
Utajovaná zpráva o zneužívání ukrajinských dětí z dětských domovů, kterou se podařilo získat redakci investigace.cz a potvrdit partnerskou organizací slidstvo.info, ukazuje, jak se evakuační pobyt dětí z válečné zóny pro mnohé z nich stal očistcem. Zpět na Ukrajinu se děti vrátily znásilněné, těhotné, zbité a traumatizované. Ukrajinský filantrop Ruslan Šostak dostal za tuto záchranu stovek dětí státní vyznamenání.
K tomuto tématu připravujeme podcast Odposlech.
Je únor 2022 a desítky dětí se choulí ve sklepě ukrajinského dětského domova v těžce bombardovaném Dnipru. Když se začalo proslýchat, že by je mohli evakuovat k moři do Turecka, nemohly tomu ani uvěřit. „Byli jsme štěstím bez sebe,“ vybavuje si Maria (jméno změněno z bezpečnostních důvodů), „konečně bych viděla moře!“
Když ale dorazily na místo, z představ o nekonečném létě na pláži rychle vystřízlivěly. Místo přímořského resortu je čekal očistec. V jídle byl hmyz, pokoje byly plesnivé, jejich pečovatelé je nutili tančit a zpívat před kamerou.
Ukrajinský podnikatel Ruslan Šostak založil nadaci na pomoc ukrajinským dětem z válečných oblastí. | Zdroj: Тервін, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia CommonsKdo nezpívá, nejí
Celou záchrannou akci v té době zorganizoval miliardář a místní podnikatel Ruslan Šostak. Ten sice narychlo založil Charitativní nadaci Ruslana Šostaka, zkušenosti s řízením charitativních projektů, natož pak s prací s traumatizovanými dětmi ale neměl vůbec žádné.
To ale evidentně nevadilo. Samotný fakt, že nadace existuje, se dostal do většiny médií a nadace rychle získala podporu ukrajinských celebrit, a dokonce i prvních dam Ukrajiny a Turecka. Hromadná evakuace asi 3 500 dětí z více než desítky dětských domovů a malých pěstounských domů v Dnipropetrovsku, regionu ve východní Ukrajině ve válečné zóně, rychle dostala slogan „Dětství bez války“.
Nadace mezitím bojovala s logistikou a tím, jak zajistit bezpečnost stovek traumatizovaných dětí – z nichž mnohé měly vážné zdravotní a psychologické problémy – v několika tureckých hotelech. Své kroky totiž Charitativní nadace Ruslana Šostaka opomněla konzultovat s institucemi na ochranu dětí i s odborníky na péči o děti v ústavech, tím pádem nebyli na specifické potřeby dětí z ústavů z válečné zóny připraveni.
Jídlo se postupně zhoršovalo, občas se stalo, že v něm byl hmyz či vlasy. Pokoje umístěné v části hotelu, která fungovala jako ubytovna pro hotelové zaměstnance, byly plesnivé a přeplněné. Lékaři byli nedostupní. A vedoucí začali děti nutit k tomu, aby pro potřebu shánění peněz zpívaly a tančily na promo videích pro dárce. Prý si na své ubytování musejí vydělat.
Ty, co se odmítly předvádět, nedostaly jídlo. „Když jsme nechtěli zpívat, řekli nám, že nám seberou telefony,“ řekla dívka, se kterou se nám podařilo mluvit. „Krmí vás, platí za všechno, vozí vás všude,“ vzpomíná další dívka, jak ji opatrovníci nutili k vystupování na promočních videích, „… a vy se nechcete natáčet?”
Drastická selhání
Ukrajinský úřad ombudsmana nakonec v březnu 2024 poslal do jednoho z hotelů, kde byly děti ubytované, mezinárodní delegaci s cílem zkontrolovat, že je vše v pořádku. Následná zpráva, ač psána diplomatickým úředním jazykem, jasně poukázala na drastická selhání. Například se v ní psalo, že děti byly systematicky vystavovány fyzickému násilí, nedostávalo se jim dostatečné lékařské péče a nikdo nedohlížel na to, aby se mohly učit online. Zpráva mimo jiné uváděla, že pečovatelé nutili děti, aby delegaci z úřadu ombudsmana lhaly o tom, jak se jim tam opravdu žije.
Jsme financovaní převážně z příspěvků našich čtenářů. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci.Dvě svěřenkyně Nadace Ruslana Šostaka se musely urychleně vrátit do Ukrajiny poté, co otěhotněly s tureckými zaměstnanci hotelu, kteří, jak se později ukázalo, měli k dětem naprosto volný přístup, a to i do jejich pokojů.
Na konci roku 2024 humanitární evakuace dětí z dětských domovů tiše skončila. Všechny se vrátily do ústavů na východě Ukrajiny.
Utajovaná zpráva
Monitorovací zpráva vypracovaná delegací nebyla v Ukrajině nikdy zveřejněna, takže o selhání Šostakovy nadace by se skoro nikdo nedozvěděl nebýt tajného zdroje, který byl situací dětí v Turecku a následnou snahou vše zamést pod koberec šokován. Rozhodl se proto zprávu předat redakci investigace.cz.
Zpráva uvádí, že podmínky dětí v tureckém hotelu Larissa v přímořském městě Beldibi byly otřesné. Zmiňuje například špinavé povlečení, více dětí nucených sdílet stejnou postel, omezený přístup k pitné vodě či toaletám. Jako problém zmiňuje i fakt, že tablety, na kterých probíhala online výuka z ukrajinských škol, byly dětem vychovateli zabavovány jako trest, když děti odmítly účast na promoakcích Šostakovy nadace.
Šokující byl i případ třináctiletého kluka, který spolu s kamarády a naprosto bez dozoru lezl po klimatizaci ve třetím patře a spadl. Dopad na tvrdý beton mu způsobil poranění mozku, chlapec strávil několik týdnů v nemocnici. O případu se ale nemluvilo a nikdo ho nikam nenahlásil.
Další dvě děti popsaly, jak jim pečovatelé nedokázali zajistit nutnou lékařskou péči. Výsledkem bylo, že chlapec trpící šedým zákalem téměř oslepl a dívka se strabismem opakovaně žádala o léčbu, pečovatelé ji ale pokaždé odmítli.
Výčet nehod ale pokračuje. Několik dětí z hotelů jednoduše odešlo a šly si užívat do města, kde se dostaly k alkoholu a drogám. Když jim došly peníze, vykradly obchod. Jedna z dívek odešla s tím, že jde za svým ruským milencem. Ten ji pak s pistolí přišel hledat do hotelu, kde bydlela s ostatními dětmi. Jiná dívka z hotelu prostě zmizela, policie proto musela vyhlásit pátrací akci s nasazením vrtulníku.
Zaměstnanci nadace většinu těchto incidentů ani nenahlásili tureckým úřadům.
Co na to Šostak
V dvouhodinovém rozhovoru s kolegy ze slidstvo.info Ruslan Šostak obhajoval svou práci s dětmi jako důležitou a nezbytnou tváří v tvář válce. Novinářům vysvětlil, že on a jeho tým odvedli za obtížných okolností nejlepší možnou práci, a odpovědnost za případné problémy přehodil na pečovatele a zaměstnance dětských domovů, kteří děti doprovázeli z Ukrajiny.
Dodal, že většina problémů pramenila z toho, že měl co do činění s obzvláště obtížnou skupinou obyvatel. „Jsou to (děti z dětských domovů, pozn. red.) státní děti, za státní děti jsou zodpovědní státní úředníci,“ míní Šostak.
Zástupce Nadace Ruslana Šostaka omylem poslal redakci slidstvo.info emailem plán připravované krizové komunikace, který měl mj. diskreditovat novináře pracující na této kauze. Zdroj: slidstvo.infoPřestože podle svých slov Ruslan Šostak šokující zprávu delegace ukrajinského ombudsmana nečetl, tvrdí, že závěry zprávy jsou chybné. „Vybudovali jsme bezpečnostní systémy, abychom děti ochránili,“ řekl. „Před vychovateli, před samotnými dětmi, před ostatními dětmi, před cizími lidmi… Ale když je pohromadě hodně dětí, mohou se samozřejmě stát různé věci.“ Šostak odmítl obvinění z nedostatečné lékařské péče jako „naprostou blbost“. On a jeho tým slíbili novinářům, že jim zašlou materiály, které jeho tvrzení podpoří. Místo toho mu ale unikl detailní plán, jak celou kauzu zpochybnit a novináře zdiskreditovat.
Zástupce Nadace Ruslana Šostaka – zřejmě omylem – poslal redakci slidstvo.info e-mail s plánem PR kampaně, která měla zpochybnit práci na tomto projektu. Obsahovala body jako zaplacení trollí farmy, kontrolované příspěvky influencerů o tom, že slidstvo.info někdo najal na pošpinění Šostaka, či bod o „neveřejné komunikaci s redaktory předních médií“, kteří měli zpochybnit výsledky práce slidstvo.info na kauze.
Zpráva ombudsmana obsahovala celou řadu doporučení, včetně přemístění dětí do lepších zařízení. Dodnes ale není jasné, zda na doporučení někdo z ukrajinských úřadů reagoval. Zástupci ukrajinských úřadů, které jsme oslovili, na naše žádosti o komentář nereagovali.
„Vy prostě nechápete, jak žijí sirotci v Ukrajině, v jak kolosálně strašných podmínkách,“ rozohnil se Ruslan Šostak v rozhovoru pro kolegy ze slidstvo.info. „My máme problémy proto, že v Turecku jsme to všechno dali na jedno místo. Proto máme některé případy… no, ne zrovna dobré. Ale rozhodně se necítím zodpovědný. Cítím se zodpovědný maximálně tak za to, že ty děti žily tři roky na slunci, jedli ovoce a zeleninu a osm měsíců z roku se mohly koupat v moři,“ dodal.
Autorky textu: Yanina Korniienko, Anna Babinets (slidstvo.info) a Pavla Holcová (investigace.cz)
The post Utajovaná zpráva ukazuje selhání nadace při záchraně ukrajinských dětí appeared first on investigace.cz.











