Produkovala Margot Robbie, v hlavních rolích jsou Julianne Moore nebo Kevin Bacon. Zbystřete, seriál Sirény se v nabídce Netflixu vyjímá.
Je poněkud únavné pouštět si další seriál, který se rozhodne nahlížet do světa bohatých. Jako by po „své Hře o trůny“ chtěli mít všichni i „svůj Bílý lotos“; jenže málokdo umí vyprávět o vyšší společnosti tak zábavně jako jeho autor Mike White.
Netflix se rozhodl vsadit na Molly Smith Metzler, uznávanou americkou dramatičku a scenáristku. Před čtyřmi lety mu stvořila nenápadný hit Služka vyprávějící o ženě, která se zoufale snaží uživit, a teď naopak v Sirénách, adaptaci své vlastní hry, vypráví o lidech, kteří nevědí, co s penězi.
Jmenují se Michaela a Peter, ona autoritativní manipulátorka, on poněkud chladný a odtažitý miliardář. Žijí v luxusním ostrovním sídle a mají vše, tedy včetně svých osobních démonů. Luxusní mají i herecké obsazení: Michaelu ztvárnila Julianne Moore, Petera zase Kevin Bacon.
Ale prim tady hrají ženy. Michaela je jasným ostrovním vládcem, které ostatní slouží s až sektářskou oddaností. Nejvíce ze všech Simone, mladá asistentka se vzezřením Barbie, která má jako jedna z mála právo své šéfce říkat „Kiki“.
Jenže celé to tady tak trochu nehraje. Koneckonců i fotograf, který dorazí portrétovat dvojici miliardářů při rozhovoru, utrousí: „Podívej se na jejich dům, tady jsou všichni prohnilí.“ O Simone se začne bát její starší sestra Devon, a tak ji vyrazí na ostrov zachránit.
A je zaděláno na srážku světů, sociálních vrstev, ale hlavně traumatizovaných osob, jak se v průběhu pěti epizod vyjeví.
Seriál zdobí obsazení; krom Bacona a Moore podávají jisté výkony i Milly Alcock a Meghann Fahy v rolích sester. A také si šikovně hraje s diváckým očekáváním. Umně převrací naruby, kdo je tady vlastně klaďas, komu se dá věřit, komu ne, a tím vás drží celých pět dílů v napětí. Ukazuje, jak moc člověka poznamená tragická událost a jak dlouho si takové břímě s sebou nese.
To vše je navíc omotáno mystériem. Co se stalo s první Peterovou ženou? Co je ve skutečnosti Michaela zač? Jak hluboko sahá její podivně blízký vztah se Simone? Snaha o jistou podvratnost je sympatická, byť nakonec působí poněkud nedotaženě.
Není náhoda, že se série točí hlavně kolem žen, však ji také produkovala společnost LuckyChap Entertainment, za níž stojí Margot Robbie, která chce vyprávět ženské příběhy od ženských tvůrkyň. Řeší se tu gender, moc a třídní role, ale ve skutečnosti především to, jak překonat trauma, jak se posunout ve svém životě dál.
Hodně se vypráví i obrazem: ostrovní miliardářská idylka kontrastuje s neklidem, v němž postavy na místě žijí. Styling říká hodně i o rolích, v nichž postavy žijí, ať už jde o éterickou Michaelu ve vzdušných šatech, volné mikiny a obnošené džíny u rozevláté Devon, nebo do upnutých kostýmů svázanou Simone.
Místy se ovšem zdá, jako by si ani scenáristé nebyli jistí, co přesně mají Sirény být. Drama s nadpřirozenými prvky? Detektivka? Temná komedie? Poslední označení sedí asi nejlépe a zašťitují se jím i autoři, ale přechod do komediálních tónů vyprávění spíše škodí, působí v jinak převážně temném příběhu poněkud vytrženě.
Sirény nejsou převratné dílo, které by ve vás zůstalo, ale díky uměřené stopáži netrpí na zbytečné výplňové pasáže a poslouží jako fajn podívaná na víkend nebo pár večerů.
„Ten příběh má pořádný říz. Jsou v něm skutečně dramatické momenty a rozhodně v lidech vyvolá nepohodlí,“ říká Molly Smith Metzler. Nový Bílý lotos z toho nebude, tnout ale umí občas ostřeji a hlouběji.
The post Traumata schovaná za miliardy. Jsou Sirény víc než jen pokus Netflixu o Bílý lotos? appeared first on Forbes.
