Kosmické těleso se aktuálně nachází v souhvězdí Herkula, kde je možné ho pozorovat ve směru východ–severovýchod ve výšce 36 stupňů nad obzorem, píše web Daily Mail. Vedle toho deník The Sun upozorňuje na několik podobností 2P/Pons-Brooks se slavnější Halleyovou kometou. Kromě velikosti jde rovněž o délku okružní dráhy, která u blížícího se objektu činí 71 let, což je o pouhé čtyři roky méně než u zmíněné Halleyovy komety. U většiny ostatních komet je přitom jejich okružní dráha podstatně delší a dosahuje zhruba jednoho tisíce let.
ČTĚTE TAKÉ: Jaká bude zima? Rozhodne souboj klimatických velikánů, meteorologové jsou bezradní
Ledovou vlasatici Pons-Brooks lidé naposledy spatřili v roce 1954. Zatímco nejblíže bude kometa k Zemi již v dubnu 2024, viditelná pouhým okem by měla být až v květnu nebo červnu. Vědci přitom odhadují, že nejvýrazněji bude na obloze zářit v noci 2. června 2024. Následně opět zmizí v hlubokém vesmíru a jejího návratu se dočkáme až v roce 2095.
Astronomové zároveň upozorňují, že ačkoli Pons-Brooks za poslední čtyři měsíce explodovala již podruhé, nejvýbušnější kometou v našem solárním systému rozhodně není. Tímto titulem se může naopak pochlubit těleso 29P/Schwassmann-Wachmann, které podle vědců dokáže explodovat zhruba dvacetkrát ročně. Orbitální dráha této komety se ovšem nachází mezi Jupiterem a Neptunem, a proto ani od ní Zemi žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Komety jsou vesmírná tělesa skládající se z ledu, prachu a plynů. Odborníci jim kvůli jejich složení dali přezdívku „špinavé sněhové koule“. Stejně jako planety a planetky obíhají po elipsách kolem Slunce. Pokud je žhavá hvězda ve středu solární soustavy přehřeje, následuje exploze komety uvolňující ledové kusy do okolí.
