Donald Trump čaruje s mědí. Nepočíná si ale zatím moc obratně, spíš jako čarodějnický učeň, který kvůli clům může globální ekonomice způsobit další „trumpotty“.
Když se začnete ohánět celní politikou nad klíčovou surovinou moderního průmyslu, může se stát, že místo domácího růstu vyčarujete vysokou inflaci. A právě k tomu teď Spojené státy míří.
Ceny mědi ve Spojených státech ve středu vzrostly během jediného dne o více než třináct procent, což představuje nejprudší jednodenní nárůst od roku 1989. Důvod? Prezident USA Trump oznámil plán na padesátiprocentní clo na dovoz této kovové suroviny, kterou Spojené státy hojně potřebují pro stavebnictví, elektroniku, infrastrukturu i výrobu domácích spotřebičů.
V ten samý den cena mědi na burze v Londýně, která slouží jako globální cenový standard, stoupla jen o 0,3 procenta. To ukazuje, jak moc se americká cena začíná odtrhávat od zbytku světa.
Rozdíl mezi cenou mědi v USA (na burze Comex) a světovou cenou (na londýnské burze LME) vzrostl o 138 procent a dosáhl 2600 dolarů za tunu. Přitom historicky býval minimální, například v roce 2024 činil přibližně 150 dolarů.
Spojené státy dovážejí téměř polovinu své spotřeby mědi. Trumpův plán zvýšit domácí produkci by dával smysl, kdyby těžba a zpracování nebyly procesem na roky až dekády a nevyžadovaly miliardové investice. Jenže výsledkem je, že běžný americký spotřebitel se stává rukojmím cenové politiky, která místo ochrany domácího trhu způsobuje vlny neklidu.
Britská výzkumná agentura Benchmark Mineral Intelligence odhaduje, že pokud clo skutečně vstoupí v platnost začátkem srpna, američtí zákazníci zaplatí za tunu mědi až patnáct tisíc dolarů, zatímco ve zbytku světa se bude prodávat kolem deseti tisíc dolarů.
To znamená, že každá lednička, klimatizace nebo nabíjecí stanice pro elektromobil bude ve Spojených státech dražší. „Všechno se prodraží a výrobci to budou promítat do koncových cen,“ varuje analytik Daan de Jonge.
Nejde přitom jen o domácnosti. Veřejné investice do infrastruktury nebo obranných projektů také začnou čelit novému cenovému mantinelu. Spojené státy mají momentálně velké zásoby mědi, protože obchodníci předem dováželi materiál v očekávání cel. I přesto ale ceny prudce vyskočily hlavně kvůli nejistotě.
Trump už oficiálně upřesnil, že padesátiprocentní clo na dovoz mědi vstoupí v platnost 1. srpna. Podle jeho vyjádření na sociální síti Truth Social padlo rozhodnutí po obdržení bezpečnostního hodnocení.
„Měď je nezbytná pro polovodiče, letadla, lodě, munici, datová centra, baterie, radary i hypersonické zbraně,“ uvedl prezident s tím, že jde o druhý nejpoužívanější materiál amerického ministerstva obrany. Cena mědi na burze Comex po oznámení vzrostla o dalších 2,6 procenta a navázala tak na předchozí třináctiprocentní růst.
Dočasným efektem cel může být přechod z mědi na levnější hliník, upozorňují analytici. Jenže ten je těžší, méně efektivní a v dlouhodobém horizontu dražší na údržbu, což rozhodně není výhra. Spíš jako vyměnit létající koště za kolečkové brusle.
Peter Chase z German Marshall Fund připomíná, že i když Trump tlačí na soběstačnost, v těžbě mědi žádné zázraky neexistují. Ani clo nezpůsobí, že zítra začne fungovat nová těžební kapacita.
Tady se možná láme kouzelnická hůlka. Trumpův plán má logiku jen v dlouhém časovém horizontu, ale dopad na spotřebitele, firmy a investiční rozpočty by byl okamžitý.
Bankovní dům Citi nazval úterní cenový skok „zlomovým momentem“ pro trh s mědí. Dodávky mědi do USA se teď nejspíš zastaví, protože se už nevyplatí kvůli plánovanému clu.
Foto Profimedia
Část materiálu, který by jinak směřoval do Ameriky, může krátkodobě skončit zpět na evropských a asijských trzích. To by mohlo dočasně srazit ceny mimo Spojené státy.
A co to všechno znamená pro běžného Američana? Dražší spotřebiče, dražší auta, dražší bydlení. Měď se totiž skrývá všude – od klimatizací až po kabeláž. A není vyloučeno, že se americké firmy začnou ohlížet po zahraničních výrobcích a podnikách, které mají vstupy levnější a nabídnou nižší cenu.
Ironicky tak Trumpův plán America First, tedy Amerika na prvním místě může skončit tím, že americký spotřebitel raději koupí čínskou lednici. Zkrátka kouzlo by se obrátilo proti kouzelníkovi.
Někteří ekonomové varují, že pouštět se do radikálních zásahů bez jasného plánu připomíná počínání učně, který zkouší nebezpečné čáry bez znalosti následků.
Pokud Trump dál trvá na tom, že touto cestou dělá Ameriku opět velkou, měl by si možná přiznat, že zatím místo kouzla „Expecto Prosperitum“ odříkává spíš „Tarifficus Chaos Totalus“. Nezapomínejme ale, že až se mlha rozptýlí, může být zítra všechno úplně jinak.
The post Trumpotter čaruje s mědí. Trh se třese, co z kouzelnické mlhy vyleze appeared first on Forbes.
