Dlouhou dobu to byly dva rozdílné světy. Lucie Brešová se však vrhla do jejich propojení. Jak už v minulosti ukázala, má ráda náročné úkoly a tak se pustila do provázání obranného průmyslu a venture kapitálu. Na květnovém Forbes Women’s Summit popsala, co to obnáší.
Je to už poněkolikáté, kdy se ve své kariéře pouští do náročné mise. Prvním případem byla společnost Kiwi.com, kterou vedla v době, kdy firma dramaticky rostla. Později se pustila do české záchrany amerického slevového portálu Groupon.
„Baví mě výzva lehce nemožného a něčeho, co tu zatím nikdo neudělal,“ popsala partnerka venture kapitálové firmy Presto Ventures, proč se teď hledání a investování do startupů, jejichž technologie lze využít nejen v bezpečnostní sektoru.
Vše je v rámci investičního fondu Presto Tech Horizons, jehož jedním z investorů je skupina Czechoslovak Group čtvrtého nejbohatšího Čecha Michala Strnada. Fond spustili loni s cílem vybrat 150 milionů eur, zhruba 3,7 miliardy korun. „Díváme se na technologie, které mají potenciál chránit naši budoucnost,“ uvedla Brešová.
Přitom obranný průmysl a venture kapitál je spojení, které se ve své podstatě nepotkávaly. Klasické technologie v obranném sektoru, jako třeba různá obrněná vozidla, mají podle Brešové dlouhý vývojový i prodejní cyklus.
To se ale rozchází s představami venture kapitálových firem. „Ty cílí na to, aby v horizontu osmi až deseti let našly likviditu svého zapojení.“
Jenže doba postoupila a spojení obou světů už dává větší smysl. Drony, umělá inteligence a programy na zpracování dat se staly součástí bezpečnostního průmyslu, kde doplňují tanky a letouny.
„Nové technologie však vznikají mnohem rychleji a efektivněji v komerčním sektoru. Pro armádu je ale nevýhodné si je vyvíjet sama, stejně by byla věčně pozadu. Proto vzniká spojení technologií, které mají vesměs často dvojí užití,“ popsala Brešová.
Konkrétně jde o to, že se tyto technologie dají využít nejen v civilním oblasti, což je právě případ dronů nebo umělé inteligence, ale zároveň mají reálné využití i v bezpečnostním sektoru.
Zásadním zlomem pro větší zapojení civilních technologií do obrany byla válka na Ukrajině. „Do té doby si i generálové velkých armád nedovedli v praxi představit tak široké uplatnění civilních technologií, jako jsou například drony nebo zpracování dat či obrazu ze satelitu.“
Foto Martin Svoboda
V rámci fondu Presto Tech Horizons už Brešová s týmem prověřovala stovky startupů. Pouze dva nich ale byly české. „Teď jsem se doslechla o jednom třetím, tak doufám, že do třetice to bude všeho dobrého. Toužíme po investici do českého startupu.“
Důvodem, proč u nich zatím tuzemské firmy nepochodily, je, že se fond kromě technologie startupu dívá i na to, jak se osvědčil na trhu. Což v tomto případě obnáší, aby měly zakázku od armády nebo jejich technologie byla použitá v boji.
V případě českých startupů, které viděli, šlo vesměs projekty, které původně vznikly na univerzitách a následně se dál vyvíjeli za pomoci grantů. Chybí jim však reálné vyzkoušení v praxi.
Tvůrci například přišli s unikátním způsobem, jak vystřelit raketu na oběžnou dráhu, ale teprve hledají, jak přesně by se dala taková technologie využít a kdo by ji mohl koupit.
Podle Brešové je také problém, že v Česku chybí platforma pro spolupráci mezi obrannými složkami a startupy. Aby mohli firmy získat aspoň malou zakázku při níž by své objevy otestovaly.
Když se někdo z armády zajímá o technologii a chtěl by se s nimi naučit pracovat, tak dnes podle Brešové hrozí, že schytá takový člověk kritiku za to, že se baví se soukromým sektorem. Například kvůli obavám z možné korupce.
„Pro startupy je tak těžké se osvědčit v prostředí, v němž se chtějí uplatnit. Což nás jako zemi vůbec neposouvá,“ konstatovala Lucie Brešová.
The post Spojuje pomalý a dravý byznys. Brešová hledá startupy, které osloví civily i generály appeared first on Forbes.
