V Česku padl první rozsudek v rámci takzvané hromadné žaloby. Městský soud v Praze rozhodl ve prospěch zhruba padesáti zákazníků, kterým firma Postýlkov nedodala objednané dětské postýlky. Společnost musí vrátit přes jeden a půl milionu korun a uhradit zákazníkům i další náklady.
Rozhodnutí sice zatím není pravomocné, přesto jde o důležitý precedent, který může změnit způsob, jak se čeští spotřebitelé domáhají svých práv.
Přesně rok po zavedení hromadných žalob v České republice máme první rozhodnutí. Městský soud v Praze se zastal zákazníků, kterým společnost Postýlkov z Chrudimska nedodala objednaný nábytek.
Manželé Tomáš a Romana Marvanovi, provozující malou truhlářskou firmu, mají kromě hlavní částky zaplatit také přes půl milionu korun na soudních nákladech a úrocích, včetně honoráře pro neziskovou organizaci OnlineADR.cz, která zastupovala poškozené zákazníky.
Rozhodnutí ale zatím není pravomocné – firma se může odvolat, a spotřebitelé tak ještě definitivně nemají vyhráno. I přesto je to podle Pavlíny Rampové z KPMG Legal důležitý signál pro trh, že nový institut funguje.
„Podnikatelé musejí počítat s rizikem, že se proti nim spotřebitelé spojí v hromadném řízení, což pro ně znamená vyšší reputační i finanční rizika. I drobné nároky, u kterých by jinak samostatná žaloba nedávala ekonomický smysl, mohou v rámci skupiny představovat pro podnikatele významnou hrozbu,“ vysvětluje Rampová.
Navíc podle ní lze očekávat, že i další řízení o hromadných žalobách budou výrazně medializována – veřejnost tak získá přehled o sporech a prohřešcích podnikatelů, které by se v případě individuálních řízení obvykle do povědomí veřejnosti nedostaly.
Hromadné žaloby tak mohou přispět k větší transparentnosti trhu a férovějším obchodním podmínkám a praktikám.
Podle Jana Lasáka, partnera advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, je však úspěch v hromadné žalobě spíš Pyrrhovým vítězstvím.
„Z veřejně dostupných informací je otázkou, nakolik byla či bude hromadná žaloba ve věci Postýlkova smysluplná. Podle centrální evidence exekucí má totiž společnost Postýlkov na sobě k dnešnímu dni již 24 exekucí, je tak otázkou, zda tato společnost není v úpadku. V takovém případě by se spotřebitelé, kteří se do hromadné žaloby zapojili, ke svým penězům nedostali,“ konstatuje Lasák.
V řízení o hromadné žalobě mohou být podle Lasáka úspěšní, ale na výši jejich bankovního konta to nemusí mít žádný vliv.
„Zejména v případě hromadných žalob proti menším a středně velkým společnostem může být úspěch v řízení Pyrrhovým vítězstvím, pokud se žalovaný subjekt stane insolventním a nároky spotřebitelů nebude moci uspokojit,“ upozorňuje Lasák.
Hromadné žaloby umožňují souběžné řešení požadavků více osob, které mají shodný nárok vůči jednomu podnikateli – například jde o vrácení peněz, opravu či výměnu zboží nebo poskytnutí slevy.
„Česká úprava se odlišuje od některých evropských zemí tím, že hromadnou žalobu mohou využít nejen spotřebitelé, ale také mikropodnikatelé s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem do padesáti milionů korun,“ podotýká Rampová.
Pro podání žaloby je potřeba, aby se přihlásilo alespoň deset oprávněných osob. „Spotřebitelé v tomto případě, na rozdíl od individuálních žalob, nenesou náklady řízení ani finanční rizika v případě neúspěchu. Žalobu však smí podat pouze nezisková organizace zapsaná u ministerstva průmyslu a obchodu, přičemž zatím jsou registrovány jen dvě,“ zmiňuje právnička.
Tento model podle Rampové může být do budoucna nepraktický, zejména pokud počet žalob poroste – potom by zapsané neziskové organizace nemusely vše plně stíhat kvůli svým omezeným kapacitám.
The post První hromadná žaloba v Česku ukázala sílu spotřebitelů. Systém ale má své limity appeared first on Forbes.
