Pro americké astronauty to byl skandál a konec kariéry, pro sběratele vzácnost. Dopisní obálky, které vynesla posádka Apolla 15 v roce 1971 na Měsíc, za sebou mají dobrodružný příběh.
Jednu z nich uvidí poprvé i česká veřejnost na mezinárodní výstavě Sběratel, která probíhá v pátek a sobotu v pavilonu Expo v pražských Letňanech.
Vzácný kousek vlastní filatelista David Kopřiva, který obálku koupil před dvěma lety v aukci ve Spojených státech za nízké statisíce korun. Do ceny se promítla její kvalita, která nepatří mezi nejlepší. Pokud by byla dokonale zachovalá, stála by až jeden a půl milionu korun.
Přímo na Měsíc jich astronauti propašovali sto. Během let se různě rozprodaly nebo i ztratily. „Pikantní je, že za posledních padesát let se jich na světovém trhu objevilo pouze osm. A v dějinách českého sběratelství ji nikdo ve sbírkách neměl,“ přibližuje filatelista.
Posádka z Apolla 15 přitom nebyla první, která na palubě vesmírné lodi obálky vezla. Poprvé se na Měsíc dostaly už s posádkou Apolla 11, které velel Neil Armstrong. Třicet mu jich dovolila vzít přímo NASA s tím, že se budou moci prodávat až po smrti kosmonautů.
Jenže pak si uvědomila, že se z toho stává obrovský komerční artikl, protože pobytem na Měsíci nabývají obálky vysoké hodnoty. A jelikož se NASA coby americká vládní agentura na žádné komercializaci podílet nemůže, všechny další podobné akce zakázala.
Foto Patrik Hradecký
„NASA přitom připravila tisíce obálek se známkami a razítky pro sběratele, které se legálně prodávaly na poštovním úřadě. Na Měsíc ale nesměli vzít astronauti žádné,“ vysvětluje David Kopřiva. A tak je tam vzali tajně, dohromady čtyři sta.
Od německého obchodníka Hermanna Waltera Siegera měli za sto obálek slíbenou odměnu sedm tisíc dolarů pro každého člena posádky. Se slibem, že do prodeje je Sieger dá až poté, co kosmonauti z vesmírného programu odejdou.
„Jenže obchodník je obešel a začal obálky prodávat dřív. Říká se, že až po dvaceti tisících markách za kus, což byla v roce 1971 hodnota nového mercedesu. Američané na to přišli a byl z toho velký průšvih. Byli naštvaní, protože oni Měsíc komercializovat nechtěli a najednou to za ně udělali Němci. To byla ostuda. V New York Times tehdy vycházely titulky ‚náckové prodávají náš Měsíc‘,“ prozrazuje filatelista.
Astronauti sice odměnu vrátili a omluvili se, už ale bylo pozdě. NASA je pod tlakem Kongresu potrestala vyloučením z programu Apollo. Až v roce 1983 zažaloval kapitán posádky Alfred Worden americkou vládu a získal zpět tři sta zabavených obálek. Ty ale neměly zdaleka takovou cenu jako těch sto, které rozprodal Němec Sieger.
„Dohromady vzala posádka na palubu čtyři sta obálek, jen se stovkou vstoupila na povrch Měsíce. Hodnotu získávají tím, že jsou na nich jak originální podpisy všech astronautů, tak i razítko válečné lodi, která je po přistání vylovila z Tichého oceánu, poblíž Havaje. A pak na ně ještě nechali dát notářské razítko v Kennedy Space Centru. To je na druhé straně,“ přibližuje David Kopřiva.
Foto Patrik Hradecký
Autenticitu pak stvrzuje na zadní straně obálky ještě razítko obchodníka Siegera a pořadové číslo. Svůj vzácný kousek si David Kopřiva plánuje ve sbírce ponechat. Jeho hodnota je prý kolem půl milionu korun.
„Když se vám podaří získat něco, za čím je velký příběh, tak se stáváte jeho součástí. Jen tak se toho nezbavujete. Mám ve sbírce i palubní lístek z Titaniku, věc, která byla do poslední minuty na lodi. Tu taky nemám v plánu prodat,“ uzavírá filatelista.
Výstava Sběratel se letos koná už po osmadvacáté a míří na ni jak samotní sběratelé, tak i obchodníci. Poštovní známky, mince, medaile, bankovky, pohlednice, ale třeba také staré akcie nebo autogramy bude nabízet přes 240 vystavovatelů z celého světa.
The post Pro USA byla ostudou, teď stojí statisíce. Obálka z Měsíce je k vidění v Praze appeared first on Forbes.
