I když se to může zdát jako konec jednoho příběhu, zdaleka tomu tak není. Prodej většinového podílu česko-kanadské skupiny Adastra Group z rukou zakladatelů Jana Mrázka, Petra Jecha a Jana Červinky americké investiční společnosti Carlyle znamená konec jen jedné kapitoly. Ta další se ovšem otevírá.
„Věříme, že s Adastrou máme ke hvězdám ještě kus cesty, a proto jsme hledali naboostování i jiný pohled zvenčí,“ říká ve velkém rozhovoru pro Forbes jeden ze zakladatelů a hlavních hnacích motorů Adastra Group Jan Mrázek.
Původem Čech Mrázek v osmdesátých letech emigroval z Československa a přes Německo se dostal až do Kanady, kde se vypracoval do vedení Bank of Montreal. Věnoval se v ní bankovním IT systémům, ovšem jeho podnikatelský duch rozhodl o tom, že na přelomu tisíciletí založil s Červinkou a Jechem business inteligence firmu Adastru, která se v poslední dekádě plně zabořila do cloudových služeb a umělé inteligence.
Skupinu dnes rozkročenou do tří kontinentů se se svými společníky, kteří se díky současnému dealu mohou zařadit mezi nové české miliardáře, rozhodl prodat před dvěma lety. Hned poté, co prodali menšinový podíl v jejich další firmě Ataccama.
„S Carlyle jsme chtěli být i proto, že máme dobrou zkušenost se vstupem fondu Bain Capital do Ataccamy,“ vysvětluje v rozhovoru Mrázek, který ve skupině nejen bude i nadále držet minoritní podíl, ale zasedne i do představenstva.
Hodnota celé transakce zůstává utajena pod obchodními smlouvami, stejně tak jako hodnota přesného podílu, který Carlyle v Adastře získala.
„Kdybychom šli s Adastrou na trh před třemi lety, není pochyb o tom, že by to pro nás bylo lepší,“ říká upřímně Mrázek, ale zároveň v kancelářích skupiny v pražském Karlíně neskrývá spokojenost nad proběhlým obchodem, jehož hodnotu média odhadla na zhruba deset miliard korun.
Mrázek ale i vzhledem k technologickému vývoji spjatému s umělou inteligencí vidí daleko větší příležitost k rychlému růstu valuace celé skupiny. „Myslím, že ve finále budeme mít z našeho minoritního podílu víc, než máme dnes.“
V rozhovoru se dočtete, jakým způsobem chce Adastra Group do budoucna růst, jaké změny přináší umělá inteligence na trh práce i do valuace firem a také to, že se připravuje další deal v souvislosti s Ataccamou, ve které její zakladatelé stále drží většinový podíl.
Foto Michael Tomeš
Bavíme se přesně v den vašeho oznámení, že jste se svými partnery Janem Červinkou a Petrem Jechem prodali většinový podíl Adastry. Té jste vdechl život hlavně vy, můžeme se na ni dívat jako na vaše dítě. Jaké dnes máte pocity, když je vše venku?
Adastra ovšem není jediné naše dítě. Máme ještě Ataccamu a s ní jsme před třemi lety udělali něco podobného. V Ataccamě se to lišilo jen tím, že v ní jsme prodali minoritní podíl, v Adastře teď majoritní.
V každém případě ale jde o velký milník a člověk si zároveň oddechl, že ta práce v podobě spousty hovorů a vyjednávání, ale i přemýšlení a studování, je za námi. Nyní naopak už začínáme v jasnějších obrysech linkovat novou budoucnost firmy.
Velkou euforii tedy neprožíváte?
Jasně, že je do dobrý pocit. Přirovnám to k tomu, jako když mladý člověk odpromuje nebo jen projde obávanou zkouškou. Vše z vás spadne, máte trochu euforie, ale dlouho vám nevydrží a brzy začnete opět přemýšlet, co dál.
Kdybych ale zemřel s vlastnictvím Adastry, tak by to pro mě bylo taky ok.
Nad čím teď přemýšlíte?
Jsem rád, že v Adastře můžeme určitým způsobem pokračovat. Spolumajitelé Honza s Petrem mně nanominovali do správní rady Adastry, takže budu fyzicky sedět v představenstvu.
Budu v něm jednak dohlížet na naše společné zájmy, zároveň ale budu mít určitý vliv na další strategii skupiny. Těším se na i spolupráci s Carlyle a to vše mě teď naplňuje. Jak jsem říkal, je to milník, ale běžíme dál. Po bakalářské promoci také často zůstáváte na škole, abyste si dodělal titul inženýra nebo magistra. K tomu bych to dnes nejlépe přirovnal.
Kanceláře tu tedy nevyklízíte?
Vůbec. Vstupní karty nám nikdo nesebere. Pro mě jsou setkání v kancelářích takovým lidským kontaktem s firmou a fakticky mě to tu baví. A teď mě baví i zvědavost, kam se celá skupina může posunout a kam může dojít. Adastra je pro mě nejen profesní život.
A chcete ho žít dál?
V tom high levelu. Celý svět se vyvíjí tak rychle, že jsem dávno vzdal rozumět každému detailu nebo detailům všech technologií. Stále se ale držím jakýsi globální přehled.
A pro radu, kterou občas mohu někomu dát společně s mou letitou zkušeností, to snad stále stačí.
Pojďme se ještě vrátit zpět k miliardové transakci, kterou prodej Adastry byl. Neprodali jste celý stoprocentní podíl?
Nechali jsme si slušný menšinový podíl, jinak by nám ty vstupní karty sebrali.
Jak velký je?
To prozradit nemohu, ale mohu říct, že jsme o podíl, na kterém jsme se shodli všichni tři majitelé, museli pořádně zabojovat.
A dosáhli jste vytoužené výše, nebo došlo ke kompromisu?
Dosáhli jsme podílu, na kterém jsme se všichni tři původně shodli.
Celou transakci označuji jako svatbu. Mezi námi a Carlyle došlo ke svatbě, kdy jsme minulou neděli podepsali smlouvu, stejně jako novomanželé to manželskou, ale i na ní se hodovat začne až večer. Nejdříve se musí vyřešit oficiality.
A v té fázi s celou transakcí nyní jsme. Čekáme na její schválení regulátory, což potrvá tak tři čtyři měsíce. Poté dojde k převodu podílů, přičemž Carlyle dostanou slušnou majoritu a nám zůstane pro nás rozumně hezká minorita.
Svatební námluvy trvaly téměř rok…
Celý proces due diligence byl fakticky dlouhý i kvůli tomu, že jsme jej dělali ve dvou streamech, protože jsme do poslední chvíle měli dva zájemce. A každá due diligence probíhala trochu jinak, protože každý zájemce má jiné poradenské firmy, které se sice ptají ve finále na to samé, ale často trochu jinak.
Důkladně si proklepli naši historii, aby mohli věřit tomu co děláme, jak to děláme, jaké máme postavení na trhu, jaká je naše finanční a tržní pozice a tak dále. Na druhou stranu investor nekupuje firmu kvůli minulosti, ale kvůli potenciálu do budoucnosti. Chtějí dostat zpět minimálně dva a půl krát více peněz, než investovali, a na to mají horizont pěti až sedmi let.
Celá transakce je tak pro nás majitele důkazem, že takový potenciál máme.
A Carlyle konkrétně vás, majitele, oslnil čím?
Hlavně proto, že jim věříme.
S Carlyle jsme chtěli být i proto, že máme dobrou zkušenost se vstupem Bain Capital do Ataccamy. Carlyle je svým přístupem podobná skupina, jen třikrát větší než Bain Capital. A s Bainem to funguje dobře, jsou ponořeni do trhu, vše analyzují a dává strašně cenný input k růstu celé Ataccamy. Myslíme si, že to samé, akorát ve větším, můžeme udělat s Adastrou a Carlyle, protože jde o podobný způsob práce i filozofie.
Že byste Adastru prodali velké nadnárodní IT skupině tedy nikdy nebylo ve vašich úvahách?
Naopak. S mými partnery pro nás bylo obecně důležité kritérium, že nás nepohltí větší skupina, v které by se Adastra během pár lez fakticky rozpustila. Finančně to sice ve finále může být prima, ale je to mimo náš zájem.
Věříme, že s Adastrou máme k těm hvězdám ještě kus cesty a proto jsme hledali naboostování i jiný pohled zvenčí tak jak jsem popisoval.
Nad důchodem či zvolněním neuvažujete?
Je dobré možná trochu ustoupit do pozadí, ale do důchodu rozhodně nikdo z nás nemíříme, protože těch aktivit máme každý ještě spoustu.
Osobně mám svůj pracovní program stále dost nabitý. Ne tak jako před dvaceti lety, kdy mi stačilo spát pět hodin, dnes už si dovolím i osm hodin, ale schůzek mám stále hodně.
Trefili jste dobu prodeje Adastry? Aneb je dnes vhodná doba pro to prodat firmu vašeho zaměření?
Ta křivka pro firmy pohybující s v cloudu a AI, což je svět Adastry, byla z pohledu valuací nejlepší zhruba před třemi lety. Jinými slovy kdybychom šli s Adastrou na trh před třemi lety, není pochyb o tom, že by to pro nás bylo lepší.
Na druhou stranu to není tak, že teď by byla nějaká strašně špatná doba.
Foto Michael Tomeš
Co ovlivňovalo cenu během vyjednávání?
Byly tam tři významné faktory, dva vnější, jeden vnitřní. Tím prvním vnějším byla geopolitická situace. V Americe probíhaly prezidentské volby, po kterých se objevila hrozba nových cel. Investorská komunita tím znervózněla, nemohla predikovat, co se bude dít a začala tak vyčkávat, navíc i kvůli kombinaci se všemi válečnými konflikty. Každý neklid se odráží na jejich ochotě investovat.
Druhým vnějším vlivem byl vývoj na trhu AI a cloudu. Objevil se ChatGPT a najednou vidíte, co vše dělá. Kompletně přenastavuje celý svět. Trh dosud rostl střízlivým odhadem o deset procent ročně, zároveň jsme ale na prahu exponenciálního růstu.
Umělou inteligenci musí někdo vymyslet, musí ji napsat, implementovat, a právě to dělá Adastra. A dělá to dlouhodobě, je v tomto oboru více než etablovaná. Máme potřebné licence apod., máme v tomto oboru našlápnuto a ti investoři to vidí.
V jakém stavu jste firmu předali a jaký je její potenciál?
Finanční čísla počítáme v kanadských dolarech a tržby celé skupiny se pohybovaly někde na úrovni 300 milionů kanadských dolarů, v přepočtu necelých pět miliard korun. Carlyle by chtěli, aby skupina byla za pět let třikrát větší. Jak to chceme udělat?
V naší strategii máme, že budeme klást větší důraz na Spojené státy i na německý trh. V USA sice operujeme a slušně rosteme, ale rosteme tam z nuly. Naší strategií je dobývání Spojených států, kde každý rok chce růst o desítky procent, nabírat objem stabilních zakázek, který se pak projeví ve valuaci. Přítomnost na americkém trhu má obecně velký vliv na celkovou valuaci firmy. Když máte dolar, máte potřebnou valuaci.
Taková máme očekávání a nyní je otázkou, zda a kdy se naplní.
A co když se nenaplní? Kde ještě vidíte příležitost?
Řeknu vám jednu věc, která se děje v našem oboru a proč jsou dnes firmy typu Adastra více zajímavé pro investory, než byly ještě před nedávnem. Technologie se totiž mění a do toho všeho nastupuje AI, která umožňuje rapidní růst produktivity práce. Obchodní manažer dnes už nemusí mít IT background pro sestavení prezentace, grafů nebo jiných reportů, prostě vše nadiktuje AI a ono se mu to po chvíli objeví na obrazovce. Dnes už také zaniká mnoho developerských pozic a tak dále.
V této chvíli záleží jen na tom, jak rychle jste schopný se přeorientovat a tu obrovskou produktivitu práce, kterou najednou díky novým technologiím máte, přenést do praxe.
V tomto kontextu jsou ale pro mě tou největší záhadou budoucnosti lidi. Abyste totiž měl seniorní lidi, tím myslím opravdové odborníky, tak než se jimi stanou, musí tu danou práci dělat. Někam nastoupit, udělat první projekt, pak druhý, nechat se někým šéfovat, sbírat se zkušenostmi rady, posouvat se a časem v toho odborníka vyrůst.
Jenže dneska díky AI přestáváme tu armádu neodborníků, nebo chcete-li začátečníků, potřebovat. Jenže právě z nich rostou postupem času ti odborníci nebo specialisté. Jste začátečník, pak malý specialista, pak větší specialista….
Začátečnické role teď odbouráme umělou inteligencí, protože dnes jsou potřeba hlavně lidé, kteří něco umí a myslí jim to. Kde ale za deset dvacet let sebereme odborníky, když ti dnešní půjdou do důchodu?
Necháme to na volné ruce trhu. Jak to ale vše souvisí s mou otázkou na valuaci?
Velmi. Právě tento trend se dnes odráží na valuacích firem typu Adastry. Děláme mnoho AI agentů, frameworků, programů apod., ale to i takových, které nejsou hardkódy, ale umí se učit a sami myslet, a díky tomu dokážeme rychle růst bez toho, aniž bychom potřebovali nabírat nové lidi jako je tomu například v klasické průmyslové výrobě
Valuace už na to začínají reagovat, i když jsme stále na začátku celého procesu. Ale myslím, že ve finále budeme mít z našeho minoritního podílu víc, než máme dnes, protože věřím, že k tomu Adastra má našlápnuto a tento obor budeme umět líp a líp.
Mluvil jste ještě o třetím a zároveň vnitřním faktoru.
Tím třetím a interním faktorem bylo to, že jsme před dvěma lety spustili proces, kterému říkáme Adastra One. Jde o to, že jsme byli dlouhá léta řízení ne jako holding, ale spíše jako jakýsi hybrid holdingu a menší firmy.
My tři zakladatelé jsme sice byli kapitáni jedné lodi, ale zároveň jsme dávali spoustu autonomie jednotlivým firmám ve všech zemích, kde působíme. Měli sice jednotný brand, management, sdíleli některá know how, ale bylo to vše postaveno na volnější bázi. Pro nás to fungovalo dobře, byli jsme díky tomu agilní.
Od určité velikosti jsme si ale všimli, že ztrácíme efektivitu. Dělali jsme čím dál víc duplicit, protože o inovaci jednoho týmu ten druhý nevěděl a často se stávalo, že dělal na podobném řešení. A pak se jednou za rok sešli nebo měli možnost se pobavit a zjistili, že oba tým zbytečně pracovaly na tom samém. Jeden z nich se přitom mohl věnovat něčemu jinému.
Proto jsme zahájili proces Adastra One, ale zase ze skupiny nechceme udělat žádný velký korporátní moloch.
Proces Adastra One bude u svého konce kdy?
Transformace byla naplánovaná na tři roky, takže ještě rok bude probíhat. A právě kvůli tomu jsme se rozhodovali, jestli máme s prodejem počkat. Když by byl proces u konce, v očích investorů by to zvedlo valuaci firmy. Nakonec jsme se ale rozhodli, že proces prodeje rozjedeme souběžně s procesem Adastra One.
Kdybychom počkali, možná bychom dostali víc. Ale na kdyby se nehraje, měli jsme nějaké očekávání a ta horní hranice se pohybovala na vyšší hodnotě, než se odhadovalo v médiích. S prodejní cenou tak určitě nejsme nespokojení, i když jsme s dokončením Adastra One nepočkali.
Co se teď stane se samotnou značkou Adastry? Bude se její jméno ve světě posilovat.
Nepochybně, Adastra má před sebou obrovský potenciál. Z jednání s Carlyle víme, že Adastru berou jako svou vlajkovou loď a budou ji tak o podporovat. Počítají s Adastrou nikoliv jen jako s brandem, ale s celou platformou, a to nejen technologickou, ale která bude provádět další cílené akvizice, které se pak budou na vlajkovou loď s plachtou Adastry napojovat, aby vybudovaly celou flotilu.
A co bude s Ataccamou? Nebude teď stát trochu ve stínu Adastry?
U Ataccamy budeme zase mít brzy další story.
V jakém časovém horizontu?
Vše vyhodnocujeme průběžně, ale každý z nás včetně Bain Capital máme své tresholdy, které sledujeme. Jejich fond má pětiletý horizont a už jsou s námi tři roky.
Neznamená to nutně, že se během následujících let musí stát něco velkého, ale monitoring už může začít. Ten už vlastně běží a probíhají zároveň určité diskuze.
Navíc, i díky dnešní transakci s Adastrou, která běžela pod taktovkou JPMorgan, jsme v kontaktu s více investičními bankéři, kteří nám v případě Ataccamy začínají sami klepat na dveře.
The post S Adastrou máme ke hvězdám ještě kus cesty, říká k miliardovému dealu Mrázek appeared first on Forbes.
