Vlastní dům génia. Vila Alvara Aalta v Helsinkách okouzluje i po devadesáti letech

Forbes Před 4 hodinami

Obytná čtvrť Munkkiniemi v Helsinkách skrývá perlu, která rozhodně stojí za cestu na sever. Nejen proto, že tenhle manifest finské estetiky stojí mezi zcela běžnými finskými bytovkami a zelení.

Chromované kliky odrážejí světlo stejně jemně, jako když vlny na mořské hladině odrážejí poslední sluneční paprsky letošního léta. Zatímco to finské bývá krátké, nápaditost designérů vzešlých z této skandinávské země hranice času už dávno zbořila.

V tomto případě jsou kliky v interiérech jednou z prvních věcí, na něž míří pohled, když se člověk poprvé rozhlédne po interiéru domova slavného architekta a designéra Alvara Aalta.

Jsou lesklé a stříbřité a mají organicky oblý tvar. Jen je na nich něco jinak –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ madlo je širší a výrazně blíž ploše dveří, než bývá obvyklé. Dokonale odrážejí, jak Alvar Aalto o designu přemýšlel. Původně totiž tyto kliky, které pak používal v mnoha realizacích včetně vlastního domova, navrhl pro sanatorium pro léčbu tuberkulózy ve městě Paimio.

Když pozoroval zdravotní sestry, všiml si, že dveře mezi pokoji otevírají loktem, protože měly velmi často plné ruce. Proto klikám navrhl zcela jiný a vlastně nečekaný tvar. Díky němu se při otvírání obejdou bez použití dlaně a nezachytávají se o rukáv. Geniální drobnost, která však vystihuje to, jak Aalto o designu a architektuře přemýšlel.

Nejznámější finský architekt a designér navrhoval územní plány měst, domy, obchody, koncertní sály, interiéry restaurací, nábytek i doplňky. Z mnoha kousků se staly ikony, jako třeba z vázy Savoy, která vznikla v roce 1936 pro stejnojmennou luxusní restauraci v Helsinkách, nebo pojízdný čajový stolek pro Artek, který má své místo rovněž v Aaltově vlastní vile.

Dům tvoří dvě křídla, jedno zvenku prosté bílé, druhé obložené dřevem. Aalto na jeho návrhu pracoval se svojí první ženou Aino, rovněž architektkou. Vchod do něj je skromný a nenápadný, to hlavní se odehrává v zadní pasáži zahrady, která je s domem umně propojená. Vycházel z přesvědčení, že zahrada je stejně důležitá jako dům samotný, o čemž mimo jiné svědčí dialog mezi zelení před i za velkými okny.

Munkkiniemi ve třicátých letech minulého století ještě nebylo součástí hlavního města a z hlavní terasy v patře byly vidět vody Finského zálivu. Ani jedno z toho už neplatí. Dnes jde o vyhledávanou obytnou čtvrť, do níž se tramvají dostanete z centra města do půl hodiny, a někdejší výhled zakryla další zástavba.

Vila byla dokončena v roce 1936, rodina ji obývala až do osmdesátých let. Její součástí byla architektonická kancelář, v níž u velkých stolů pracovalo běžně osm architektů. Šéfa týmu reprezentuje autentický pracovní stůl u velkého okna s dokonalou choreografií tužek, pravítek a telefonního aparátu.

Po smrti Alvara Aalta řídila kancelář jeho druhá žena Elisa, rovněž architektka a designérka. Kromě toho byla také ředitelkou obchodů Artek. Obývací pokoj pak může z dnešního pohledu působit jako malá galerie produktů, které se stále vyrábějí, včetně ohýbaného nábytku. Zdá se být až symbolické, že slovo aalto znamená ve finštině vlna.

Dřevo v domě sice převažuje, ale zastoupeny jsou i koberce, linoleum nebo keramické obklady v koupelnách. Například umyvadlo, které Aalto navrhl, je pak součástí stálé expozice v helsinském Muzeu designu a architektury.

O vilu a její odkaz nyní pečuje Alvar Aalto Foundation. Pořádá komentované prohlídky ve finštině, angličtině a japonštině. Vstupenky v ceně 32 eur pro dospělého se vyplatí koupit online v předstihu, kapacita jedné prohlídky je totiž jen okolo patnácti osob.

The post Vlastní dům génia. Vila Alvara Aalta v Helsinkách okouzluje i po devadesáti letech appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek