Třicet světových měst a v každém čtrnáct zajímavých modernistických budov. Právě tyto tipy najdete v nově vyšlém průvodci Modernist Travel Guide vzniklém v nakladatelství amerického webového magazínu Sight Unseen. Za jejich výběrem stojí Čech, kurátor a historik architektury Adam Štěch.
Destilovanější a kurátorovanější. Tak teoretik umění Adam Štěch popisuje – možná i v kontrastu se svou předchozí publikací Modern Architecture and Interiors o tisíci stránkách, svůj poslední knižní počin: kapesního cestovního průvodce po třicítce světových měst. Ten vydal ve spolupráci s americkým webem Sight Unseen.
Jak spojení vzniklo? Adam Štěch se zná se zakladatelkami projektu, Jill Singer a Monicou Khemsurov, už dlouhá léta. Pro web zaměřený primárně na současný design také několik let píše. „S nápadem přišla Monica. Řekla mi: kdykoli, když někam jedu, od tebe chci tipy na to, kam na místě zajít. A rozhodně nejsem sama. Nešlo by z toho udělat kapesního průvodce?“ líčí Adam Štěch.
„Není to však ucelený průvodce po modernismu. Je to spíše takový starter pack pro profesionály i lidi, které architektura zajímá jen tak z laického pohledu,“ směje se při listování průvodcem v jedné pražské kavárně. Dodává: Modernist Travel Guide je určený zejména pro vybíravější cestovatele, kteří mají rádi kulturu a často si své výlety za hranice zpestřují třeba právě návštěvami architektonicky i turisticky neotřelých míst.
Kam se za nimi ale vydat? Jaké budovy lze vůbec ve městech, jako jsou Kodaň, Antverpy, Barcelona, Madrid, Milán, Paříž, Tokio nebo New York, zažít na vlastní kůži? Výběr Adama Štěcha, který v každém městě vytipoval ty nejzajímavější modernistické veřejné budovy, stejně jako restaurace a kavárny s autentickým interiérem nebo privátní rezidence, vás nasměruje.
V jeho průvodci najdeme „známé stavby, ale i hidden gems“, tedy nejen divadla, kina, školy, ale třeba i zachovalé bary a hotely nebo budovy, které mají zajímavou fasádu a lze je obdivovat přímo z ulice.
I stylově, jak kurátor vysvětluje, je jeho výběr rozmanitý: ve finálním seznamu každé světové metropole najdeme mix budov z dvacátých a třicátých let, stejně jako z padesátých a šedesátých let i období postmoderny.
Například v Lisabonu dostanete tip na hotel Vitória ze třicátých let, kde můžete obdivovat zakulacené balkony, český teoretik umění vás pošle také do Národní knihovny Portugalska významného architekta Porfíria Pardala Monteira nebo do hotelu Britania ze čtyřicátých let, který odolal zubu času a se svým interiérem zůstal v původním stavu.
Ve vzpomínané Kodani vás zase Adam Štěch pošle do Frederiksberg Town Hall architekta Henninga Hansena z padesátých let, do modernistické vily oceňovaného designéra a architekta Finna Juhla, na benzinovou stanici z pera architekta Arneho Jacobsena nebo do školy Skolen ved Sundet.





„V poslední zmíněné budově, postavené v roce 1938 podle návrhu architekta Kaje Gottloba, to hraje mnoha barvami. Jde o velmi zábavný a optimistický interiér, ztělesnění dánského modernismu. Navíc je to jedna z modernistických staveb, kam se můžete dostat i jako člověk z ulice,“ popisuje Adam Štěch.
Když ho žádám o výběr staveb, které najdeme v průvodci a zároveň ho osobně nejvíce zasáhly, zmiňuje soukromou rezidenci Wimberly House architekta Petea Wimberlyho známého pro své projekty na Havaji, finský hotel Vaakuna postavený u příležitosti letní olympiády v roce 1952 nebo zachovalý art-deco jazz bar L’Archiduc v Bruselu.
Při tvorbě své poslední knihy měl kurátor, jenž stojí za úspěšnou putovní výstavou Elements, kterou The New York Times zařadily do výběru deseti nejlepších akcí při loňském Salone del Mobile, z čeho vybírat. Jeho archiv – čítající nejen historický kontext jednotlivých budov, ale zejména autorské fotografie – by i ve světě těžko hledal srovnání.
Podle jeho majitele, který světové metropole s cílem mapovat tamní modernistickou architekturu objíždí už více než patnáct let, v něm najdeme na 150 tisíc fotografií zhruba deseti tisíc budov rozesetých po celém světě. Zatímco u některých jde o dokumentaci podrobnou, u dalších autor zachytil z ulice viditelné zajímavé detaily na fasádě nebo v okolí domu.

Vůbec nejcennější položky v archivu Adama Štěcha tvoří privátní návštěvy rodinných domů, vil, chat a soukromých rezidencí, kam se autor dostává po domluvě s majiteli.
„Hodně mi v tom pomáhá Instagram. Hledám budovy přes hashtagy, ale také píšu dopisy, hledám na Google Maps. I díky tomu se mi daří k majitelům dostat. Rád bych v budoucnu udělal další publikaci věnovanou právě privátním budovám,“ dodává.
Jak totiž upozorňuje, archiv, z nějž čerpá, stále roste. Důvod je nasnadě. Adam Štěch často cestuje a své pracovní cesty i dovolené považuje za úspěšné jen tehdy, když se mu každý den povede „ulovit“ alespoň jednu novou budovu, kterou do té doby ještě neviděl a nemá ji ve svém archivu nijak zdokumentovanou.
Pokud se ptáte, proč tuto aktivitu – i když třeba jen v rekreační podobě – zařadit do svého cestovatelského itineráře, zvažte následující: „Jde o vybočení ze stereotypu běžného cestování, pokud vám není lhostejný svět okolo nás, vytrhne vás to z každodennosti. Plus si třeba dáte negroni ve vídeňském baru z pera Adolfa Loose. A to je výjimečná věc. Pozvednutí ducha, řekl bych dokonce,“ dodává.
The post Hidden gems modernistické architektury. Štěch vydal guide světovými metropolemi appeared first on Forbes.