„Evropané musí znovu převzít vlastní odpovědnost za bezpečnost,“ řekl na konferenci Evropa jako úkol ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Evropské státy proto podle něj musí za současných podmínek jednat s nejvyšší naléhavostí.
ČTĚTE TAKÉ: Fico svolává bezpečnostní radu a varuje před dalšími atentáty. Chce přesunout televizní debaty
Důvodem je zejména ohrožení evropských států ze strany Ruska, jak varuje například renomovaný think-tank European Policy Centre. Podle něj ruští představitelé opakovaně mluví o možném návratu uspořádání Evropy před rok 1990, a dávají tím evropským státům jasné varování.
V Evropské komisi se proto nyní také dokončuje návrh legislativy, jak obranu „nakopnout“. Hotový by měl být v červnu.
Nejrychleji, jak to jde
Jak pro CNN Prima NEWS uvedl vysoce postavený evropský úředník, státy Evropy se musí připravit na reálnou možnost, že hrozba ze strany Ruska nebude klesat, ale naopak růst. V potaz je potřeba brát i to, že Rusko během hledání příměří s Ukrajinou získá prostor pro dozbrojení a potenciálně může využít tyto kapacity proti Evropě, popsal.
I proto je podle něj nutné, aby Komise umožnila členským státům nalít více peněz do obrany co možná nejrychleji.
Společná evropská obrana, respektive její posilování v rámci NATO, má také dlouhodobou podporu v celé EU. Podle posledního průzkumu Eurobarometru s ní souhlasí 77 procent respondentů ze všech unijních zemí, v Česku je toto číslo jen o tři procentní body nižší – 74 procent.
Až 650 miliard eur do obrany
Peníze chce Evropská komise získat více cestami. Na prvním místě stojí rozvolnění pravidel, která nutí členské státy držet veřejné dluhy na uzdě. Díky tomu by se mohly jednotlivé země podle vlastní potřeby více zadlužit – aniž by se tyto peníze započítávaly v účetnictví Komise do státního dluhu – a nainvestovat do armád miliardy eur.
Pokud by tedy členské státy zvýšily své výdaje na obranu o 1,5 procenta svých HDP, celkem by mohlo být do evropské obrany investováno až 650 miliard eur během následujících čtyř let.
Společně s Českem má o tuto možnost zájem celkem 14 států, sdělil zdroj. Brzy by to podle něj mělo být celkem 20 zemí. Přestože je podle něj v Evropě jednoznačný hlad po těchto investicích, státy s vysokými státními dluhy – jako jsou Itálie a Francie – mezi zájemce o další zadlužování nepatří.
Česko je aktuálně podle dat Komise devátou zemí EU s nejnižším veřejným dluhem.
Zbraně „made in EU“
Návrh, který v současné době Komise finalizuje, obsahuje také možnost půjčit si na trzích 150 miliard eur. Ručit se za ně bude evropským rozpočtem. „Naším záměrem je poskytnout členským státům různě vysoké půjčky podle toho, do čeho budou chtít investovat,“ popsal zdroj.
Na rozdíl od investic, které půjdou ze státních kas a nebudou mít žádná omezení, ty ze společné půjčky omezení mít budou.
Půjde především o původ armádního vybavení nebo střeliva, které budou členské země nakupovat. Platí totiž, že část zakoupených zbraní a systémů bude povinně muset pocházet z Evropy. A to hned ze dvou důvodů: aby evropské peníze neodtékaly mimo Evropu, ale také kvůli posílení evropských armád.
Budování suverénní Evropy
Například munice bude muset tuto podmínku splňovat alespoň z 65 procent. Složitější systémy, jako jsou třeba raketové systémy nebo drony, budou muset být schopné provozu bez závislosti na třetí straně.
Nebude tím pádem možné pořizovat například takové systémy, které by spoléhaly na americkou datovou infrastrukturu, na aktualizace či autorizace od výrobce z USA. Češi a další země by tím pádem měly mít plnohodnotnou kontrolu nad vybavením, které si pořizují.
„Hlavním smyslem je suverenita Evropy, kterou by evropské státy měly budovat na desítky let dopředu a nevytvářet přitom další závislost na jiných státech,“ dodal zdroj.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajince na začátku války zachránily české zbraně. S pádem Kyjeva počítali i Američané
