Motory z Letňan mají být zlomem v letectví, přitáhly i americké investice

Forbes Před 1 dnem

Americký gigant GE Aerospace investuje stovky milionů korun do výroby turbovrtulových motorů v Praze. Výsledkem je motor, který má změnit pravidla leteckého průmyslu.

Když se spojí slova jako motory a strojírenská výroba, vyvstanou na mysli ruce od šmíru, povalující se kovové hobliny a aroma horkého vzduchu z pecí.

Jenže tohle v Avio Aero neplatí. Výroba probíhající v pražských Letňanech je čistá a zorganizovaná do uliček a hal s maximální efektivitou. Spíše než ke slévárně těžkého průmyslu má blíže k vývojovému centru NASA.

To proto, že z hlediska motorů tu dělají ten asi nejvíce preciznosti vyžadující druh: letecké. Konkrétně turbovrtulové motory, které tu stavějí, testují, ale také vyvíjejí.

V Česku je Avio Aero duchovním pokračovatelem slavné továrny Walter, pro Pražany známé jako „Waltrovky“, kde se motorky, automobily a později letecké motory vyráběly už od roku 1911.

Od původního umístění v pražských Jinonicích už ale přešla do moderní výroby v Letňanech. Dnes patří firma s unikátním technologickým know-how pod americkou skupinu GE Aerospace.

Ostatně Waltrovka má v letectví bohatou historii. Zrovna letos oslavil padesát let ikonický motor Walter M601, který v minulém století navrhli. Osazený jím byl třeba legendární model Z-37 T Agro Turbo Čmelák, typické žluté letadlo, které jste možná někdy viděli v akci při práškování.

Na základě M601 vznikly motory série H, které dodnes pohánějí například české L-410 z Kunovic. V pražském provozu pracuje kolem pěti stovek lidí, z toho 350 přímo ve výrobě.

Pro Avio Aero je pražský závod naprosto klíčový. Pro letošek sem přiteče více než 130 milionů korun v investicích, další rok to bude přes 170 milionů. Cílem bude zvýšit kapacitu výroby, v GE Aviation totiž mají velké plány.

Prakticky nikde ve světě nenajdete provoz letecké výroby, který by se mohl spolehnout jenom sám na sebe. Letecký průmysl charakterizují velmi sofistikované dodavatelské řetězce táhnoucí se po celé planetě. V mnohém je to podobné i v Letňanech.

„Za jak dlouho vyrobíme jeden motor? To záleží, protože určité jeho komponenty trvá vyrobit několik měsíců,“ říká šéf výroby Aleš Kupa, když procházíme exaktně rozkreslenými segmenty výroby.

Hodně práce obstarají moderní robotické obráběcí CNC stroje, jak už ale naznačuje počet zaměstnanců, bez lidských rukou se tu výroba zkrátka neobejde.

Několik měsíců se může zdát jako dlouhá doba na výrobu jedné součástky, ale důvod je jednoduchý: je to mezinárodní spolupráce.

Jak doplňuje Kupa, samotný motor je možné zákazníkovi připravit během několika týdnů. Na to ale musíte mít všechny potřebné díly. A některé z nich je nutné poslat do zahraničí, kde procházejí speciálními procesy.

Lidský dotek přesto nahradit nelze. Samotný motor je složený z několika modulů, které se následně montují dohromady. Některé jeho díly jsou vyrobené pomocí 3D tiskárny.

Vzduch je nasáván do motoru přes vstupní ústrojí, následně je v kompresoru stlačován a pak putuje do spalovací komory, kde se mísí s palivem. Tady se směs spaluje a generuje horké plyny, které roztáčejí vysokotlakou turbínu a pomocí hřídele zpětně kompresor.

Dále plyny pohánějí nízkotlakovou turbínu, která je připojena k reduktoru. Ten snižuje její otáčky a je napojen na vrtuli, která pohání celé letadlo.

Úplně jiný svět technologií se otevírá při testování motorů. Kontrolní stanoviště s několika obrazovkami a snad stovkou tlačítek a páček připomíná hodně velký kokpit. Jenže nelítá. Místo toho sbírá desítky dat z desítek parametrů o chodu motoru.

V Letňanech se tak ujišťují, že turbovrtulový motor běží přesně tak, jak se očekává. Hlavně v letectví totiž platí, že pověst máte jen jednu a poslat k zákazníkovi v něčem nedokonalý stroj si zkrátka žádný výrobce nemůže dovolit.

Katalyzátor úspěchu

Všechny zmíněné investice a provázání výroby s několika dalšími zeměmi vyústily v Catalyst, turbovrtulový motor, který v Avio Aero považují za svůj nový trumf. Vývoj a výroba motoru zahrnují Avio Aero a závody GE Aerospace v Itálii, v Polsku a samozřejmě v Česku.

Podle inženýrů společnosti přináší motor do svého segmentu radikální změny. Jedním ze sledovaných faktorů je celkový tlakový poměr – zjednodušeně řečeno jde o poměr tlaku vzduchu při vstupu do kompresoru vůči tlaku vzduchu na výstupu z něj.

U Calatystu je to 16 : 1, zatímco běžně se turbovrtulové motory pohybovaly v rozmezí mezi 8 : 1 až 14 : 1. To se promítá do o osmnáct procent nižší spotřeby paliva a zvýšení výkonu o deset procent.

„Praha je v celém procesu naprosto klíčová, je to naše centrum pro turbovrtulové motory,“ říká Laura Holmes, která je výkonnou šéfkou Catalyst a zároveň ředitelkou motorů série H a M v Avio Aero.

Podle ní bylo nejdůležitější vybudovat v Letňanech lidské know-how. A to je speciálně v technických oborech stále těžší a těžší.

„Naši zaměstnanci učí na univerzitách a středních technických školách. Jejich studenti u nás pak mají možnost stáží a stává se, že s námi zůstanou už natrvalo. Jeden z inženýrů ve výrobě k nám přišel právě touto cestou a nyní vede celé oddělení,“ vypočítává Laura Holmes.

Podobně jako obranný sektor, i v letectví hledají lidské kapacity v masivním, ale momentálně stagnujícím automobilovém průmyslu. „Lidé z automotive mají ve své DNA proces neustálého vývoje a zkvalitňování, v procesu výroby se nám velmi hodí,“ doplňuje Martin Svoboda, programový manažer Catalyst.

I on se podílí na tom, aby Catalyst obsadil co největší část trhu. Trhu, který má svého dominantního hráče.

Kanadská firma Pratt & Whitney má momentálně osmdesáti- až devadesátiprocentní podíl na trhu turbovrtulových motorů v závislosti na dané třídě. „S Catalystem budeme schopní rozehrát větší hru,“ věří však Laura Holmes.

The post Motory z Letňan mají být zlomem v letectví, přitáhly i americké investice appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek