Jeden boj skončil. Další a ještě těžší je ve výhledu. Kuchař Dominik Unčovský v Grandhotelu Pupp zvítězil v národním kole soutěže Bocuse d’Or 2025. To by ho mělo posunout do evropského kola a za dva roky snad i do světového finále nejprestižnější kuchařské soutěže světa.
Slavnostní sál hotelu Pupp podobnou divočinu asi dlouho nezažil. Bubny, vozembouch, trumpety, křik, fandění… Kdyby uprostřed sálu stál boxerský ring, atmosféra by byla nejspíš stejná.
Jenže nebyli to muži v trenkách a tílkách, kteří vzbuzovali tolik emocí, ale tři muži (a jejich týmy) oblečené v bílých rondonech a s vysokými kuchařskými čepicemi na hlavách.
Jejich úkol byl stejný – srazit soupeře k zemi. Ne tvrdými údery, ale pokrmy, které servírovali na talíře předkládané odborné porotě, kde nechyběla například globální kuchařská hvězda v podobě celkového vítěze Bocuse d’Or z roku 1995 Regise Marcona, jehož příběh je vyšperkovanější o to, že na stejný kuchařský Olymp letos vystoupal jeho syn Paul.
Ze Švédska pak české kuchaře přiletěl hodnotit i Sebastian Gibrand, stříbrný z finále Bocuse d’Or z roku 2019. Z Česka se do poroty posadily hvězdy kuchyní jako například Filip Sajler, Tomáš Kalina, Ondřej Koráb nebo Jitka Ulihrachová.
Boxerská kola trvají tři minuty, kuchaři ale měli čas mnohem víc. Zdánlivě. Připravit dvakrát čtrnáct porcí v té nejvyšší možné chuťové a vizuální kvalitě jim zabralo pět hodin a pětatřicet minut. Určitě by uvítali víc, ale pravidla soutěž nedovolují ani jedinou další sekundu.
Do soutěžních kuchyní postavených v jedné řadě vedle sebe pod podiem sálu se postavili tři kuchaři: Štěpán Zouzal z restaurace ZEM pětihvězdičkového hotelu Andaz v centru Prahy, Vojtěch Petržela z vinohradského podniku Výčep a Dominik Unčovský, sous chef Makro Akademie. Jediný Zouzal byl nováčkem, Petržela i Unčovský už divokou atmosféru soutěže v minulosti zažili.
Právě Unčovský byl tím nejvíc sledovaným, protože si už jedno vítězství národním kole Bocuse d’Or připsal před dvěma lety, kdy se soutěž Bocuse d’Or v Česku konala naposledy. V dalším roce pak v českých barvách se svým týmem bojoval v rámci evropského kola v Trondheimu, z něhož se ale do světového finále, které koná vždy v Lyonu neprobojoval.
„Kluci byli oceńovaní za chuťové profily toho, co nabídli. Jenže to nestačilo. V Norsku jsme měli přístup, o kterém jsme si myseli, že bude inovativní, ale byla to slepá cesta. Reprezentovali jsme českou myšlenku, za kterou stál český tým i český kouč,“ uvažoval Adam Eliáš, CEO české mutace soutěže Bocuse d’Or.
A dodal: „Nesli jsme tam své srdce na talíři a nekoukali jsme moc na to, jak se ta hra hraje. Že například potřebujete kouče, který má v Bocuse d’Or zkušenost s medailovým umístěním. Že potřebujete i špičkového designéra, který navrhne podobu tácu, na který se servíruje.“
Foto Bocuse d'Or
Foto Bocuse d'Or
Pravidla musely všechny tři týmy dodržet stejná. V první části, takzvané talířovce, připravit čtrnáct talířů s povinnými ingrediencemi. „Candát, brambora a čerstvý bílý chřest,” vyjmenoval je prezident Bocuse d’Or Česko Marek Fichtner. A proč právě ty? „Je to české národní kolo, proto má obsahovat české suroviny,“ doplnil.
Druhý úkol byl podobný. Jen se neservírovalo rovnou na talíře, ale nejdřív na tác. Počet čtrnácti porcí zůstal zachovaný. Právě v této fázi soutěže přichází vedle chuti na řadu vizuální stránka věci. Obří podnosy totiž připomínají umělecká díla. A i tady bylo nutné pracovat s povinnými surovinami, které tentokrát představoval daněk a lišky.
Porota vyhodnocení poměrně protahovala – práce Domika Unčovského a Vojtěcha Petržely totiž byly na podobné kvalitativní úrovni. Nakonec se ale degustační porotci, kteří hodnotí především chuť, zaměřují se i na vzhled a body strhávají i v případě, že servírované jídlo se liší návrhu zaslaného porotě v předstihu, dokázali shodnout.
Unčovský první, Petržela druhý. Podpořilo je v tom i hodnocení technických porotců, kteří od první do poslední minuty soutěže dohlíží na to, jestli kuchaři dodržují správné postupy přípravy.
Když došlo na vyhlášení. Unčovský, který se na národní kolo připravoval prakticky po celý uplynulý rok, neskrýval emoce. „Nemám slov. Je to neuvěřitelné nádherný pocit. Vítězství je pro mě ještě důležitější, než když to bylo poprvé, protože obhájit ho bylo těžší. Dali jsme do toho ještě víc a ještě víc. Celý tým, celá rodina,“ říkal na podiu Unčovský.
Foto Bocuse d'Or
Toho teď čeká plánování toho, čím bude chtít oslnit v evropském kole, které ale paradoxně nemá automaticky jisté. Nejdřív musí projít nominačním sítem. „Evropských finalistů bude dvacet, ale zemí je víc. Nicméně současná politická situace nám v tom trochu nahrává, protože některé státy se účastnit nebudou. I proto se dá říct, že účast je téměř jistá,“ vysvětlil Adam Eliáš.
On sám i tým jeho lidí z českého zastoupení Bocuse d’Or je připravený národního vítěze podpořit v cestě do finále. Podle Regise Marcona z degustační části poroty je šance na postup velká.
Míní, že úroveň všech národních finalistů byla velmi vysoká. „Očekávám, že vítěz má velkou šanci uspět nejen na evropském kole, které se koná příští rok a odkud se postupuje do celosvětového kole v Lyonu,“ prohlásil Marcon.
„Byl jsem v porotě českého kola před dvěma roky a úroveň se mezitím ještě zvýšila a dosahuje evropského standardu. Soutěžící se zlepšili v chutích, která jejich pokrmy nabízí, v technikách práce i celkové organizaci práce, kterou předvedli,” řekl Forbesu další z členů degustační poroty Sebastian Gibrand.
I on vidí možnost, že by Dominik Unčovský mohl postoupit do světového finále jako reálnou. „Má skvělé základy, má dost zkušeností se soutěží a když se ještě trošku zlepší, má šanci uspět,“ doplnil.
The post Opět vítěz! Kuchař Dominik Unčovský zopakoval triumf v soutěži Bocuse d’Or appeared first on Forbes.
