Pondělí 19. květnaSvátek má Venku je 10 °C, Zataženo

Selský rozum to nebere, cupuje opozice mediální novelu. Vláda se zaštiťuje obranou demokracie

CNN Prima News Před 5 měsíci

Jednání až do půlnoci, případně pokračování ve středu – to si prosadili zástupci čtyřkoalice. Vyšší poplatky měly původně platit už zkraje příštího roku, Sněmovna ale nestíhá schvalovat zákony.  „Námi avizovaná účinnost od poloviny roku 2025 je zvolena proto, aby nedošlo k zásadnímu omezení služeb, které ČT nebo ČRo poskytují,“ sdělil ministr kultury Martin Baxa (ODS).

ČTĚTE TAKÉ: Museli jsme kousnout do kyselého jablka, řekl Baxa o poplatcích pro ČT. Babiš nevede věcnou debatu

Ředitel veřejnoprávní televize totiž pohrozil, že pokud se poplatky nezvýší, může dojít na vyhazovy nebo se může omezit seriálová tvorba. Podle novely by se poplatek za televizi zvýšil na 150 korun měsíčně, za rozhlas na 55 korun.

K původnímu návrhu velké mediální novely si poslanci připravili tři desítky pozměňovacích návrhů, většina z nich je od opozičních zákonodárců. Předpokládá se, že ale neprojdou přes čtyřkoalici.

„Vláda přichází s nesmyslnými opatřeními jako je internetová daň ve výši 2 500 korun. Návrh by tedy dopadl i na ty, kteří nemají televize a rádio, ale mají rychlý telefon,“ sdělila poslankyně Pirátů Klára Kocmanová. Výtky má i hnutí ANO. „Stejně tak se nám nelíbí úplně nesmyslné rozšíření na firmy bez ohledu na obor,“ uvedl poslanec Patrik Nacher (ANO).

Podniky by totiž musely platit koncese i za ty zaměstnance, kteří se s televizí nebo rádiem v práci vůbec nesetkají. Hnutí SPD žádá mimo jiné zveřejnění platů zaměstnanců médií veřejné služby nebo rozpočtů na tvorbu pořadů. „Já nechápu svým běžným selským rozumem, proč ČT zatajuje své finance. Ve standardním životě, kdo takto zatajuje, tak by to znamenalo, že se tam krade,“ řekl šéf hnutí Tomio Okamura.

Šéfka Poslanecké sněmovny a předsedkyně vládní TOP 09 pro Okamuru měla drsný vzkaz. „Jemu jsou trnem v oku média, která jsou objektivní a nezávislá. My naopak taková média považujeme za základ demokracie, politické soutěže a vyspělosti,“ řekla Pekarová Adamová.

V Evropské unii převažují státy, které systém povinných koncesí nemají. Celkem jich je 17. Patří mezi ně třeba vyspělé severské země – Finsko, Švédsko nebo Dánsko. Zemí, které koncese platí, je deset. Německo ale přemýšlí, že od povinné platby upustí také.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nezvyšujme televizní poplatky, vyzývá část členů ODS. Vláda je nejednotná, komentuje to Nacher

Pokračovat na celý článek