Mít solární elektrárnu na střeše rodinného domu a využívat spotový tarif dnes není takové terno. A to kvůli čím dál častějším záporným cenám elektřiny na evropském trhu, které majitelům fotovoltaických elektráren paradoxně zvyšují účty za energie.
Ceny elektřiny se od příchodu jara v podstatě každý víkend propadají do záporu. Nejpatrnější to bylo o velikonočním víkendu, kdy se ceny elektřiny na spotovém trhu v Česku dostaly podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) až do minusu přesahujícího 120 eur (v přepočtu zhruba tři tisíce korun).
V záporu se ale ceny ocitly i o uplynulém víkendu a opakování situace se dá s rozvojem obnovitelných zdrojů (OZE) očekávat v podstatě celé léto.
Zdroj: Oenergetice.cz
Na vině je zejména rozvoj zelené energetiky v propojené Evropě, která při slunečném a větrném počasí posílá do evropské přenosové soustavy obrovské množství energie, které dalece přesahuje víkendovou nízkou spotřebu.
Masivní rozvoj potvrzují i poslední statistiky napříč zeměmi Evropské unie. V Německu činila v letošním prvním čtvrtletí výroba elektřiny z OZE poprvé více než polovinu celkové výroby elektřiny v této zemi.
Španělsko, které nedávno prošlo masivním blackoutem, pak jelo i v energeticky náročný pracovní den ze sta procent na obnovitelných zdrojích v podobě slunce, větru, vody a biomasy.
V Česku také podíl OZE roste, i když v absolutních hodnotách patříme na chvost Evropy. Zelené zdroje loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny, což bylo o 11,5 procenta více než v předchozím roce. Do roku 2030 se jejich podíl v energetickém mixu má zvýšit na třicet procent.
Tento prudký rozvoj zelené energetiky v celé Evropě nicméně není následován rozvojem velkokapacitních bateriových úložišť, které by mohly nadbytečnou elektřinu absorbovat, čímž by se jednak zabránilo výkyvu v cenách a také by to pomohlo stabilitě celé sítě, která musí nápor každého nového zdroje beze zbytku zvládnout.
„Energetická transformace bude úspěšná jen tehdy, pokud půjde ruku v ruce s investicemi do flexibility moderních plynových zdrojů, baterií (navzdory stále nejisté návratnosti) a chytrého řízení spotřeby,“ uvedl pro Forbes bývalý manažer ČEZ, Pražské plynárenské a dnes investiční ředitel fondu Arete Energy Transition Martin Pacovský.
„Vytvoření nových úložišť energie je nutnost. Umožní nám zapojit do sítě další výkonově méně stabilní zdroje, jako jsou fotovoltaické či větrné elektrárny. Díky tomu zajistíme stabilitu elektrizační soustavy jak při vysokých výkonech nárazové výroby, tak naopak v době, kdy výroba energie z bezemisních zdrojů nebude dostatečná,“ uvedl pak ministr životního prostředí Petr Hladík při vyhlášení miliardového programu určeného právě pro rozvoj bateriových úložišť.
Přebytek elektřiny na trhu pak prudce snižuje její cenu a čím dál tím častěji i do záporu. Těchto dnů je stále víc. Jen podle údajů Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (Entso-E) se počet hodin se zápornými cenami v Česku zvýšil z předloňských 151 na loňských 315. A číslo se má dále zvyšovat.
Záporné ceny majitelům solárních elektráren připojených do distribuční sítě a využívající spotový tarif přidělávají vrásky na čele a prodlužují návratnost investice do solárních panelů a dalších komponent FVE.
Namísto toho, aby na energiích ušetřili, musejí platit za to, že do sítě posílají nadbytečnou energii. Čím více jí je, tím více si na výsledné faktuře za energii připlatí. V případě víkendového provozu chalupy osazené FVE jdou tyto mimořádné náklady v průměru do deseti korun.
Být na spotovém trhu je při současném stavu evropské energetiky záležitost pro zkušenější hráče. Laikům to odborníci ani samotné energetické firmy moc nedoporučují.
„Dlouhodobě tvrdíme, že spotový produkt není vhodný pro běžného spotřebitele. Je to něco jako obchodování na burze. Abyste mohl obchodovat s akciemi nebo kryptoměnami, musíte k tomu už mít nějaké vzdělání,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Forbes šéf společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
Foto se souhlasem skupiny ČEZ
Pokud elektrárna na domě generuje více elektřiny, než jí dokáže dům spotřebovat, majitelé FVE mají v podstatě jen jediné řešení a udělají nejlépe, když se budou všechnu přebytečnou energii snažit spotřebovat.
V praxi to znamená zapnout všechny energeticky výkonné spotřebiče, nabíjet elektroauto, zapnout všemožné ohřevy, které jsou ale v teplých měsících zbytečné. Jde v podstatě jen o plýtvání elektřinou.
Právě toto chování ale opět zatěžuje přenosovou síť, na kterou se z druhé strany tlačí elektřina právě ze zelených zdrojů. Česká přenosová soustava je podle opakovaného vyjádření zástupců ČEPS i dalších odborníků robustní.
„Naštěstí je Česká republika zatím dobře propojená se sousedními zeměmi a její soustava je robustně
dimenzována. Ale není zaručeno, že to tak zůstane navždy,“ upozorňuje Martin Pacovský z Arete.
Znamená to, že se musí neustále modernizovat. S dalším rozvojem OZE proto budou investice do stožárů s elektrickým vedením a do trafostanic čím dál masivnější. Podle odhadů šéfa Energetického regulačního úřadu Stanislava Trávníčka jen v této dekádě půjde o stovky miliard korun.
Tyto náklady ve finále zaplatí spotřebitel, který už tak v současnosti činí prostřednictvím zvýšené regulované složky, která je součástí celkových faktur za energie.
The post Strašák záporných cen elektřiny. Majitelé fotovoltaik jim budou čelit stále častěji appeared first on Forbes.
