Nejstarší česká kryptoměnová směnárna Simplecoin načala třetí týden boje s vážnými technickými problémy. Ty začaly v pondělí 5. května a služba je od dané doby zcela nedostupná. Podle majitele Pavla Niedoby hraje v celé záležitosti roli i pokus o soulad s evropským nařízením DORA (Digital Operational Resilience Act).
V pondělí započal třetí týden, kdy uživatele dvanáctým rokem fungující směnárny vítá na stránkách služby zpráva o údajné technické odstávce. Veškeré služby jsou nedostupné a uživatelé jsou varováni, aby z důvodu hrozící ztráty prostředků nezasílali kryptoměny na adresy z předchozích objednávek.
„Přesný termín opětovného spuštění zatím nelze s jistotou určit, nicméně usilovně pracujeme na tom, aby byl provoz obnoven co nejdříve,“ dočtou se uživatelé na stránkách.
Nedostupnost pravděpodobně způsobila kombinace archaického vybavení a nová evropská regulace, které se kryptoměnová firma snaží vyhovět. Směnárna se totiž nachází v procesu žádosti o evropskou licenci MiCA, jejíž součástí je i technologická bezpečnostní direktiva DORA (Digital Operational Resilience Act).
Direktiva způsobuje fintechovým vyzyvatelům bank, ale také kryptofirmám poměrně slušný bolehlav, protože přináší nezvykle vysoké nároky.
DORA poprvé v unijní historii jedním jediným předpisem zavádí ucelenou úpravu požadavků na zabezpečení sítí a informačních systémů využívaných poskytovateli finančních služeb. Nařízení prakticky vynucuje, aby se finanční firmy i kryptofirmy staly zároveň odborníky na kybernetickou bezpečnost.
Kdokoli bude chtít po nabytí platnosti zákona poskytovat v Česku finanční služby, bude muset zároveň garantovat, že je schopný přestát všechny druhy narušení a hrozeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi. A také jim efektivně předcházet (například pravidelným testováním).
Zatímco banky si s novou regulací poradí zřejmě snadno, protože jim velkou část požadavků již nyní nařizuje směrnice PSD2 (a velmi brzy i PSD3) nebo obecné pokyny od Evropského orgánu pro bankovnictví, pro menší hráče z evropského fintechu a krypta jde o náročnou výzvu.
Foto Simplecoin
„Problém začal s nestabilitou našeho hlavního serveru. Používáme vlastní hardware, který už má za sebou okolo deseti let. Zkoušeli jsme vyměnit některé komponenty, ale nakonec jsme museli koupit úplně nová zařízení. Kvůli evropskému nařízení DORA bychom stejně potřebovali bezpečnostní audit, takže jsme si jej objednali rovnou na přeinstalovaný systém. Audit bohužel nedopadl dobře,“ přiznal zakladatel a majitel Siplecoinu Pavel Niedoba v e-mailu, který zaslal Forbesu v pátek, a vysvětluje dále:
„Simplecoin nemá dedikovaného člověka na bezpečnost a najmout někoho pouze dočasně vnímám jako neadekvátní risk, proto musím sám instalovat oddělené firewally, VPN připojení na všechny administrativní přístupy a tak dále. Spousta toho je pro mě nová, ale z povahy kryptobyznysu je velmi složité tyto věci bezpečně outsourcovat. Momentálně potřebujeme ještě dotáhnout alespoň základní penetrační testování.“
Simplecoin se v dobách kryptoměnového pravěku v Česku jako první zasadil o to, aby lidé mohli pohodlně napřímo směňovat bitcoin a několik dalších časem prověřených kryptoaktiv za české koruny, případně eura.
Směnárna s dvanáctiletou tradicí od roku 2013 za dobu své existence protočila kryptoměny v hodnotě výrazně přesahující osm miliard korun. V roce 2017 koupila podíl ve směnárně další úspěšná česká kryptofirma a přední světový hráč v kryptoměnových bankomatech General Bytes. O tři roky později pak svůj podíl prodala Niedobovi zpátky, který dnes zůstává stoprocentním majitelem Simplecoinu.
The post Simplecoin v krizi. Potápí nejstarší českou kryptosměnárnu evropská regulace? appeared first on Forbes.
