"Sovětský svaz z právního hlediska stále existuje. Už od devadesátých let to říkají experti na ústavní právo, a to dokonce i ti ze západních zemí, jako je Francie nebo USA. A proč to říkají? Protože byl narušen proces rozpadu SSSR. Jestliže Sovětský svaz vytvořil sjezd lidových poslanců neboli shromáždění Sovětů v roce 1922, tak i jeho zánik měl proběhnout stejně," zamyslel se ve středu poradce ruského prezidenta Anton Kobjakov na Petrohradském mezinárodním právním fóru, aniž by se odkázal na nějaké konkrétní jméno.
A protože Sovětský svaz byl podle něj rozpuštěn formálně chybně, zastává názor, že stále existuje. Konflikt mezi sousedy je tak podle něj občanskou válkou. "Ukrajinská krize je pouze vnitřní konflikt," prohlásil Kobjakov. Bělověžskou dohodu, na jejímž základě se zástupci SSSR v roce 1991 dohodli na ukončení existence Sovětského svazu a vytvoření samostatných států, označil za "podivnou událost" a rozpuštění prý přesáhlo jejich kompetence.
Právní experti nicméně považují existenci Sovětského svazu za ukončenou a právně podle nich zanikl 26. prosince 1991 na základě deklarace Nejvyššího sovětu SSSR, která navazovala na Bělověžskou dohodu a rezignaci prezidenta Gorbačova. Tento proces je mezinárodně uznáván jako právně platný konec existence Sovětského svazu.
Anton Anatolijev Kobjakov zastává různé funkce v prezidentské kanceláři už přes deset let, od roku 2012 byl vedoucím prezidentského sekretariátu a od dubna 2014 je poradcem prezidenta. V nejvyšších ruských kruzích ale není jediný, kdo rozpad SSSR považuje za nelegitimní. Vladimir Putin sice právní rozpad svazu uznává, dlouhodobě jej ale označuje za katastrofu.
Bolševici nastražili časovanou bombu
"Myslím, že právě v roce 1917 vytvořili bolševici časovanou bombu pro budování jednotného státu jménem Rusko. Vždyť co udělali: rozdělili naši vlast na jednotlivé části, které se předtím na mapě zeměkoule nikdy neobjevily, dali jim vlády a parlamenty - a teď máme to, co máme," postěžoval si Putin v roce 1991 v jednom z prvních rozhovorů ještě jako poradce petrohradského starosty Anatolije Sobčaka. Ještě den před rozhovorem přitom v jeho pracovně stála soška Lenina.
Bolševici podle něj zničili rodící se kapitalismus a trh, který táhl národy za jeden provaz, a drželi zemi ve společných hranicích s ostnatým drátem. "Jakmile ten ostnatý drát odstranili, tak se země rozpadla. Do značné míry je to vina těch lidí - ať už to chtěli, nebo ne. Já si myslím, že nechtěli," řekl tehdy Putin.
V podobných výrocích přitom ruský prezident pokračuje pravidelně. Jedním z nejznámějších je jeho výroční projev k ruskému parlamentu z roku 2005. "Rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou století. Pokud jde o ruský národ, stalo se z toho skutečné drama. Desítky milionů našich spoluobčanů a krajanů se ocitly mimo ruské území. Epidemie rozpadu navíc infikovala samotné Rusko," postěžoval si.
O rozpadu země mluvil i ve své lekci z dějepisu ve slavném nočním projevu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z noci z 23. na 24. února 2022. "Všechno je srozumitelné a zřejmé. Sovětský svaz koncem 80. let minulého století zeslábl a poté se rozpadl. Stačilo, abychom tehdy o sobě jen na chvíli zapochybovali a vše - rovnováha sil ve světě - se narušilo," zamýšlel se desítky minut nad historií než oznámil, že zahájil "speciální operaci" čili ozbrojenou vojenskou invazi na Ukrajinu.
A pozornost lidí si získal i v loňském rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem. Ten začal otázkou, proč Putin nařídil invazi na Ukrajinu. Putin odpověděl asi třicetiminutovou přednáškou z historie od Kyjevské Rusi v 9. století až po tvrzení, že Polsko před společným napadením Německem a Sovětským svazem "kolaborovalo s Hitlerem".
