Když se z rýže stane politika. Spor o název basmati bortí vztahy mezi Indií a Pákistánem a ohrožuje obchodní rozhovory, o kterých aktuálně jedná Indie s Evropskou unií. O zprávě informoval server The Financial Times.
Jižní Asie je největším producentem této odrůdy rýže a oba rivalové si nárokují výsadní právo na označení „basmati“. Pákistán i Indie chtějí omezit použití této značky jen na rýži vypěstovanou v přesně vymezené oblasti, což by umožnilo tamním producentům účtovat si vyšší cenu. Basmati se prodává zhruba o 200 až 300 dolarů (4100 až 6200 korun) za tunu dráž než běžné odrůdy.
Podle úředníků jsou vyjednavači EU, kteří jsou nyní v Dillí, pod tlakem, aby uznali indické právo na používání basmati. Vyvolalo by to diplomatickou roztržku s Pákistánem, a proto se Brusel snaží získat čas, uvedl jeden z nich.
Indie čeká na uznání už sedm let a její trpělivost začíná docházet. V roce 2023 podal sousední Pákistán konkurenční žádost, v níž stanovil oblasti a způsoby pěstování rýže, včetně čtyř okresů v Kašmíru spravovaném Pákistánem – což je území, které si Indie nárokuje.
Podle představitelů EU by schválení pákistánské žádosti znamenalo faktické uznání jeho suverenity nad těmito oblastmi, což by Dillí pobouřilo.
Pro oba státy je rýže symbolem národní hrdosti. Pěstuje se především na polích historického Paňdžábu, obilnice rozdělené mezi oba rivaly, kteří v minulosti svedli několik válek o sporný Kašmír.
Foto KennyOMG, CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons
Na začátku tohoto století Pákistán podpořil Indii při snaze zrušit patenty na basmati, které vlastnila texaská společnost RiceTec. Tehdy oba státy obviňovaly firmu z „biopirátství“.
Následně se dokonce pokusily vytvořit společné pracovní skupiny, aby podaly společnou žádost do EU. Naděje Bruselu, že by mohly spolupracovat, se ale záhy rozplynuly, a to po útocích v Bombaji koncem roku 2008, při nichž zahynulo více než sto lidí.
Podle Indie a západních vlád za nimi stála pákistánská rozvědka. Tyto útoky zničily vzájemnou důvěru ke spolupráci i v otázkách hospodářského zájmu a rozvoje. Po deseti letech pak Indie podala žádost o výhradní vlastnictví, což Islámábád pobouřilo.
Ačkoli pákistánská žádost uznává, že basmati se pěstuje i v některých regionech Indie, Dillí usiluje o úplnou výlučnost. To by mohlo poškodit pákistánské exportéry, kteří potřebují název basmati k prodeji své rýže.
„Řízení ohledně indické i pákistánské žádosti probíhá paralelně,“ uvedla v prohlášení delegace EU v Pákistánu. „Obě žádosti o chráněné zeměpisné označení jsou posuzovány velmi pečlivě a komise si je vědoma jejich citlivé povahy.“
Ibrahim Shafiq, ředitel jednoho z exportů, řekl, že pokud by Indie získala exkluzivní zeměpisné označení, pákistánští obchodníci by přišli o právo označovat svou rýži jako basmati – a tím i o možnost prodávat ji za vyšší cenu a udržet si podíl na trhu. „Byla by to pro nás i pro další exportéry obrovská rána,“ řekl Shafiq.
Indické ministerstvo zahraničí ani obchodu na žádosti o komentář nereagovalo. Ministr obchodu ale v pátek po návštěvě delegace EU prohlásil, že Indie s EU pracuje na dokončení dohody o volném obchodu, která bude „výhodná pro podniky i spotřebitele na obou stranách“.
The post Spor o byznys basmati eskaluje. Kdo získá výsadní právo k této rýži? appeared first on Forbes.
