Nejistota, kterou Washington vytvořil oznamováním a následným odkládáním cel, otřásla globální ekonomikou. Podniky pozastavily investice a dolar v první polovině roku zaznamenal nejhorší výkon za posledních 50 let.
S blížícím se 9. červencem si Evropská komise stále není jistá, jak se Trump k unii postaví. Evropská unie jako celek je přitom největším obchodním partnerem Spojených států. V ohrožení je tak nejrozsáhlejší obchodní vazba na světě, tedy transatlantický obchod se zbožím a službami, jehož objem loni mezi EU a USA dosáhl 1,7 bilionu eur (téměř 42 bilionů Kč). To je 4,6 miliardy eur (přes 113 miliard Kč) denně.
"Mezi členskými státy bude zásadní otázkou, zda bychom měli dosáhnout dohody za každou cenu, abychom se vyhnuli obchodní válce, nebo zda bychom měli ukázat sílu, pokud dohoda nebude dostatečně dobrá," řekl jeden z unijních diplomatů.
Jak tvrdá vyjednávání se vedou, to minulý týden poznal eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič na schůzce ve Washingtonu. Když jednal s členy Trumpovy administrativy, kde byl i ministr financí Scott Bessent, vyslechl si pohrůžku, že by Spojené státy mohly dovoz potravin z EU zatížit 17procentním clem. O Evropské unii přitom Trump už dříve řekl, že se ke Spojeným státům chová hůř než Čína.
Trump 2. dubna oznámil sérii cel na většinu zemí světa, pokud si jednotlivé země nevyjednají s USA dohody, které upraví vzájemné obchodní vztahy. Ten den nazval "dnem osvobození" pro americké firmy, které podle prezidenta čelí nespravedlivým dopadům obchodní politiky jiných zemí. Než ale cla ohlášená 2. dubna vešla v platnost, prezident po týdnu jejich účinnost odložil o 90 dnů, což je do 9. července. Chtěl jednak uklidnit finanční trhy, jednak poskytnout prostor k vyjednávání.
List The Washington Post v neděli napsal, že EU pracuje zatím na rámcové dohodě, která by odložila řešení těch nejspornějších otázek před uplynutím lhůty. Tím by se Brusel vyhnul riziku, že Washington začne na dovoz z unie uplatňovat avizované 50procentní clo.
Trump v sobotu mluvil o 1. srpnu jako o dni, kdy Spojené státy začnou zvýšená cla vybírat, pokud nebude uzavřena žádná dohoda. Z jeho slov ale nebylo jasné, zda se ten den zvýší všechna cla. Ministr obchodu Howard Lutnick pak na dotaz novinářů, aby toto datum vyjasnil, odpověděl, že vyšší cla začnou platit 1. srpna, ale že Trump "celní sazby a dohody stanovuje právě teď".
Kromě vyšších cel individuálně stanovených pro každou zemi, jejichž zavedení Trump zdůvodňuje nutností srovnat obchodní podmínky pokřivené různými subvencemi a daněmi v jiných zemích, americký prezident v dubnu ohlásil i plošné desetiprocentní clo. To platí celou dobu a s jeho zrušením se nepočítá. Zda se k tomuto základnímu desetiprocentnímu clu začne připočítávat ještě clo individuálně stanovené pro každou zemi či blok, to bude záležet právě na výsledku jednání.
Než se Trump letos v lednu vrátil do úřadu prezidenta, udržovaly Spojené státy a Evropská unie obecně kooperativní obchodní vztahy a nízké úrovně cel na obou stranách. Průměrná celní sazba v USA činila 1,47 procenta při dovozu evropského zboží, zatímco v EU činilo průměrné clo 1,35 procenta při dovozu amerického zboží, píše server NBC. Od února je ale Bílý dům ke svému dlouholetému spojenci mnohem méně přátelský. Na dovoz oceli a hliníku z EU platí už teď celní sazba 50 procent, zatímco dovoz aut a jejich dílů podléhá clu 25 procent.
