Rakety, drony i výhrůžky létají už od úterý. Na otevřené vyhlášení války mezi Indií a Pákistánem sice prozatím nedošlo, pokud by však mezi těmito státy opravdu vypukl rozsáhlejší konflikt, mohlo by to mít dopady i na českou ekonomiku a bezpečnost.
Do Pákistánu za jeden a půl miliardy korun a za dalších 26 miliard korun do Indie. Tolik zboží české firmy ročně exportují do zemí, které jsou podle tamních médií na krok od své již páté války.
Ta by pro některé tuzemské společnosti mohla být obchodní příležitostí, samotným Čechům by ale nejspíše způsobila další růst cen i potíže při letecké dopravě. Na co by u nás mohla mít největší dopad?
Příležitost pro zbrojaře
Oblastí, kterou případná válka může zasáhnout zřejmě nejvíce, je zbrojařství, jelikož české zbraně znají vojáci z obou stran. Podle statistik totiž Pákistán i Indie dlouhodobě patří k největším odběratelům zbraní z Česka.
Ministerstvo zahraničí už dříve poznamenalo, že české firmy mohou v Indii uplatnit také znalosti ruské bojové techniky, kterou tamní armáda hojně využívala. V posledních letech ale země v tomto ohledu usiluje o soběstačnost, s čímž jí však české firmy také pomáhají.
Kdyby se ale válka protáhla a zbraně došly, jeví se to pro Česko jako příležitost. A to zvláště proto, že minulý rok dala Indie sbohem svému největšímu zásobovateli zbraní, Rusku. To je v dodávkách nespolehlivé, jelikož náhradní součástky místo k vývozu využívá ve válce na Ukrajině.
Záleží však také na tom, jak by se k případné válce a chování jejích účastníků postavila česká vláda a Evropská unie. Pokud by na jednu nebo dokonce obě země dopadly sankce, podnikání českých zbrojovek by to naopak poškodilo.
Poválečná obnova
Doly, uhelné i vodní elektrárny, ropné rafinerie a strojírenské závody bývají objekty, jejichž vzájemné zničení zajímá nepřátele nejvíce. A právě s budováním takové infrastruktury mají v Pákistánu české firmy četné zkušenosti.
Na konci roku 2023 tuto oblast pak český velvyslanec Ladislav Steinhübel ještě rozvinul, když pákistánské ministryni financí Shamshad Akhtar řekl, že české společnosti mají zájem o spolupráci hlavně v těžebním, energetickém a chemickém sektoru.
Pákistánská ambasáda v Praze pak za jedny z nejvýznamnějších českých projektů v zemi uvádí dodání turbín pro šestou největší přehradu na světě Mangla či pomoc při budování nezávislých výrobců elektřiny Orient Power a Sapphire Electric.
Pokud by tak ke zničení infrastruktury státu došlo, měly by české podniky po válce dobré předpoklady podílet se na její obnově – zvláště té, kterou sami vybudovaly. Ekonomicky však země není v dobré pozici už teď, neboť se potýká s dlouhodobou finanční krizí.
Nejistota v letectví
Další z oblastí českého průmyslu, kterou se vyplatí vzhledem k možnému rozšíření konfliktu sledovat, bude ten letecký – v posledním roce do Indie došly například české letištní radary nebo proudové motory.
Jenže konflikt má už teď dopad na cestování. Z důvodů ostřelování se aerolinky vyhýbají oblasti hranic mezi státy a raději létají přes Arabské moře, což má dopad i na spoje s Českem. Delší cesty pak vedou k vyšší spotřebě paliva, což může cestujícím zdražit letenky.
Například společnost China Airlines musela po prvních útocích let z Tchaj-peje do Prahy odklonit do Bangkoku, ze kterého se pak vrátil zpět do místa odletu. Zpáteční let přitom společnost zrušila.
Ministerstvo zahraničí navíc vydalo doporučení, aby se do příhraničních oblastí Češi vůbec nevydávali. Nyní už není ani jednoduchý způsob, jak se tam dostat – oba státy nejdříve řadu ze svých letišť uzavřely, v sobotu pak Pákistán uzavřel dokonce celý svůj vzdušný prostor. Už nyní tedy situace omezuje dopravu z Česka do jižní Asie.
Podle předpokladů pak není pákistánské letectvo silnější než to indické, i tak by ale s pomocí dronů zřejmě mohlo civilní dopravu ve státě ještě více omezit. To by se dotklo indických leteckých společností, které v posledních letech expandovaly a kvůli velkému vytížení mezistátních linek nakupovaly novou techniku původem i z Česka.
Dražší čaj, textil či elektronika
Případné narušení dodavatelských řetězců by mohlo zvýšit ceny mnoha výrobků v Česku, protože Indie je jedním z našich největších asijských obchodních partnerů. Dovážíme odtud například metalurgické výrobky, chemikálie, plasty či strojírenské komponenty, ale i kávu, čaj, koření nebo tabák.
Z Indie se k nám dováží také elektronika a vyrábí tam své produkty i společnost Apple. Ta tam letos z Číny přesunula další část výroby s cílem vyhnout se Trumpovým clům, tohle by ale byl další zásah, který by se mohl projevit na ceně telefonů iPhone.
Méně významným obchodním partnerem je pro nás Pákistán, který do Česka dováží hlavně textilní a kožedělné výrobky. Ty ale může mít brzy problém do Evropy dostávat, jelikož indické námořnictvo již zaútočilo například na přístav v pakistánském Karáčí.
A s mořem je spojená i další hrozba této války – potíže pro pohyb nákladních lodí. Ty v poslední době ohrožují Hútíové v Rudém moři, nově se ale vyhýbají i tomu Arabskému. Kvůli tomu zůstávají v Pákistánu řady nevyzvednutých kontejnerů, vliv ale má situace a celková nejistota i na cenu ropy, která v posledních dnech zdražila.
Migrační krize
Jako každá větší válka, i tato by zřejmě vyhnala z domovů miliony lidí. A ti by zřejmě šli do okolních zemí, ale i do Evropy – zvláště do Velké Británie.
Jelikož ta dříve Indii i Pákistánu vládla, jsou dodnes jejími občany miliony lidí z těchto zemí. Ve Spojeném království se nacházejí necelé dva miliony Indů a diaspora Pákistánců je v zemi dokonce druhá největší na světě s více než 1,6 miliony lidí.
Pokud by státy sousedící se zeměmi poslaly migranty dále nebo oni sami chtěli do Evropy, zřejmě by přímo do Česka nemířili, mohli by se však přes zemi přepravovat do dalších zemí – v současnosti jsou obě národnosti početné třeba i v Německu nebo oblasti Beneluxu.
Nejhorší scénář
Jednoznačně nejhorší možnou variantou pro Česko i celý svět by byla nukleární válka. Obě země jadernými hlavicemi disponují – Indie jich má na 180 a Pákistán 170.
Už v roce 2019 tým vědců před takovou válkou varoval a ilustroval ji na fiktivním scénáři, v němž teroristé zaútočí v roce 2025 na indický parlament. V tom nebyli tak daleko od současného konfliktu – nynější napjatou situaci vyvolal teroristický útok na civilisty v indické části Kašmíru.
Jejich scénář se však od skutečnosti liší v tom, že Indie nezaútočila okamžitě, a pákistánské vedení tak nemuselo v panice použít jaderné zbraně. Jenže co kdyby v důsledku zhoršení dnešního konfliktu k jejich zapojení skutečně došlo?
Podle vědců by bezprostředně zemřelo až 125 milionů lidí, dlouhodobé důsledky by však byly mnohem horší. Kouř a saze uvolněné do stratosféry by způsobily jadernou zimu, dramaticky snížily teploty po celém světě a miliardám lidí způsobily hladomor kvůli nedostatku světla a nehostinným podmínkám.
Uklidňovat nás ale může to, že obě země jsou alespoň ve svých vyjádřeních proti použití těchto zbraní a ochotny po nich sáhnout prý budou jen v případě ohrožení vlastní existence.
Foto Profimedia
The post Střet jaderných mocností. Jak by dopadla na Česko válka Indie s Pákistánem? appeared first on Forbes.
