Kill List: Když už se jednou rozhodnete někoho zabít, není tak těžké to skutečně udělat

Není to obyčejný internetový podvod, kde můžete přijít o peníze. Tady jde o život. IT odborník Chris Monteiro na darknetu objevil podvod nových rozměrů – nabídku zprostředkování vraždy. Popište cíl, zaplaťte v bitcoinech a my vám dodáme zabijáka. Monteiro si uvědomil, že ačkoli podvodníci ve skutečnosti žádné zabijáky nenabízejí, podněcují k vraždám. A pustil se s nimi do boje.

Chris Monteiro, IT odborník a zakladatel projektu The Hitman Scam, který dlouhodobě mapuje darknetové podvody s nabídkami vražd na objednávku. Zdroj: Chris Monteiro

Podvod, o kterém se bavíme, tedy darknetové weby nebo fóra na objednávky vražd či ublížení na zdraví, provozuje Yura, údajně z Rumunska, přes deset let. Navíc se k němu připojili další, z podniku se stala franšíza. Pokračuje to dodnes?

Je to tak. Scammeři s provozováním těch webů pokračují. Já ale největší problém nespatřuji v množství lidí, kteří se na podvodu podílejí, ale v tom, že i kdyby policie postupně všechny pozatýkala a zajistila jejich techniku, bude mít k dispozici pořád jen zlomek dat. V letech 2023 a 2024 policisté zatkli asi pět lidí, ale efekt té akce byl nulový. Podvodníci totiž data postupně mažou, weby se pravidelně obměňují. To znamená, že jediný člověk, který má archiv dat za roky provozu tohoto podvodu, jsem já. Ani ti podvodníci, ani policie. Což mě staví do role jediného člověka, který může podvod vyšetřovat. Proto obcházím novináře, policii a dobrovolníky, kteří by mohli pomoci ty případy vyšetřovat. Nemůžu čekat, až to udělá někdo jiný.

Stala se z toho poslání taky osobní pomsta? 

Dalo by se to tak říct. Částečně. Kromě toho, že se snažím zabraňovat vraždám lidí. Kdyby se jednalo jenom o podvod, přestal bych s tím už před lety. Jenže jde o lidi, kteří se snaží vraždit. A já vím, že kdybych to nechal být, zemřou další lidé, někdy strašlivým způsobem. Protože lidé už zemřeli. Vím, že to musím dělat. Zároveň ale čím dál jasněji vidím, jak jsou policie – jak v Británii, tak po celém světě – ve vyšetřování tohoto typu zločinu neefektivní. Jak mezinárodní spolupráce nefunguje. Nefunguje shromažďování a sdílení informací. Takže to je další důvod, proč pokračuji. Chci na tyhle problémy upozornit a třeba přispět k tomu, že se policie ve vyšetřování nadnárodních podvodů a kyberzločinů zlepší. A samozřejmě bych byl rád, kdyby lidi, co za těmi weby stojí, dohnala spravedlnost. Protože jsou to lidé, kteří ponoukají k vraždám, snaží se zájemce přesvědčit – třeba když si někdo chce objednat bití, tak se ptají, jestli by za ty peníze už rovnou nechtěl vraždu. „Chceš zabít jednoho člověka? Dáme ti slevu na dva.“

Je to vlastně hrozně zvláštní případ. Řekla bych, že většina internetových podvodů není moc nebezpečná, lidé zkrátka přijdou o peníze…

Jsou částečně nebezpečné. Ve smyslu finančního rizika, reputačního. Opravdu ale většinou nejde o fyzické nebezpečí nebo přímo vraždy.

Jedna věc mi není jasná. Yura, provozovatel webů, kontaktuje novináře, mluvil i s vámi, a o celém případu je už veřejně dostupná spousta informací. Přesto v podvodu pokračuje. Jak to, že ještě nebyl zatčen? 

Myslím, že si počíná chytře v tom, že ten podvod neprovozuje v Rumunsku, kde žije. Jinak si nemyslím, že je nějak výjimečně inteligentní. Je součástí rumunské kyberzločinecké skupiny. Pravděpodobně hraje roli buďto nekompetentnost rumunských orgánů, nebo korupce. Víme také, že mluví rusky a že se pohybuje i v ruských kyberzločineckých kruzích – a jak je známo, ty jsou chráněné ruskou vládou a FSB (tajné služby, pozn. red.). Myslím, že má dobré konexe i tam. Dokonce se ke mně od jistých tajných služeb dostala informace, že Yura může být nástrojem hybridní války proti Západu. Když se na to člověk podívá jako na celek, je možné, že nejde jen o lokální případy úkladných vražd, ale zkrátka o vytváření chaosu.

Zároveň měl Yura a jeho weby propracovanou infrastrukturu, měl vlastní marketing…

Přesně tak. Provozoval stránky, které porovnávaly weby na najímání zabijáků, a měl i optimalizace při vyhledávání – to znamená, že když někdo prostě googlil „najmutí zabijáka online“, vyskočil na něj srovnávací web, ze kterého se pak dalo dostat na dva weby, které provozoval. Aby weby vypadaly důvěryhodně, měl zvlášť stránku na úschovu peněz, která ale samozřejmě nebyla nezávislá. Existovalo taky několik darknetových webů, které na jeho stránky odkazovaly nebo je promovaly. Zkrátka propracovaný marketing.

Přečtěte si

Kill List: Pronájem vraha snadno a rychle

Mezi daty, co jste nám poskytl, byla zaznamenaná i konverzace mezi objednatelem a správci webu – nejprve se handrkovali o vyšší částku, až nakonec admin přiznal, že se jedná o podvod, vysvětlil, že zabíjení lidí je špatné, a navrhl objednateli, ať se k podvodu přidá. A když bude předstírat, že je spokojený zákazník nebo jeden ze zabijáků, podělí se s ním podvodníci o profit. Co to je za model?

Dělají to, protože nechtějí ztrácet čas hádáním se s lidmi. Zároveň je to určitá forma sebeobrany – když se pokusí přesvědčit lidi, aby se k nim přidali, místo toho, aby je prostě naštvali, cílí na to, aby se vyhnuli špatnému hodnocení nebo aby lidé o webech tvrdili, že jsou podvodné. Myslím, že některé lidi tak skutečně rekrutovali, například právě na promo a marketing, a vznikla z toho vlastně taková forma franšízy. Zároveň si ale myslím, že většina z těch lidí nikdy žádné peníze neuvidí, je to jen další scam.

Zároveň asi většina podvedených nepůjde na policii, protože se sami dopustili zločinu, plánování vraždy. 

Ano, to je další „výhoda“.

Co si o té Yurově filozofii, kdy vlastně vystupuje jako kladný hrdina, který zabraňuje vraždění tím, že objednatele okrádá, myslíte? 

Očividně to není pravda. Existuje několik případů, kdy se podvedení lidé velmi rychle odhodlali vraždu provést sami. Naopak si myslím, že je ještě podporuje. Jakmile se jednou odhodláte udělat ty kroky, rešerši, najít web, objednat vraždu, zaplatit, je snazší se k vraždě odhodlat v reálném životě. Takže ten argument neberu, prostě vydělává obrovské peníze na tom, že vzývá násilí. Kdyby chtěl skutečně někomu pomáhat, mohl už dávno přijít za mnou, nebo třeba založit organizaci, která by ty případy mohla vyšetřovat.

Naše redakce v minulosti psala o telegramových kanálech, kde je možné si objednat třeba podpálení auta nebo ublížení na zdraví. Jak se tohle promítá do činnosti Yury a jemu podobných? 

Obecně je „zločin jako služba“ stále velmi okrajový byznys. Tím chci říct, že to není snadné, většinou si nejde jen tak objednat bití nebo vraždu, a to je dobře, je to velmi dobře. Myslím, že takový byznys se moc nevyplatí provozovat, potenciálních zákazníků je málo a sehnat lidi, kteří budou objednávky realizovat, je složité – například na rozdíl od obchodu s drogami. To ale neznamená, že ti lidé neexistují. V datech máme případy, kdy se lidé hlásili jako nájemní vrazi, ale většina skončí u nějaké formy marketingu. Vím nicméně o jednom případu, ještě v počátcích webu, kdy Yura někomu napsal: „Ok, sedni na letadlo, jeď tam a tam a zbij tohohle člověka.“ Je tedy dost dobře možné, že se snažil ten byznys opravdu rozjet, možná to ze začátku neměl být podvod. Pak ale zjistil, že může prostě brát peníze a nedělat nic. A tak se z něj stal podvodník. A myslím, že je to další důvod, proč operuje tak dlouho – protože nepáchá fyzické násilí.

Přečtěte si

Deset tisíc korun za zapálení auta v Praze. Telegramový kanál nabízí útok na objednávku

Třeba by mohli najímat lidi na Telegramu, aby občas něco provedli, a tím dokazovat, že jsou legitimní služba. A dál podvádět. 

Není to třeba. Když se v roce 2016 snažili zkoušet různé marketingové strategie, stát se virální, dělat reklamu, velmi rychle přišli na to, že stačí využít optimalizace vyhledávání, aby zkrátka jejich weby vyskakovaly jako první, když někdo hledá klíčová slova „najmout zabijáka“.

Chápu, že když Yura v roce 2016 začínal, lidé věřili, že si na darknetu mohou najmout zabijáka, ale dneska? Vážně tomu lidé pořád věří?

Jasně, všichni tomu věří. Když řeknete lidem, že si na darknetu můžou koupit drogy, dává jim to smysl. Vyhackovaná data, ukradené kreditky? Jasně, dává to smysl. Podle stejné logiky, když někomu řeknete, že se na darknetu dá najmout vrah, dává jim to smysl. Pro většinu lidí je to hrozně vzdálený svět. A na světě existuje spousta lidí, kteří jsou v zoufalé situaci, a když najdou takovou stránku, tak ji použijí. Lidé, kteří ví, že taková služba neexistuje, ji zkrátka nepoužijí. Existují ale tisíce lidí, kteří ji využili, a další desítky tisíc lidí, kteří ji vyhledali uvažovali o tom, že ji použijí. Je štěstí, že není reálná.

Takže nájemného vraha si online objednat nejde?

Zcela výjimečně, existuje jen několik případů. Vždycky to ale byly jednorázové případy. Na různých fórech najdete lidi, kteří jsou schopni něco takového udělat, ale rozhodně jich není mnoho. Ale že by existovalo tržiště, služba, kde si objednáte vraždu kohokoli na světě za danou částku, tak to opravdu neexistuje.

Názvy podvodných webů se často mění. Jak se jmenují a vypadají teď?

Z hlavy nevím. Ale obecně je to tak, že Yura a zřejmě i další lidé provozují dva weby, jeden je v bílém provedení, druhý v černém. Ten bílý má většinou nějakou mexickou tematiku, černý má obecnější názvy s klíčovými slovy jako „hitman“. Mění se každých pár měsíců, takže se nezatěžuju s tím si je všechny pamatovat.

Litujete toho, že jste se o celou věc začal zajímat, že jste se pustil do vyšetřování? 

Ano. Kdybych byl věděl, jak to bude celé zamotané, že mi to zabere roky života… Ale zase si říkám, že jsem dokázal spoustu dobrého, zachránil jsem životy, zachránil lidi před násilím a zneužíváním. Netušil jsem, že můžu vůbec narazit na tak závažné informace a ještě v takovém množství, a stejně to policii a další orgány nebude zajímat. Je pro mě neuvěřitelné, že jsem musel tolik práce udělat sám. Všechny informace o zatčeních nebo vraždách eviduju na svém webu a spoléhám na pomoc dobrovolníků.

Jak by měla tahle kauza ideálně dopadnout? Yura skončí ve vězení? 

Rozhodně. Bylo by samozřejmě na orgánech činným v trestním řízení a na soudu, aby určily, co za zločiny přesně spáchal. Ale ano, rád bych ho viděl za mřížemi. Nejen za to, že podporuje vraždění, ale zkrátka za všechny ty životy, které zničil. Některé vraždy se skutečně staly, a už jen to, že se lidé dozvědí, že se někdo pokusil na ně objednat vraha, je velmi traumatizující.

Vyvolává ve vás ta kauza nedůvěru v systém, v policii a další orgány?

Vnímám policii jako tupý nástroj. Dokáží velmi dobře pracovat s informací: tenhle člověk v mém městě chce zavraždit tamtoho člověka. Jenže s informací typu: mezinárodní podvod, co ale vlastně není podvod, data, která nebyla získána striktně legálně, spolupráce mezi jednotlivými zeměmi… Myslím, že na to policie zkrátka není vybavená. Alespoň podle toho, co vidím u nás, v Británii. Kdyby policie neudělala nic, bylo by to mnohem lepší. Nejprve mě zatkli, protože si mysleli, že za tím podvodem stojím ve skutečnosti já. Pak mi hrozili právními postihy. A tím, že při zatýkání podvodníků zamezili v přístupu k jejich webům, pomohli ty weby lépe zabezpečit. Prostě hrozné. Ale já budu pokračovat, protože co je stres a právní hrozby v porovnání s tím, že se chystá něčí vražda?

Je to podle vás ze strany policie nekompetentnost nebo ignorantství, volba cesty nejmenšího odporu? 

Myslím, že nesou určitou odpovědnost. Když totiž nemají data a informace, nemají povinnost vyšetřovat. Když policie dostane informaci o přípravě vraždy, má zákonnou povinnost ji prošetřit. Takže si trochu usnadňují život. Jinde ve světě jsem několikrát pomáhal s důkazy k obžalobě. Chápu, že mnou nashromážděná data mohou být trochu problematická z právního hlediska, nicméně za ty roky, co to dělám, se na mě britská policie nikdy neobrátila. Ví, kde bydlím, vykopli mi dveře.

Autorka textu: Zuzana Šotová

The post Kill List: Když už se jednou rozhodnete někoho zabít, není tak těžké to skutečně udělat appeared first on investigace.cz.