Sluníčko svítí, ptáci zpívají a fotbalisté, kterým s hvizdem rozhodčího právě skončilo hodinu a půl dlouhé kardio, padají vyčerpáním na zelený pažit. Daleko veseleji vypadají diváci na tribunách, kteří jsou s pivem v ruce zjevně v dobrém rozpoložení. A to včetně těch, co se na profi kopanou v tropických podmínkách přijeli podívat zdaleka.
Zatímco prázdninovým radovánkám neúprosně tiká druhý poločas, nejlepší fotbalové ligy světa se po několikatýdenní odmlce vracejí s pravidelnou várkou víkendové zábavy, která potrvá až někdy do května následujícího roku.
Tou dobou bude pravděpodobně znát svého vítěze i česká Chance Liga, jejíž nový ročník odšpuntoval tradičně už v druhé polovině července. Ještě než se ve Španělsku, v Itálii, ve Francii a na Britských ostrovech vůbec koplo do míče, má za sebou nejvyšší fotbalová soutěž odehraná již čtyři kola a rekordní návštěvnost v tomto století.
Kombinace atraktivních utkání a letních teplot, které po deštivých týdnech začaly více odpovídat premise prázdninového počasí, vylákala během druhého srpnového víkendu na stadiony téměř 76 tisíc přihlížejících.
A to i přesto, že stále běží dovolenková sezona a část fanouškovských stálic sleduje počínání svých oblíbenců stovky či tisíce kilometrů daleko od míst, kde k fandění tradičně patří sekačka v housce nebo cigáro v bagetě.
Absence klubových dovolenkářů má za důsledek dvě věci. Jednak na stadionu uvolní sedačky pro fotbalové nadšence ze zahraničí a zadruhé těmto šťastlivcům umožní poznat vrchol tuzemské fotbalové gastronomie v autentické podobě.
Spicy sausage at AC Sparta Prague (@ACSparta_CZ) 90 CZK (£3) pic.twitter.com/EHpuHY8OWE
Asi není překvapením, že právě období letní turistické sezony je z hlediska docházky zahraničních diváků nejsilnější, pomineme-li zcela příznivce hostí v rámci evropských soutěží.
„V loňské sezoně se počet zahraničních fanoušků na domácích zápasech průměrně pohyboval kolem dvou až tří procent z celkové kapacity (čtyři sta až šest set míst). Pak jsou i výjimky, kdy se počet navýší nad pět procent, což se rovná asi 1200 vstupenkám,“ sděluje pro Forbes Jakub Splavec, ředitel strategické komunikace pražské Slavie.
Dodává však, že návštěvníci, nejčastěji ze Slovenska, z Německa, Ukrajiny, Velké Británie, Nizozemska, Francie, Polska a USA, nemají speciální distribuci a k lístkům se mohou dostat až ve fázi volného prodeje. Tedy po odhlášení permanentkářů a konci přednostní distribuce.
I na opačném břehu Vltavy je počet zahraničních fandů na stadionu závislý na (ne)účasti kmenových příznivců klubu.
Sparta v loňské sezoně evidovala celkem okolo dvaceti tisíc prodaných vstupenek ze zahraničních účtů, přičemž nejvíce jich podle informací Forbesu zavítalo na Letnou před a po zimní přestávce. Částečně v důsledku chladného počasí a částečně v důsledku výsledkové krize.
Samotnou kapitolou jsou potom prohlídky stadionu a klubových muzeí. Slavia eviduje v této kategorii za loňský rok téměř patnáct tisíc hostů, přičemž zahraniční klientela tvoří podle klubu až padesát procent víkendové návštěvnosti.
Během týdne patří zázemí stadionu školám, fotbalovým kempům, táborům a studentským skupinám ze zahraničí. Prohlídky stadionů jsou navíc zpravidla zakončeny ve fanshopu, které se tak stávají jejich nedílnou, a značně strategickou, součástí.
Nakonec, kdy jindy by měli fotbaloví nadšenci investovat do klubového merche než bezprostředně po seznámení s historií klubu, posezením na lavičce náhradníků a procházce po trávníku.
S prohlídkami stadionu nezahálí ani Sparta. Jen návštěvníků, které klub během loňské sezony provedl po svém svatostánku s anglickým komentářem, evidují Letenští okolo pěti tisíc.
„Podíl cizinců na zápasech se pohybuje kolem osmi procent všech návštěvníků, tedy čistě matematicky může být takový i jejich podíl na útratě. Tato čísla mají v posledních letech výrazně rostoucí tendenci. A i když nemáme možnost přesného srovnání, právě uplynulá sezona byla z tohoto pohledu zřejmě nejúspěšnější,“ uvádí Sparta.
U „Sešívaných“ tvoří zahraniční útrata za suvenýry a dresy přibližně čtvrtinu obratu fanshopu mimo zápasové dny, kdy jsou tržby logicky nejvyšší a hlavní zásluhu na nich mají davy kmenových fandů mířících do ochozů Edenu.
„Na e-shopu je podíl zahraničních zákazníků nižší, kolem deseti procent. Přijímáme objednávky například z USA, Japonska, Libérie nebo napříč celou Evropou. Obecně platí, že počet zahraničních klientů dlouhodobě roste a letos očekáváme další nárůst díky účasti v Lize mistrů,“ přibližuje Splavec.
Citelné procento zahraničních peněz na celkovém obratu nicméně nevychází pouze z pravidelné účasti Slavie v evropských pohárech, kde si za poslední léta vybudovala poměrně slušné renomé, ale také ze strategické kampaně, kterou klub rozjel dva roky zpátky.
„Začali jsme cíleně oslovovat známé influencery, vlogery a groundhoppery ze zemí, které pro nás jsou z hlediska potenciálu zajímavé. V první vlně se jednalo o Velkou Británii, Německo, Nizozemsko, Francii nebo Rakousko,“ přibližuje Splavec.

„Každého jsme provedli po Praze i historických místech spjatých se Slavií, po stadionu, muzeu a dali jim exkluzivní přístup k tvorbě obsahu ze zápasového dne. Vše za balíček vstupenka, dres a osobní přístup,“ dodává.
V reakci na jejich fotky, videa a další obsah na sociálních sítích pak klub podle Splavce zaznamenal nárůst fanoušků či návštěvníků zápasů i slávistického muzea právě z těchto zemí.
Kromě sítí sází klub také na gaming, přesněji na simulátor EA FC, kde má Slavia ženský i mužský tým a nově i na platformu Roblox, kde jsou k dostání skiny v podobě slávistických dresů z dílny umělce Pasty Onera.
Turisté si však sportovní zážitek mnohdy najdou sami, aniž by klub projevoval výraznější snahu upoutat jejich pozornost. Důkazem toho je Viktoria Žižkov hrající v Chance Národní Lize, druhé nejvyšší soutěži v Česku.
„Konkrétní čísla a částky neevidujeme. Každopádně návštěvnost cizinců na zápasech Viktorky je, oproti ostatním druholigovým týmům, nadstandardní. Převládají fanoušci z ostrovů, pak hodně Francouzi a Němci. Chodí k nám cizinci, kteří na Žižkově a okolí bydlejí a pak turisté. Podobné je to s nákupy ve fanshopu,“ vysvětluje mluvčí klubu Pavel Werner.
Cizinci podle něj představují jen část klientely, ale zase utratí často více peněz, neboť si pořídí více druhů zboží.
„Teď jsme vítali fanoušky z Mexika, chodí k nám Američané, spousta fandů doráží podpořit naše cizince v kádru. Ale troufnu si říct, že největším lákadlem pro návštěvu zápasu je ten genius loci a tradice. Výkop v neděli v 10.15 a brunch na stadionu. To se k nim donese a chtějí to zažít,“ doplňuje Werner.
Nejde přitom jen o fotbal. Sportovní eventy si v Praze nenechá ujít necelá tři procenta cizinců a rezidentů ročně, jak prozrazují data CzechTourismu.
Pokud tedy vezmeme osm milionů turistů, kteří loni strávili v pražských hromadných ubikacích minimálně jednu noc, potom jich odhadem zhruba 240 tisíc mohlo zavítat, či se přímo účastnit, nějaké sportovní události v hlavním městě.
„Praha je na velké sportovní akce zvyklá, její výhodou je rozvinutá dopravní síť, struktura a bezpečnost. V rámci rebrandingu hlavního města primárně cílíme na turisty, kteří jezdí za kulturou, gastronomií, historií a památkami. Obecně však větší sportovní akce pro město znamenají prestiž,“ vysvětluje Klára Janderová, mluvčí Prague City Tourism.

Její slova doplňuje na příkladu červencového MotoGP v Brně ředitel CzechTourismu František Reismüller.
„Události tohoto formátu mají obrovský význam nejen v kontextu celostátní prezentace, ale i z pohledu regionálního turismu. Tři dny byla naše země, Brno a celý Jihomoravský kraj součástí globálního vysílání, které sleduje téměř čtyři sta milionů diváků, online obsah dosahuje až k padesáti milionům lidí a přímo na místo dorazilo přes dvě stě tisíc návštěvníků. To je mediální prostor, jaký si za běžných okolností nemůžeme koupit,“ přibližuje.
Taková prezentace podle Reismüllera pomůže následně zvýšit zájem o tuzemsko i počet turistů, kteří se ho rozhodnou poznat.
„Zásadní je i přímý přínos pro místní ekonomiku – obsazenost hromadných ubytovacích kapacit byla v tomto regionu o desítky procent vyšší než během běžných letních víkendů,“ vyzdvihuje šéf České centrály cestovního ruchu.
Z mezinárodní docházky těží podle jeho slov provozovatelé ubytovacích zařízení i gastronomie. Nejde přitom jen o diváky. Podíl na ekonomickém přínosu má i ta část výpravy, která nepřijela do města za zábavou, ale za prací. Tedy samotní sportovci, trenéři, rozhodčí, ale i sportovní novináři.
A funguje to i obráceně. Mezi Čechy totiž roste obliba sportovních zájezdů, jak Forbesu potvrdil Matej Očenáš, spolumajitel agentury FotbalTour. Za přítomnost u nejexkluzivnějších sportovních událostí světa jsou její klienti ochotni zaplatit desítky až stovky tisíc korun.
„V průměru vypravíme desetitisíce klientů ročně. Například rok 2024 byl výjimečný – spojilo se fotbalové Euro v nedalekém Německu, mistrovství světa v hokeji přímo v Česku a olympiáda v Paříži,“ popisuje Očenáš.
Tak nabitý sportovní kalendář se pak odráží i na počtu klientů, kteří s nimi v daném roce cestují za sportem. „Dlouhodobě však platí, že zájem roste, ať už v počtu prodaných vstupenek, nebo kompletních zájezdů,“ tvrdí Očenáš.
Rostoucí zájem přisuzuje spoluzakladatel cestovky četným úspěchům českého sportu, ať už jde o vyhrané grandslamy na kontě tuzemských tenistek, přetrvávající euforie z „Pragana“, tedy triumfu Čechů na loňském mistrovství světa v hokeji, i v řadě druhá účast českého ligového šampiona v Lize mistrů.
V závislosti na množství poptávaných eventů organizuje agentura až šest stovek zájezdů ročně. Nejčastěji mají Češi namířeno do tradičních fotbalových destinací, jako je Barcelona, Madrid, Londýn a Milán.
Poptávané jsou však i závody Formule 1 na Blízkém východě, v Číně či v USA. Ty spolu s výpravami do zámoří na NHL, NBA, Super Bowl či za fotbalem v Jižní Americe patří mezi nejdražší položky v nabídce FotbalTour.

„Průměrná cena většiny zájezdů se pohybuje někde mezi deseti tisíci a dvanácti tisíci korun. Záleží na atraktivitě zápasu. Jiná cena je za El Clásico nebo manchesterské derby a jiná za běžný ligový duel. Nabídku máme nastavenou tak, aby naši klienti mohli zažít světové sportovní události od několika desítek eur až po exkluzivní zážitky v hodnotě desítek tisíc eur,“ přibližuje Očenáš.
Příští kalendářní rok bude pro zcestovalé sportovní nadšence speciální. Na programu jsou zimní olympijské hry v Miláně a světový šampionát ve fotbale, jehož finálovou podívanou nabízí FotbalTour se značným předstihem za více jak dvě stě tisíc korun, zhruba o čtyřicet tisíc korun levněji než za výjezd na únorový Super Bowl.
Poptávka tuzemských fandů po severoamerickém fotbalovém šampionátu i cenová nabídka bude záviset mimo jiné na tom, jak národní fotbalový výběr zvládne podzimní kvalifikaci, do které znovu vstoupí už na začátku září proti Černé Hoře.
The post Památky a fotbal. Jak se ze sportovního turismu stal byznys pro kluby i cestovky? appeared first on Forbes.