sama o sobě mají, myslím, na trh dopad velmi pozitivní. Na druhé straně, na retailového a nejenom retailového investora to klade několik nároků.

První věcí je, že nabídka je už tak široká, že samotný nákup ETF tak nezaručuje – jako tomu bylo dříve například u ETF na hlavní indexy –, že nákupem ETF investor získá něco navíc. Druhý problém spočívá v tom, že jak se objevují ETF na čím dál okrajovější témata jako menší indexy, menší sektory či tituly a velmi exotická témata, úměrně tomu roste riziko, že taková ETF nemusejí být dostatečně likvidní, což ale byl vlastně jeden z jejich úplně prapůvodních smyslů.

Důsledkem bude jejich výrazná volatilita, čímž se již na míle vzdalují od nástroje, který měl vstup do světa investic usnadňovat. Poslední, třetí věc je, že je chybou přemýšlet o ETF jako o investiční hračce. Je to nástroj a jako u každého nástroje musí investor mít jasno v tom, k čemu jej chce použít. Slovy investičního světa, jakým způsobem mu dané ETF pomáhá naplňovat jeho investiční tezi.

Má současný boom ETF pozitivní dopad na jejich poplatkovou politiku, jinými slovy ušetří na tom běžný retailový investor?

Bezpochyby ano. A nejde jen o vnitřní konkurenci. Rozšíření ETF přispělo i k tomu, že poplatky nepatrně snižují i některé klasické podílové fondy. Řada klasických fondových společností také dnes začíná zpasivňovat některé své podílové fondy a naopak se začínají objevovat instrumenty typu aktivně řízených ETF, která stojí někde na pomezí klasického podílového fondu a čistě pasivního ETF.

Je současná ETF vlna specifikem amerického trhu, nebo to platí i pro ETF a ekvivalentní nástroje v Evropě a Asii?

V tomto okamžiku to je skutečně specifické pro Spojené státy, ale i v případě Evropy vidíme růst počtu ETF jako instrumentu, jsme ovšem velmi daleko od toho, abychom měli víc ETF než podkladových titulů.

Jeden důvod je i ten, že v Evropě odpadá daňová výhoda, která je specifická pro americký trh. Další příčina může spočívat v tom, že evropský trh je mnohem více roztříštěný, nemáme tu totiž jednu velkou panevropskou burzu, ale celou řadu menších burz s různou likviditou, a část titulů je zalistovaná na více z nich. Populární jsou zde také trochu jiné kategorie ETF – například dluhopisová ETF či aktivní ETF. Velmi podobné je to u Asie.

Zajímavým důsledkem rostoucí popularity amerických ETF je pak fakt, že velké fondové společnosti jako BlackRock, Vanguard a spol. se díky svým produktům zařadily mezi hlavní vlastníky řady společností. Již delší dobu zde probíhá obrovská koncentrace vlivu těchto několika velkých institucionálních investorů na chod těch společností.

BlackRock minulý týden podle Bloombergu uvedl, že zvažuje plány na tokenizaci některých svých ETF fondů prostřednictvím veřejných (kryptoměnových) blockchainů. Jaký je podle vás smysl takového produktu a pro jaké klienty je vlastně určený?

Myslím, že je to trochu předehra k tomu, že se postupně oprostíme od obchodování, které je časově omezené na otevírací čas burz, tedy v pracovním týdnu od devíti do půl šesté v Evropě nebo od půl čtvrté našeho času do desáté do večera ve Spojených státech, a bude se obchodovat prakticky nonstop. Již nyní se hranice neustále posouvají, vyrovnání se zkracuje a obchodování prodlužuje o premarket a after-hours, byť jde zatím jen o desítky minut navíc.

Také se už hovoří o tom, že by se mohlo obchodovat 24/5, tedy nonstop v rámci pracovního týdne. Tokenizace je takový proof of concept obchodování dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu, podobně jako to dnes funguje ve světě kryptoměn.

Pro koho je takový produkt určen? To je trochu záludnější otázka. Je to totiž další virtualizace instrumentu, který je již sám o sobě poměrně dematerializovaný a pro mnoho investorů to už zdánlivě nedává smysl, respektive tam není žádná velká přidaná hodnota.

Dovedu si ale představit, že tuto možnost obchodovat prakticky neustále mohou ocenit společnosti a investoři pracující s algoritmickým obchodováním, protože algoritmy odpočívat nepotřebují a perpetuální expozice a možnost okamžitě reagovat na události ve světě je pro ně naopak výhoda.

Nehrozí, že se touto stále pokračující abstrakcí finančních instrumentů postupně propracujeme až k toxickým nástrojům, jako byly nechvalně známé kolateralizované dluhové obligace (CDO) z dob před hypoteční krizí 2008?

Myslím si, že rizika jsou zde v zásadě čtyři. O tom prvním jsme hovořili na začátku, to jest, že obrovské množství ETF nahání pořád ten samý pool podkladových akcií. Riziko zde spočívá hlavně v tom, že se tak valuace těchto společností může dostat daleko od fyzické reality toho, jak dobře skutečně funguje jejich podkladový byznys. Jinými slovy příliš mnoho peněz soutěží o příliš málo firem.

Druhým problémem je, že mnoho ETF je dnes objektivně hodně malých nebo se soustředí na ne tak zajímavé trhy a jsou málo likvidní nebo se obchodují s velkými spready (rozdíl mezi nejvyšší poptávkou a nejnižší nabídkou na burze – pozn. redakce). To znamená, že pak může být opravdu těžké takové ETF zobchodovat za férovou cenu.

Třetí problém, který se týká hlavně retailových investorů, spočívá v tom, že je dnes kvůli velkému množství ETF relativně snadné si splést klasická indexová ETF typu SPY, S&P 500 a jimi inspirované ETF využívající finanční páku, nebo dokonce reverzní pákovaná ETF.

Poslední riziko opět souvisí s tím prvním bodem, tedy s vysokou koncentrací, tentokrát jde ale hlavně o to, že největší emitenti ETF mají velký vliv na firemní politiky a strategie. Že by ale hrozil návrat podobných problémů, jako byl u CDO, to, myslím, nehrozí.

The post ETF je už dnes v USA více než akcií. Co to vypovídá o trhu? Ptali jsme se experta appeared first on Forbes.