Češi se na Evropskou unii dívají nejvíce skepticky ze všech 27 členů. Občané se v jejím vnímání dělí na tři podobně velké celky.
Negativně ji vnímá celkem 27 procent respondentů průzkumu, nejvíce ve srovnání se všemi státy EU. Neutrálně se na ni dívá celkem 37 procent občanů, pozitivně pak 35 procent. Zbylé jedno procento dotázaných odpovědělo, že neví – více takto odpovídaly ženy. Pohledu Česka se nejvíce blíží Řecko a Rakousko.
ČTĚTE TAKÉ: Útok na Babiše? Není divu, rivalové ho roky démonizují, říká Orbán Volby stejně vyhraje
Napříč EU ji pak vnímá pozitivně nadpoloviční většina respondentů. „Navzdory současným výzvám je podpora EU a Evropského parlamentu v celé EU silná a stabilní,“ uvedl mluvčí Evropského parlamentu Neil Corlett. Pozitivní obraz EU se tak vrátil na své maximum 52 procent celkových kladných odpovědí, kterých naposledy dosáhla v květnu 2022.
Průměrně se přitom na EU mezi evropskými občany negativně dívá 16 procent lidí, neutrálně 32 procent, pozitivně ji pak vidí 52 procent lidí napříč Evropou. Hodnocení EU se tak drží na historickém maximu.
Členství v EU každopádně podle průzkumu hodnotí 62 procent Čechů jako pozitivní.
Kompletní výsledky průzkumu si můžete prohlédnout zde.
Skeptičtí Češi, optimističtí Poláci
Kritický pohled, který na EU Češi mají, dokresluje také vhled do jejího vlivu na Česko. Většina z nich potvrzuje, že unijní opatření mají dopad na jejich život – tvrdí to celkem 69 procent z nich.
Na otázku, jaký dopad podle nich mají unijní opatření na život občanů v Evropě, většina Čechů (celkem 39 procent) sice odpověděla, že ani negativní, ani pozitivní, nicméně o jejím negativním vlivu je přesvědčeno dohromady 30 procent respondentů. 22 procent se vyjádřilo, že vliv Unie je „spíše negativní“, a osm procent, že její vliv je velice negativní. Jako velmi pozitivní jej vnímají čtyři procenta, spíše pozitivně 27 procent.
V závěsu za Čechy patří k dalším skeptikům Francouzi a Řekové.
Naopak nejpozitivněji vidí akce EU Polsko. V něm je deset procent lidí přesvědčeno, že Unie má na jejich zemi velmi pozitivní vliv a dalších 62 procent věří v její spíše pozitivní vliv. Neutrálně její akce vnímá 23 procent lidí.
Průměrně napříč Evropou uvádí téměř tři čtvrtiny respondentů (72 procent), že opatření EU mají dopad na jejich každodenní život. Polovina z nich považuje tento dopad za pozitivní, 31 procent za „ani zvlášť pozitivní, ani negativní“ a 18 procent za negativní.
Podpora podmíněného rozdělování evropských peněz
V zájmu lepších investic do klíčových oblastí, ke kterým podle průzkumu má patřit především podpora ekonomiky a obrana, je třeba zejména společné financování v rámci EU.
„Celkem 78 procent občanů EU se domnívá, že bude potřeba financovat více projektů společně. A to spíše na úrovni EU jako celku než na úrovni jednotlivých členských států,“ řekl mluvčí. V Česku s tímto tvrzením souhlasí 64 procent dotázaných.
S rostoucím počtem investic přichází na řadu také stále více otázka hledání nových příjmů evropského rozpočtu. V červenci Evropská komise navrhla rozpočet na roky 2028 až 2034 v celkové výši téměř dva biliony euro.
„Respondenti zdůrazňují, že EU by měla mít nový typ vlastních zdrojů – celkem 73 procent z nich – a že financování by mělo být podmíněno dodržováním zásad právního státu a demokratických principů ze strany vlády (85 procent),“ okomentoval výsledky průzkumu mluvčí.
Mezi Čechy souhlasí s novými zdroji příjmů rozpočtu celkem 66 procent respondentů, z toho 22 procent rozhodně souhlasí a 44 procent spíše souhlasí.
Jarní Eurobarometr Evropského parlamentu provedla ve dnech 5. až 29. května 2025 ve všech 27 členských státech EU výzkumná agentura Verian. Průzkum byl veden formou osobních pohovorů. V některých zemích (v Dánsku, na Maltě, v Nizozemsku, Finsku a Švédsku) byly navíc použity videorozhovory. Celkem se uskutečnilo 26 410 rozhovorů. Výsledky pro celou EU byly váženy podle počtu obyvatel každé země.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin Zelenského doslova nenávidí, říká Just. Osobně by se s ním setkal jen při podpisu kapitulace
