Slabá, šíleně byrokratická, přeregulovaná, zaostalá a upadající. Nebo „shluk zemí třetího světa“ případně „kontinent číšníků a hoteliérů“. To je výběr přívlastků Evropy z letošních titulků zpravodajských médií. I díky Trumpovi v Bílém domě je Evropa v roce 2025 pod palbou kritiky víc než normálně.
K obvyklým steskům z let minulých (že tady nikdy nevznikne nový Google či Facebook, že Green Deal zabíjí konkurenceschopnost průmyslu nebo že místo zkoumání AI přiděláváme víčka na plastové lahve) přibyla novinka: americký nezájem Evropu bránit, pokud by došlo na vojenskou konfrontaci s Ruskem.
Nedávná obchodní dohoda s USA pochopitelně také nepomohla.
Hodí se však dodat, že situace zdaleka není tak černá, jak se na první pohled jeví. Pro začátek si stačí připomenout, že kdybychom chtěli, tak se Rusku ubráníme i bez USA. Takové Polsko už na tom několik let intenzivně pracuje.
Navzdory všem svým problémům Evropa stále z většiny celosvětových srovnání vychází mezi kontinenty jako místo s nejvyšší kvalitou života. V některých ukazatelích se značným náskokem. A ani s jejím byznysem to není tak tragické.
Lídři trhu
Stále jsou zde firmy, které jsou ve své branži globální jedničky. V technologickém sektoru je nejviditelnějším příkladem společnost ASML, která je dokonce ve svém segmentu úplně sama.
Nizozemská firma je jediným producentem strojů, na kterých se v současnosti vyrábějí nejpokročilejší čipy na trhu. Nikdo jiný totiž není v technologii takzvané extrémní ultrafialové litografie (EUV) tak daleko. ASML je jediným dodavatelem strojů, které takto umí nanášet polovodičové obvody s přesností téměř na jednotlivé atomy.
Ve svém rybníku je jedničkou i švédské Spotify ovládající téměř třetinu trhu se streamovanou hudbou. Ta dnes představuje zhruba 70 procent všech tržeb generovaných globálním hudebním průmyslem.
Nebo německý SAP, největší poskytovatel softwaru na řízení firem. Na systémech od SAPu momentálně funguje 98 ze sta největších firem na světě. Evropa má ale také třeba největšího potravináře na světě – Nestlé.
A pak jsou zde celá odvětví, ve kterých hraje evropský byznys dominantní roli.
Grafika: Marek Tomanka
Jedním z nich není nic menšího než páteř světového obchodu se zbožím – námořní doprava. Největší díl byznysu s kontejnerovými loděmi jde za švýcarským MSC, dánským Maerskem a francouzskou společností CMA CGM, které dohromady disponují necelými patnácti miliony jednotek TEU (standardní kontejner o délce cca 6,1 metru).
První jmenovaný si ke svým téměř devíti stům nákladních lodí momentálně pořizuje celkem 43 přístavů po celém světě. Jestli obří deal klapne, MSC bude vůbec největším provozovatelem přístavů na světě, včetně strategické dvojice přístavišť Cristóbal a Balboa na obou koncích Panamského průplavu.
Sektor, ve kterém Evropa dominuje téměř absolutně, je obchod s luxusním zbožím. Analytici poradenské společnosti Bain odhadli její kus globálního trhu na 70 procent. Evropští obchodníci s luxusem měli dle studie loni souhrnný obrat necelý bilion eur, což je přibližně pět procent HDP celé Evropské unie.
Grafika: Marek Tomanka
Nejlepší místo k životu
O bohatství Evropy v mezinárodním kontextu vypovídá celá řada indikátorů. V žebříčku zemí s nejvyšším HDP „na hlavu“ je v top padesátce celkem 32 evropských států, jak ukazují aktuální data Mezinárodního měnového fondu. V žebříčku podle hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele je v top padesátce 31 zástupců z Evropy, jak ukazují data Světové banky.
HND na hlavu je někdy považován za přesnější ukazatel životní úrovně a bohatství obyvatel jednotlivých zemí, protože bere v úvahu jejich příjmy z ekonomické aktivity v zahraničí a zároveň odečítá příjmy nerezidentů v domácí ekonomice. Odráží tak skutečný příjem rezidentů, ne jen hodnotu produkce na území státu, tak jak to činí HDP.
I podle dalších ukazatelů je kvalita života v Evropě v průměru vyšší než ve zbytku světa. Evropská města dominují všem celosvětovým srovnáním tohoto typu, ať už jde o žebříček databáze Numbeo, poradenské společnosti Mercer nebo projekt Global Liveability Index z dílny datové divize magazínu The Economist.
Tento index bere v potaz pět kritérií: stabilitu, zdravotnictví, kulturu, vzdělávání a infrastrukturu. „Západní Evropa zůstává nejlepším regionem k životu, když dosáhla nejlepších výsledků ve čtyřech z pěti kategorií. Předstihla ji pouze Severní Amerika v oblasti vzdělávání,“ stojí v aktuálním vydání pro rok 2025.
Allice Hunter, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Evropa vítězí i ve světovém indexu míru, minimálně co se týče zemí na západ od Ukrajiny a Běloruska. Projekt think-tanku Institute for Economics and Peace srovnává „mírumilovnost“ jednotlivých zemí světa podle úrovně bezpečnosti ve společnosti, rozsahu domácích a mezinárodních konfliktů a míry militarizace.
V neposlední řadě je zde fakt, že Evropané žijí v průměru déle než obyvatelé jiných kontinentů. V roce 2025 je evropská mediánová očekávaná délka života při narození téměř 79,5 roku.
Tohle je společné číslo pro muže i ženy, jinak stále platí, že ženy v průměru žijí o pět let déle než muži. Z výhledu OSN vyplývá, že průměrná doba dožití v Evropě by se měla po roce 2030 přehoupnout nad 80 let. U žádného jiného kontinentu se takto plošné zlepšení nečeká.
The post Upadající Evropa? Nesmysl. V celé řadě oblastí zůstáváme nejlepší na světě appeared first on Forbes.
