K poslednímu incidentu došlo během soboty u atolu Ayungin Shoal poblíž Spratlyových ostrovů. Jde o oblast, která je velmi blízko Filipín, čínské území je naopak poměrně vzdálené.
Filipínci obvinili Číňany z agresivního chování vůči jejich zásobovací lodi. Dokonce zveřejnili záběry z akce, na nichž je vidět, jak čínská pobřežní stráž využívá i vodní dělo. Informovala o tom například stanice CNN.
„Filipínská pobřežní stráž tvrdě odsuzuje nebezpečné manévry Čínské pobřežní stráže a nezákonné použití vodních děl proti našim lodím,“ oznámili Filipínci ve svém vyjádření na Facebooku. Prezident Fedinand R. Marcos zmínil, že je nutné i nadále udržovat dialog s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem, kterého nechce provokovat.
Peking se naopak hájí, že postupoval zcela správně a v souladu se zákonem. Filipínci podle něj totiž bez povolení vnikli do čínských vod. A to je základní úskalí v Jihočínském moři. Čína si jej téměř celé nárokuje, stejně jako místní ostrovy a souostroví. Mezinárodně to však není uznáváno. V oblasti své nároky mají vyjma Tchaj-wanu či Filipín také třeba Vietnam, Malajsie nebo Brunej. Jihočínské moře láká už jen proto, že přes něj vede řada námořních obchodních tras.
USA a další stojí za Filipínami
Do záležitosti se zapojily i Spojené státy, které jsou spojencem Filipín a dalších států v regionu. „Spojené státy ujišťují, že ozbrojený útok na filipínská plavidla, letadla či vojenské síly, včetně pobřežní stráže, by přinutil USA zachovat se podle obranných závazků pod článkem IV. americko-filipínské smlouvy o společné obraně z roku 1951,“ oznámilo americké ministerstvo zahraničí prostřednictvím mluvčího resortu Matthewa Millera.
K Američanům se přidali i další spojenci Filipín. Konkrétně tři země – Austrálie, Japonsko a Německo – označily aktuální čínské akce za „nebezpečné a destabilizující“, uvedla CNN.
Jak bylo zmíněno, Filipíny nejsou zdaleka jediným státem, který čelí provokacím ze strany čínských lodí či letadel. Často se objevují zprávy například o tom, že letouny naruší vzdušný prostor Tchaj-wanu.
Ten Čína po desítky let od doby, co na ostrov utekli odpůrci komunistů, považuje za své území. Tchaj-wan sice má svoji vládu a prezidentku, ale nevyhlásil nezávislost na Pekingu, který by jinak mohl na ostrov podniknout invazi.