Z výzkumu vyplývá, že v Olomouckém kraji trpí obezitou až 33 procent lidí, z toho 12 procent má obezitu nejvyššího stupně. Podobně špatně je na tom Ústecký kraj, kde žije 11 procent obyvatel s 3. stupněm obezity, a Královéhradecký kraj, kde má tuto nejtěžší formu obezity 10 procent populace.
ČTĚTE TAKÉ: Nečekaný efekt populárního léku. Vtipy stranou, zvětšuje se po něm přirození, tvrdí uživatelé
Na druhé straně žebříčku stojí Praha, kde má ideální hmotnost 41 procent lidí a pouze tři procenta obyvatel spadají do kategorie nejtěžší obezity. Výzkum dokonce v Plzeňském kraji nezaznamenal žádné obyvatele s morbidní obezitou, naopak ideální váhu má 43 procent tamních obyvatel.
Liberecký kraj je podle dat nejpostiženější – jen 29 procent obyvatel tam má ideální váhu, 33 procent nadváhu a 38 procent trpí obezitou. Podobně je na tom Jihočeský kraj, kde obezitou trpí 33 procent lidí a ideální váhu má pouze 26 procent populace.
Vliv na obezitu má velikost obce i ekonomická situace
Kraje s vyšší mírou obezity mají několik společných rysů – méně velkých měst, více malých obcí a vyšší podíl sociálně vyloučených lokalit. Typickým příkladem je okolí Mostu, Teplic nebo Jeseníku. Obezita se častěji vyskytuje v domácnostech s nižšími příjmy. Lidé z menších měst a venkova trpí tím, že je pro ně hůře dostupná zdravá strava a nemají takové možnosti k pohybu.
Výzkum dále odhaluje, že v některých krajích už není nejčastějším problémem lehká nadváha, ale obezita 1. a 2. stupně, tedy vážnější stavy se závažnými zdravotními dopady – od cukrovky přes srdeční potíže až po neplodnost.
„Obezita není jenom kosmetický problém, ale chronické onemocnění, které zásadně zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Čím vyšší BMI, tím větší pravděpodobnost, že člověk onemocní cukrovkou 2. typu, vysokým krevním tlakem, srdečním infarktem, embolií nebo některými typy nádorů,“ vyjmenovala diabetoložka Barbora Doležalová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Porodnost ovlivňuje chronická nemoc. Trpí jí stále více Češek, zvrat mohou přinést nové léky
Výrazně častější jsou u lidí trpících obezitou postižení kloubů, poruchy spánku či neplodnost. „Některé z těchto komplikací dokáže odvrátit zhubnutí o pět až deset procent, pro zlepšení jiných je však potřeba úbytek až kolem 25 procent hmotnosti. Důležité je obezitu vnímat jako nemoc, ne jako projev neschopnosti,“ zdůraznila odbornice.
„Štíhlejší“ regiony Česka
V Praze trpí nadváhou zhruba třetina lidí, hlavní město má však zároveň společně s Plzeňským krajem procentuálně nejméně obyvatel s nejvyšším stupněm obezity v celé zemi. Také Vysočina a Jihomoravský kraj patří mezi „štíhlejší“ regiony.
Průzkum s názvem „Budoucnost českého zdravotnictví“ realizovala výzkumná agentura Ipsos letos v únoru. Do sběru dat se zapojilo 1 015 respondentů ve věku od 18 do 65 let. Údaje o výskytu nadváhy a obezity vycházejí z reálných hodnot tělesné výšky a hmotnosti, které respondenti zadávali v průzkumu.
Index tělesné hmotnosti (BMI) a následné zařazení do příslušné váhové kategorie byly dopočteny na základě objektivních údajů. „Nejde tedy o subjektivní odhady nebo sebehodnocení typu ‚cítím se štíhlý/obézní‘, ale o výsledek výpočtu podle standardní metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO),“ zdůraznili autoři.
Navzdory rozdílům jde o celonárodní problém
Rozdíly mezi kraji ukazují, kam by měla být soustředěná prevence, osvěta a dostupná léčba obezity. Nejde totiž jen o vzhled – obezita zásadně zvyšuje riziko vážných nemocí a zkracuje délku života.
„Obezita je dnes jedním z nejvýznamnějších zdravotních problémů nejen v Česku, ale i ve světě. Jako lékař specializující se na gastroenterologii a léčbu obezity ji vnímám jako komplexní chronické onemocnění, které je stále často podceňováno. A to nejen veřejností, ale někdy i zdravotnickým systémem,“ upozornil vedoucí jednotky pro metabolickou endoskopii Jan Král z Centra pro léčbu obezity Fakultní nemocnice Motol.
Regionální rozdíly sice odhalují, kde je situace nejvážnější, varovná čísla však potvrzují, že jde o celonárodní výzvu vyžadující komplexní přístup – od zlepšení prevence a dostupnosti léčby až po změnu vnímání obezity jako chronického onemocnění.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Petr ochrnul po očkování proti covidu. Soud mu přiznal odškodnění, stát podal odvolání
„Nezáleží na tom, zda člověk žije ve velkém městě nebo na malé obci – rizika obezity jsou stejná. Musíme ji začít brát vážně, jako nemoc s mnoha zdravotními důsledky, nikoli jako osobní selhání jednotlivce. Bez systematické prevence, moderní léčby a osvěty napříč regiony se tento problém dál prohloubí,“ dodal Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti.
Kila navíc se nevyhýbají ani dětem
Více než 60 procent Čechů váží více, než by ideálně mělo. Problém nadváhy a obezity se tak nevyhýbá ani mladým a těm nejmenším. Podle dat Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost trpí nadváhou asi 26 procent dětí, obézních je 16 procent.
ČTĚTE TAKÉ: Česká populace budoucnosti? Počet dětí ovlivní „avoiders“, finanční nejistota i životní styl
„Každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu nebo obezitu. Hlavní příčinou není jen špatná strava, sladké nápoje a nedostatek pohybu, ale také prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Chceme-li trend zvrátit, musíme změnit nejen jídelníčky, ale i přístup k prevenci a podpoře zdravého životního stylu už od raného dětství,“ konstatoval Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti.
Léčba stojí miliardy
S ohledem na to, kolik lidí v tuzemsku žije s nadváhou či obezitou, se tato problematika propisuje i do nákladů. V roce 2022 stála medikace 150 miliard a pokud se nic nezmění, může Česko v roce 2050 za léčbu nadváhy a obezity utratit až 500 miliard ročně – jedná se takřka o celkové výdaje na zdravotnictví za jeden rok.
„Dvě třetiny dospělé české populace má nadváhu nebo obezitu. Stojí nás to strašně moc peněz – léčba nemocí, které jsou s ní spojeny, je drahá,“ potvrdil pro CNN Prima NEWS předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík. Za nejúčinnější léčbu obezity označil terapii moderními léky, tedy injekce.
„Lidé jsou ochotni si je platit sami. Měli bychom se ale posouvat k tomu, aby se hradily ze zdravotního pojištění. Nyní máme k dispozici farmakoterapii, účinné léky na obezitu, které mohou snížit hmotnost o 15 až 20 procent – a měly by být součástí léčby,“ pokračoval Haluzík s tím, že věří v budoucnost, která přinese nižší ceny těchto léčiv a možnost, aby je pacientům alespoň částečně hradily pojišťovny.
Jak Čechy rozhýbat? I skrze kroužky zdarma
Řešení, jak lidi rozhýbat, hledali sportovci, lékaři i prezident Petr Pavel na odborné konferenci letos na jaře. „Mohli bychom se zamyslet nad tím, jestli nedělat sportovní kroužky ve školách zdarma, jako to dělá například Finsko. Je to věc k zamyšlení, která by sice přinesla zátěž státnímu rozpočtu, na druhou stranu, když se podíváme na to, kolik vydáváme peněz na léčbu civilizačních chorob, byla by to dobrá investice,“ uvedla hlava státu.
Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým 150 minut pohybu týdně. Čtvrtina Čechů to podle průzkumu ale nesplňuje – u dětí až 80 procent z nich. Nejméně aktivní jsou lidé v Karlovarském kraji a na Vysočině. Naopak nejvíce se hýbou v Praze. Nedostatek pohybu podle odborníků souvisí i s nárůstem psychických potíží. Pomoci často může obyčejná procházka.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hrdinní policisté z Neratovic zachránili dvouletou holčičku. Zmodrala a přestala dýchat
