Firma Bakof podnikatele Dalibora Bárty staví stylové prodejny po celé Evropě a za rok chce miliardový obrat. A překvapivě ukazuje, jak moc je důležitý retail i pro online prodeje.
Dalibor Bárta má byznys, který je všem na očích. A přesto není vidět. Jeho prodejny najdete všude a přesto neprodává.
Jeho Bakof místo toho sází na vlastní know-how toho, kde a jak prodávat. Vymýšlí unikátní koncepty prodejen, které umí následně i vyrobit. Klíčem je podle Bárty umět vzbudit v prodejně či showroomu nějakou emoci. A na tomto prostorovém vyvolávání emocí postavil stamilionový byznys.
Firma s ročním obratem pět set milionů korun si podala ruce s mnohými. Moderní a trendy prodejny e-shopu Notino, útulná kontaktní místa distributora energie E.ON, čisté a futuristické obchody elektra Smarty, Super Zoo, ČSOB, KFC, Burger King, Moneta…
V některé z nich jste určitě byli, po celé republice je jich necelá tisícovka. A některou z nich určitě navrhoval Bakof Dalibora Bárty.
„Začínali jsme s kolegou Václavem Flídrem tím, že jsme na koncích uhnuly plechové destičky, udělali z nich stojany a prodávali je,“ vzpomíná Bárta na první roky v oboru. Se svým byznysem navíc začínal na ještě saturovanějších trzích: v Německu a ve Švýcarsku.
Do německy mluvícího světa to pro něj byla přirozená cesta, základní školu totiž studoval v Rakousku. Ostatně ještě před covidem tvořil byznys Bakofu v zahraničí osmdesát procent obratu firmy. Teď se Bakof zařadil mezi tři hlavní hráče ve svém segmentu a poměr v obratu se zcela otočil. Dominantní je dnes český trh.
„V Česku dnes proběhne asi sedmnáct procent nákupů online,“ vypočítává Bárta. „Potenciál je podle mě až kolem třicet procent. I tak to ale znamená, že velkou většinu tržeb si připíše retail, ten nikam nezmizí.“
Foto poskytl Dalibor Bárta
Bártova slova podtrhují i tvrdá čísla. Zatímco počet fyzických obchodů v Evropě v roce 2023 meziročně mírně klesl z 4,92 milionu na 4,9 milionu, jejich celková prodejní plocha naopak o procento vzrostla. A očekává se další růst.
Jak je to v době e-shopů a velkých internetových outletů na všechno možné od módy, přes elektroniku až po kosmetiku možné? Řada obchodníků nemá na výběr, giganti typu Shein, eBay či Amazon jsou moc velcí. Ale své vlastní obchody nemají.
„Retail ve skutečnosti onlinu pomáhá, zvyšuje ziskovost i maržovost,“ tvrdí zakladatel Bakofu. A zase trochu čísel. Podle datových výzkumníků z globální společnosti Cochrane zvyšuje kamenná prodejna o deset až dvacet procent online tržby v dojezdové lokalitě dvacet minut od krámu.
Uzavření prodejního místa se naopak negativně propisuje do online prodejů. Pocit, že si musíte nutně vybrat, jestli zůstat kamenní, nebo digitální, už dávno neplatí. Potřebujete být obojí.
„Když si jdete vyzvednout objednávku na fyzickou prodejnu, uděláte k tomu možná ještě nějaký impulzivní nákup. A ten už neporovnáváte s ostatními produkty na internetu, kupujete si ho, protože vypadá v prostoru prodejny dobře, je na dosah ruky. Nebo se vám hodí – jako když si jdete vyzvednout nový telefon a dokoupíte si na místě nabíječku,“ vysvětluje Bárta.
Pro některé firmy je to cesta k zajímavějším spolupracím. Například zmiňované Notino, budované jako technologická firma a e-shop, získalo podle Bárty zajímavější spolupráce až ve chvíli, kdy si otevřelo vlastní stylové prodejny a jeho partneři tak mohli své zboží vystavit na prestižní pozici.
Foto se souhlasem Notino
Bárta udělal koncem loňského roku velký byznysový krok a koupil jednoho ze svých dodavatelů, výrobce materiálů Boint, který má dceřiné firmy na Slovensku i v Rumunsku. Bárta tak pod svůj Bakof přidal hráče se stejným obratem a vytvořil tak půlmiliardový powerhouse, který mu ze sta procent patří.
Stvořil ale také mezinárodní firmu. Bakof má za sebou například otevírání prodejen klientů na Islandu a v Bukurešti, dobře se jeho byznysu daří v Německu i ve Francii.
Pro potravinářský gigant Nestlé otevírali obchody ve Švýcarsku, kromě toho otevřeli v Curychu na letišti třípatrový duty free obchod. Pro Notino zase otevírali prodejnu v německém Stuttgartu.
Na svém kontě mají i spolupráce s prestižními zahraničními studii jako jsou DIA Architekten v Německu nebo Malherbe ve Francii. V Česku si střihli spolupráci třeba s Kyzlink Architects. S těmi pracovali na projektu, který si letos odnesl ocenění za kanceláře roku.
„Aktuálně finalizujeme přípravy s jedním z největších řetězců v lékárenském byznysu, pilotujeme tři realizace a pak by měly následovat desítky dalších,“ nastiňuje další plány skupiny Bárta. A jasno má i z hlediska výkonu firmy: za rok 2027 už si chce sáhnout na miliardu korun.
Dává to smysl, klienti se totiž po čase vracejí. Na českém trhu fungují spolu s Bakofem další dva velcí hráči a v této trojici se většinou u velkých klientů točí. Za Bártou tak chodí už i ti, pro které Bakof dělal v minulosti, pak si prošli kolečkem trhu, a skončili zpátky.
Jak tedy funguje ta správná magie kamenné prodejny, která dělá dojem?
„Jednotný recept na to není,“ kroutí hlavou Dalibor Bárta. „Musíte mluvit s lidmi, kteří na prodejně budou, děláme si analýzy. Výborně například v tomto fungovala spolupráce s O2, s jejichž týmem jsme byli schopni tři čtvrtě roku ladit pracovní stůl pro zaměstnance prodejny. Tyto pracovní místa pak tvoří z kamenného obchodu call centrum pro chvíle, kdy zrovna v prodejně nikoho nemají.“
Některé obecné principy ale – alespoň v reatilu – podle Dalibora Bárty platí. Pick-up point pro objednávky by měl být spíše vzadu, aby klient prošel kolem co nejvíce vystaveného zboží. U samotného výdeje by vždy měl být personál, který má lepší šanci uskutečnit nějaký dodatečný prodej. „A tím v kamenném obchodě zvýšit maržovost online košíku,“ doplňuje Bárta.
Zní to jako samozřejmost, ale obchod musí dobře vypadat. Estetika je mimořádně důležitá. Je to vidět i na samotném Bakofu, který začínal s nejlevnější možnou plechovou policí a libovolnou regálovou policí dovezenou z Turecka, kde si zase kupují ocel z Číny.
Teď už záměrně pracuje s mnohem sofistikovanějšími materiály jako je přírodní kámen, lakované sklo a podobně. Když je Dalibor Bárta na dovolené, přiznává, že si konkurenci doslova osahává.
„Manželka se mi vždy směje, že chodím po obchodech a jejich regály a obklady hladím prsty,“ usmívá se Bárta. „Potřebuji si všude sáhnout. Je tam hrana? Co je to za materiál?“
Kromě obchodů ale vidí potenciál i v kancelářích, i firmy chtějí ostatně sedět v atraktivních prostorech. Kanceláře teď tvoří kolem patnácti procent byznysu Bakofu, nedávno takto vybavili dvanáctipatrovou kancelářskou budovu v Brně pro Notino – právě tu, za kterou získali výše zmíněné ocenění.
Ne, že by ale stavění sexy prodejen bylo vždy relaxační procházka. I Bakof si před deseti lety prošel klinickou smrtí. Nizozemský klient chytře obešel svou povinnost zaplatit, nechal firmu zkrachovat a o vchod vedle v Nizozemsku otevřel novou.
Jenže Bakof měl tehdy ještě obrat třicet milionů korun a Nizozemec mu dlužil tři miliony, deset procent obratu. Pro firmu, která skoro všechny výdělky investovala zpět do sebe, to bylo skoro smrtící.
„Dva měsíce jsem chodil do práce s žaludkem jako na vodě,“ vzpomíná Bárta. Nakonec mu jeho obchodní parťák navrhnul, aby výrazně osekali náklady a propouštěli lidi.
„A já mu říkám, že ne, ještě ne. Vezmeme víc lidí a všechno poplatíme rychleji. Seděl jsem tehdy na telefonu osm hodin denně a navolával klienty. Vstával jsem ve tři ráno, abych odletěl do Švýcarska do Nestlé, tam dvě hodiny jednal, letěl zpátky a ráno byl zase ve firmě,“ popisuje Bárta příběh, který ale skončil happyendem.
Tedy alespoň z byznysového hlediska, jemu samotnému zůstaly trvalé zdravotní následky. Byl to zkrátka úspěch vykoupený částí vlastního zdraví. „Úspěch je o využitých příležitostech, které si sami připravíte,“ věří český podnikatel.
A právě kvůli kvantu práce, který do Bakofu vložil, Bárta ví, že byznys není z drtivé většiny o štěstí. „Nemyslím to vůbec špatně, ale chci každému poradit, ať si to zkusí. Ať zkusí podnikat. Je to daň, kterou nepochopíte, dokud si tím neprojdete,“ uzavírá.
The post Nakupujete u něj všichni, jen o tom nevíte. Celé je to o emocích, říká Bárta z Bakofu appeared first on Forbes.
