Ve Spojených státech už funguje víc než osmdesát tisíc kamer, vybavených umělou inteligencí od společnosti Flock Safety, která se tak stala oblíbeným nástrojem policie a zároveň byznysem v hodnotě sedm a půl miliardy dolarů.
Její šéf Garrett Langley má ale ještě větší ambice: pustil se do souboje s technologickým lídrem Axonem i čínským výrobcem dronů DJI. Jeho cíl je ušlechtilý (byť sisyfovský) – zastavit veškerou kriminalitu v USA.
V místnosti bez oken na policejním oddělení v Dunwoody v Atlantě stiskne poručík Tim Fecht tlačítko a ze střechy stanice potichu vzlétne čínský dron DJI, který svým vzezřením připomíná hmyz. Jeho cílem je místní obchodní dům, odkud přišlo na tísňovou linku hlášení o zloději.
Když se dron vznáší nad budovou, Fecht přiblíží obraz na muže, který sleduje mobilní telefon, poté si prohlédne skupinu lidí čekajících na vlak. Všichni tito lidé jsou stovky metrů daleko, ale na obrovské obrazovce na policejním oddělení jsou vidět naprosto jasně.
V místnosti velké jako učebna jsou stěny pokryté monitory, na nichž běží aktuální data o kriminalitě – záběry z kamer, které čtou SPZ, přenosy ze sledovacích zařízení, hlášení o střelbě i digitální mapy s polohou policejních aut po celém městě.
Další příchozí hovory na linku 911 umělá inteligence okamžitě přepisuje na jinou obrazovku. Stačí pár kliknutí a Fecht má přístup ke všem údajům.
Asi dvacet minut jízdy autem od Dunwoody je kancelář, kde jsou kamery a detektory střelby Flock Safety vystavené téměř jako muzejní exponáty. Osmatřicetiletý Garrett Langley je spoluzakladatelem a šéfem společnosti, která za těmito technologiemi stojí. Podniku, jehož odhadované tržby v loňském roce dosáhly tří set milionů dolarů.
Od svého založení v roce 2017 společnost Flock, která byla při posledním kole financování ohodnocena na sedm a půl miliardy dolarů, potichu vybudovala síť více než osmdesáti tisíc kamer zaměřených na dálnice, hlavní tahy a parkoviště po celých Spojených státech.
Zaznamenávají nejen SPZ projíždějících aut, ale i značku nebo specifické rysy, jako jsou rozbitá okna, promáčkliny či nálepky na nárazníku.
Langley odhaduje, že jeho kamery pomáhají vyřešit milion trestných činů ročně. Brzy by to ale mělo být ještě víc. V srpnu se totiž kamery Flock Safety dostanou do vzduchu, připevněné na vlastní drony vyrobené v USA.
Foto Jamel Toppin pro Forbes US
Drony, vyráběné v továrně, kterou firma začátkem roku otevřela poblíž svých kanceláří v Atlantě, přidají podnikání Flocku zcela nový rozměr a mají ambici konkurovat čínskému dronovému gigantu DJI.
Langley předvídá, že za méně než deset let kamery Flocku vyřeší skoro všechnu kriminalitu ve Spojených státech (zároveň připouští, že pomohou i programy na podporu zaměstnanosti mládeže a snižování recidivy).
Zní to jako další nereálný sen technologické firmy, která se domnívá, že umělá inteligence vyřeší všechno. Ale Langley, který čelí vlně odporu ze strany ochránců soukromí i hlavního konkurenta Flocku – policejního technologického giganta Axon Enterprise s tržbami 2,1 miliardy dolarů v roce 2024 – tomu opravdu věří.
Je přesvědčen, že Amerika může a měla by být místem, kde se každý cítí v bezpečí. A jakmile bude pokryta rozsáhlou sítí dohledové technologie Flock vyrobené v USA, tak tomu tak bude.
„Mluvil jsem s mnoha aktivisty, kteří si myslí, že kriminalita je zkrátka součástí moderní společnosti. Já s tím nesouhlasím,“ říká Langley.
„Myslím, že můžeme mít město bez kriminality a zároveň zachovat občanská práva.“ Dodává, že v obcích, kde je Flock nasazen, bude podle něj průměrný zločinec (mladý člověk ve věku šestnáct až čtyřiadvacet let, který spáchá nenásilný trestný čin) s největší pravděpodobností dopaden.
Nebude tomu tak ale vždycky. Zpět na policejním oddělení v Dunwoody se policistům nedaří zloděje identifikovat. Fecht a jeho šéf, major Patrick Krieg, ale rychle vyjmenují jiné případy, kdy podle nich Flock hrál klíčovou roli při dopadení pachatelů.
Šlo například o gang, který vykrádal bankomaty a lékárny po celém východním pobřeží, dokud Flockovy kamery nezachytily jedno z jejich únikových vozidel; ozbrojený muž směřující do rušné barové čtvrti, kterého dron identifikoval podle tetování na krku a policie ho zadržela dřív, než mohl někomu ublížit; nebo žena, která vytáhla zbraň na svou sousedku.
Když se o pár dní později koná v Dunwoody přehlídka k americkému Dni nezávislosti (4. července), budou ji sledovat kamery Flocku, aby odhalily případné narušitele. „Dává nám to možnost zajistit bezpečí komunity během takto velkých akcí,“ podotýká Krieg.
Vysoký a sportovně stavěný Langley, který se právě vrátil z rodinné dovolené v Evropě, je veselý, až bezstarostný. Růst jeho společnosti je neuvěřitelný – tržby loni vzrostly zhruba o sedmdesát procent oproti odhadovaným 175 milionům dolarů, které firma vykázala v roce 2023.
Zatím není zisková a v dohledné době to ani neplánuje, protože dává přednost růstu, podpořenému březnovým investičním kolem ve výši 275 milionů dolarů vedeným Andreessen Horowitzem. Tato čísla bohatě stačila k tomu, aby se Flock dostal do žebříčku Forbes Cloud 100 pro rok 2025, který zahrnuje nejlepší soukromé společnosti v oblasti takzvaného cloud computingu.
Langley říká, že proměnit Flock ve společnost dosahující hodnoty sto miliard dolarů je „opravdu na dosah“. Souhlasí s ním i Ilya Sukhar, jeden z prvních investorů a partner v investiční firmě Matrix, který zasedá v představenstvu Flocku.
„Zní to trochu jako klišé, ale opravdu mám pocit, že jsme teprve na začátku,“ říká. „Není pro mě těžké si představit, že se na tu úroveň dostaneme.“
Každá kamera od společnosti Flock určená k rozpoznávání poznávacích značek stojí mezi třemi tisíci a 3500 dolary (asi 62 200 až 72 600 korun). K tomu je potřeba započítat ještě poplatek za FlockOS – operační systém, který zpřístupňuje všechna nasbíraná data přes webový prohlížeč nebo mobilní aplikaci, a to podle počtu uživatelů či kamer.
Například policejní oddělení v Dunwoody platí ročně zhruba půl milionu dolarů za sestavu 105 kamer, detektorů výstřelů, pohyblivého dronu DJI a softwaru, který vše ovládá.
Růst Flocku nepohání jen pět tisíc zákazníků z řad policejních složek ve 49 amerických státech (kamery Flock neinstaloval zatím pouze na Aljašce). Firma má i tisíc korporátních klientů včetně zavedených společností, jako je FedEx, Lowe’s či Simon Property, největší vlastník obchodních center v USA.
Dále společenství vlastníků, malé firmy, školy a organizace jako Jewish Federation of Greater Atlanta, která rozmístila 64 kamer Flocku na různých místech ve městě – včetně komunitního centra, jež nedávno nahlásilo policii v Dunwoody nárůst antisemitských hrozeb.
Zákazníci mohou zvolit, zda umožní policii přístup k záznamům z jejich kamer, čímž se dále rozšiřuje dohled, který může Flock poskytnout orgánům činným v trestním řízení. A mnozí tak činí.
Langley neměl žádné zkušenosti s policejními technologiemi, když v roce 2017 s dalšími absolventy univerzity Georgia Tech, Mattem Feurym (36) a Paige Toddem (40), společnost založil.
Inspirováni nevyřešenou loupeží v Langleyho čtvrti, začali pracovat na prvním prototypu Flocku. Jednalo se o telefon v nepromokavém obalu, který pořizoval fotografie aut a zachycoval jejich registrační značky, jež šly následně vyhledávat přes aplikaci. Byl to jednoduchý přístroj, ale i tak ukázal, že jejich nápad funguje.
Síť kamer je dnes rozšířená po celé zemi, a ačkoli to americká policie vítá, ne všichni jsou z toho nadšeni. Odborníci na ochranu soukromí tvrdí, že společnost buduje novou dystopii masového dohledu.
Aktivistická skupina DeFlock vytvořila mapu umístění kamer čtoucích registrační značky. Ta nyní čítá více než 29 tisíc záznamů, přičemž dvě třetiny jsou Flocku. Skupina provozuje kanál na Discordu, kde vybízí uživatele, aby odmítali instalování těchto zařízení ve svém okolí.
Například Will Freeman, sídlící v Boulderu v Coloradu, říká, že to, co Flock buduje, je „zvrácené a v rozporu s principy čtvrtého dodatku americké ústavy“, protože prý „neustále sledují své spoluobčany“.
Obvinil Langleyho, že chce, aby byla celá země pod nepřetržitým dohledem, zatímco on na tom bude vydělávat. Jiní aktivisté kamery poškozují nebo kradou. Docházelo i k fyzickým hrozbám vůči zaměstnancům společnosti, Langley proto neumístil na kanceláře Flocku, výrobní závody ani vozy pro instalaci kamer logo firmy.
Jeho největší starostí je však gigant v oblasti policejních technologií, firma Axon. Flock s ní měl slibně rozjeté partnerství: Axon, vynálezce taseru a firma s tržní kapitalizací 59 miliard dolarů, si už v roce 2020 koupil ve firmě menšinový podíl.
Axon slíbil, že bude Flock propagovat a zajistí kompatibilitu svých technologií s jeho čtečkami registračních značek. Jenže letos v lednu jeho generální ředitel Rick Smith obvinil Flock z předražování a snahy uvázat zákazníky výhradně ke svým produktům.
V dubnu pak Axon přišel s vlastním řešením: uvedl na trh samostatné kamery na rozpoznávání registračních značek a hned získal i prvního klienta – policii v Atlantě, která dosud používala Flock. Axon navíc nabízí své kamery o dvacet procent levněji a prvním zákazníkům nabízí software na rok zdarma.
Langley útok vrací. Tvrdí, že Axon je monopolista zneužívající svou pozici na trhu k vytlačení konkurence. „Plánuji je porazit,“ říká odhodlaně. „Dodáme na trh lepší produkt za nižší cenu.“
Zároveň se však Flock dostal do hledáčku úřadů. V americkém státě Illinois se vyšetřuje, zda tamní policisté nejednali protiprávně, když umožnili agenturám z jiných států přístup ke kamerovým záznamům kvůli pátrání po porušení imigračních nebo potratových zákonů.
Firma od té doby své technologie upravila tak, aby podobné sdílení nebylo možné tam, kde to zákon zakazuje. Loni přineslo vyšetřování časopisu Forbes zjištění, že Flock opakovaně instaloval svá zařízení bez řádných povolení a licencí, a zřejmě tak porušoval řadu místních zákonů.
Langley připouští, že firma je „stále ještě daleko od dokonalosti“, ale současně dodává, že pokud se jim od dopravních úřadů nedaří získat povolení rychle, čekat dvanáct měsíců „nedává smysl“.
Podle něj to je, „jako bychom dostali trest za to, že jsme zabránili dítěti, aby ho srazilo auto, jen proto, že jsme přitom přešli na červenou“.
Jiné jurisdikce se pokusily Flock a jemu podobné systémy zakázat nebo odstranit. Začátkem letošního roku se městská rada v texaském Austinu rozhodla neprodloužit smlouvu s Flockem; jeden z radních se přitom odvolal na vyšetřování Forbesu a upozornil na to, že k datům Flocku měl přístup i imigrační úřad ICE.
Předloni schválila Komise okresu Camden ve státě Missouri zákon, jenž zakazuje policii používat čtečky registračních značek, již instalované kamery Flock ale nebyly okamžitě odstraněny.
Společnost mezitím pokračuje ve vývoji. K systému detekce výstřelů Raven přidává detekci dopravních nehod a vylepšuje přenosy dat z kamer čtoucích registrační značky.
Do budoucna pak chystá platformu Nova, která propojí policejní záznamy s nejrůznějšími veřejnými informacemi, jako jsou údaje o nemovitostech a jejich obsazenosti, čísly sociálního zabezpečení či historií kreditních záznamů – a zpřístupní je k detailnímu vyhledávání pomocí umělé inteligence.
Společnost věří, že dokáže nejen vyřešit zločiny, ale také zlepšit řízení dopravy a urychlit opravy silnic. „Máme všechny tyto Flock kamery nasazené pro účely boje s kriminalitou,“ tvrdí Langley. „Proč bychom neměli zajít na odbor veřejných prací a říct: ‚Už neposílejte lidi hledat díry v silnicích. Mám všechna ta data. Postavme společně lepší město‘?“
Nejvíc ho nadchly drony Flocku. V průmyslovém parku nedaleko od Atlanty jeden z nich předvádí. Není nijak výjimečný, moc se neliší od ostatních policejních dronů. Ale je vyrobený ve Spojených státech.
To bude hrát roli, pokud státy budou následovat nedávný floridský příkaz zakazující policii používání dronů vyrobených v Číně. Langley připouští, že žádná společnost momentálně nemůže překonat DJI. Ale on se o to pokusí.
První pokus Flocku o naplnění této mise se dostane k zákazníkům v srpnu. Při testovací jízdě v okrese Riverside v Kalifornii vzlétá dron ze střechy zařízení Flocku na okraji města. Ovládá se přes prohlížeč, jen s klávesnicí a myší, a působí to jako hraní videohry – což není překvapivé, protože Flock najal vývojáře ze série stříleček Overwatch, aby dron postavili.
Na obrazovce se objevují texty vysvětlující, co je vidět: centrum duševního zdraví, McDonald’s. Pak stačí jednoduchý pohyb myší a kamera přiblíží dva muže hrající softball na hřišti vzdáleném stovky metrů.
Nadhazovač nejprve mine, pak ale odpálí pořádnou ránu. Netuší, že je sledován z továrny bezpečnostní firmy vzdálené přes tři tisíce kilometrů.
The post Pod dohledem. Startup slibuje, že zbaví USA veškeré kriminality, čelí však i kritice appeared first on Forbes.
