Tomáš Jiřikovský, muž, který od letoška patří mezi nejštědřejší soukromé sponzory Českého státu v novodobé historii, se původně vyučil zámečníkem. Že by řemeslo dnes tak vynášelo? A proč mu stát v minulosti zabavil jednu luxusní nemovitost?
Jiřikovský u svého řemesla nezůstal. Kdyby ano, asi by dnes nedisponoval miliardami v bitcoinech, které by s extrémně vysokou pravděpodobností měly patřit úplně jiným lidem. Ale měl by zřejmě mnohem klidnější spánek. Peníze k němu přišly, když se rozhodl pustit se na programátorskou dráhu, rozhodně ale jinak, než byste čekali.
Coby programátor, zjevně samouk, se Jiřikovský pustil do tehdy poměrně populárního kódování webových stránek v PHP a pod hlavičkou své firmy Šnekweb také nabízel jejich hosting
Přestože se začátkem milénia daly programováním a provozováním internetových služeb vydělat velmi slušné peníze i zcela legálně, zřejmě to nestačilo, a tak, když v roce 2013 nedobrovolně zásluhou FBI ukončuje svou činnost legendární darknetové tržiště Silk Road, Jiřikovský větří zajímavou příležitost.
V květnu 2013 se tak na legendárním diskuzním fóru Bitcoin Forum objevuje inzerát propagující nové internetové drogové tržiště Sheep Marketplace. Přestože je psaný anglicky, neumělé použití jazyka a nekvalitní angličtina poukazuje na to, že za ním nestojí rodilý mluvčí.
Další stopy, jakou jsou specifické chyby v tvorbě vět, poukazují na indoevropskou jazykovou rodinu a uživatele nějakého slovanského jazyka. Pak je zde ale ještě jedna, tentokrát specificky česká stopa. Darknetové tržiště využívá ryze český open source framework pro tvorbu webových aplikací v PHP Nette, za kterým stojí český vývojář (dnes hlavně popularizátor umělé inteligence) David Grudl.
Nette i samotný jeho autor, který se v té době aktivně věnuje také programátorské osvětě a publicistice, je poměrně dobře známý v českých internetových kruzích, je ale málo pravděpodobné, že by si jej zvolil zahraniční tvůrce.
Popularita nového internetového tržiště pro distribuci drog, falešných dokladů a zbraní nečekaně rychle roste, vydatně v tom pomáhá načasování korelující s říjnovým koncem Silk Road. Jeho uživatelé si sem převedou bitcoiny, které vloží do úschovy, obchodník pošle zboží a pokud vše dopadne k oboustranné spokojenosti, tržiště provede převod a ponechá si provizi.
Model tržiště se zadrhne už v listopadu téhož roku, kdy dva uživatelé (po letech FBI identifikovaní jako Nathan Gibson a Sean Mackert) objeví způsob, jak uvolnit vložné bitcoiny z depozitáře, i když systém neověřil, jestli už byly prostředky uvolněny a transakce dokončena. Hacker tak mohl vyvést více prostředků, než by mu mělo patřit.
V listopadu si začali první uživatelé stěžovat na váznoucí převody bitcoinu. Z tržiště tímto způsobem mizí údajně 5 400 bitcoinů (v tehdejší hodnotě zhruba 109 milionů korun) a tržiště reaguje zmražením zbylého zůstatku a v prosinci definitivně zavírá.
„Vaše peníze, naše provize, všechno bylo ukradeno. Snažili jsme se problém vyřešit, ale nepodařilo se nám to,“ uvedl tehdy na svou obhajobu jeho provozovatel.
Tipy sháněl na fórech
Poškození dealeři a jejich zákazníci se začínají organizovat na dnes již zabanovaném vlákně „sheep scam thread“ na americké sociální síti Reddit. Právě zde se ze střípků kolektivního vědění začíná skládat obrázek, který vede nejen do Česka, ale ke zcela konkrétní osobě právě v podobě našeho Tomáše Jiřikovského, který je nejpravděpodobnějším adeptem na skutečného provozovatele tržiště. Přímé důkazy ale chybí.
Co ovšem nechybí, jsou dobové důkazy o tom, že Jiřikovský v době před spuštěním Sheep Marketplace na českých i zahraničních technických fórech hledal rady právě ohledně provozu skrytého bitcoinového on-line tržiště. Jiřikovského firma také jistý čas hostovala „fanstránku“ tržiště na doméně sheepmarketplace.com.
Stejná komunita později spojuje Jiříkovského působení s provozem dalšího darknetového tržiště Nucleus Marketplace, které fungovalo mezi léty 2014-16. Tržiště se v březnu 2015 po konci konkurenčního Evolution stalo druhým největším darknetovým trhem.
Také Nucleus končí za velmi podezřelých okolností a s velkým množstvím kryptoměn (bitcoinů, litecoinů a darkcoinu) v úschově. V dubnu 2016 bez předchozího upozornění přestává fungovat. O Jiříkovského působení ale chybí důkazy, které by přesvědčily policii a následně soudy.
K dobru České policie lze přičíst, že tentokrát nebrala probíhající redditovou diskuzi na lehkou váhu a podezření začíná prošetřovat. Již v prvním kvartále následujícího roku tak u Jiříkovského proběhne domovní prohlídka, nic podezřelého však neodhalí a policie vrací všechno zabavené vybavení.
Něco se ale přeci jen děje. Jiřikovský totiž v Lužici u Hodonína kupuje, byť ne na své jméno, luxusní rezidenční nemovitost (později soudně zabavenou) v tehdejší hodnotě zhruba devíti milionů korun, na kterou si podle tehdejších příjmů nejspíše nemohl vydělat.
Nákup nemovitosti znovu upoutá pozornost policie, která jej v březnu 2015 opět zadrží, tentokrát kvůli podezřelým bankovním transakcím. Znovu je sice obratem propuštěn pro nedostatek usvědčujících důkazů, ale policie jej již sledovat nepřestává.
V dubnu 2016 u něj policisté opět zvoní, tentokrát na popud NCOZ, a následuje další zabavování elektroniky, většina obsahu je ale šifrovaná a státním složkám se k nim nedaří dostat. Všude ale Jiřikovský tak opatrný není a tak se policie dostává k nezakódované databázi uživatelských účtů Sheep Marketplace a několika dalším usvědčujícím střípkům.
Foto Profimedia
V mobilu se také našel soubor s nastavením tržiště a spolupráce NCOZ a Europolu odhalila skrze blockchainovou forenzní analýzu vazbu Jiřikovského na cluster cca 40 tisíc bitcoinů vyvedených při ukončení činnosti Sheep Marketplace.
Řada dalších důkazů sice stále chybí, ale již to stačí, aby jej v roce 2017 později Vrchní soud v Olomouci odsoudil k devíti letům vězení za zpronevěru bitcoinů v tehdejší hodnotě lehce přesahující 16 milionů korun, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. V případě figurovala také Jiřikovského bývalá manželka Eva, která byla později odsouzena k podmíněnému trestu za napomáhání s legalizací výnosů z trestné činnosti.
V roce 2021 je Jiřikovský podmínečně propuštěn po odpykání poloviny trestu a začíná aktivně usilovat o vrácení zabaveného digitálního vybavení, které s případem souviselo. O samotnou elektroniku ale nejde, začíná se hrát o přístupy k bitcoinům za miliardy.
Letos v lednu soudkyně Krajského soudu v Brně Dagmar Bordovská rozhodla o tom, že se mají čtyři konkrétní zařízení, tři notebooky a jeden externí disk, před vrácením nevratně vymazat. Právě na těchto zařízeních se měla nacházet data umožňující přístup do bitcoinových peněženek a mimo jiné také záznamy o návštěvách krypto burz.
U další části elektroniky, konkrétně dvou počítačů, tří telefonů a tří tabletů se znalcům nepodařilo proniknout dovnitř a stejná soudkyně, s ohledem na předchozí pokárání Nejvyššího soudu (vadil mu příliš formální přístup při plošném mazání dat), nakonec rozhodla o vrácení zařízení tak, jak jsou, tedy pokud se nepodaří prokázat, že obsahují přístupové údaje k ukradeným bitcoinům.
Na pokračování si musíme počkat až do roku 2023, kdy se případ Tomáše Jiřikovského znovu otevírá. Trestaný se svým advokátem Kárimem Titzem v této době zahajují nové jednání s Ministerstvem spravedlnosti o vrácení zabavené techniky. A zde už jsme téměř doma, výsledkem schůzek totiž je, že stát na oplátku obdrží třicet procent z obsahu bitcoinových peněženek, pokud by k nim Jiřikovský znovu získal přístup.
Pak to už šlo na poměry státu celkem rychle. Krajský soud rozhodl o vrácení a sedmého března 2025 byla za účasti notáře napojeného na (dnes již) exministra Pavla Blažka otevřena bitcoinová peněženka, ze které odešlo třicet procent z údajně nalezené sumy, tedy necelých 468 a půl bitcoinu.
Stát nejprve provedl testovací platbu s částkou 0,468 BTC a následovaly transakce s hlavní platbou. Na konci března Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových spouští elektronickou aukci bitcoinů, a to po pěti bitcoinech. Poslední část je pryč 27. května.
A tady se nám kruh začíná pěkně uzavírat. Vraťme se ale ještě o několik měsíců zpátky. Píše se březen 2025 a většina světa řeší hlavně Donalda Trumpa. Americká společnost Arkham, která se věnuje blockchainové forenzní analýze za pomoci umělé inteligence (stojí za ní investoři jako Tim Draper, Sam Altman nebo Joe Lonsdale z Palantiru) informuje, že došlo k probuzení peněženek patřících podle ní právě k Nucleu.
Mlčící schránka promluvila
Údaje z bitcoinového blockchainu ukazují, že z adres, které byly dlouho považovány za opuštěné, začaly odcházet prostředky 7. března 2025. Právě toto datum představovalo první aktivitu od okamžiku, kdy se trh odmlčel.
„Peněženky patřící Nucleus Marketplace se dnes ráno probudily po devíti letech nečinnosti a převedly bitcoiny v hodnotě 77,5 milionu dolarů do 3 nových peněženek,“ uvedl tehdy Arkham na X a dodal tehdy: „V peněženkách Nucleus Marketplace je stále 365 milionů dolarů v bitcoinech.“ Nikoho tehdy nenapadlo jakkoli spojovat událost s českým Ministerstvem spravedlnosti.
Jenže ona tu spojitost byla. A ne jedna. ministerstvo ve stejné době obdrželo dar necelých 468 a půl bitcoinu v hodnotě přesahující 1 miliardu korun, který přijalo za údajné přítomnosti soudního znalce Jiřího Bergera, událost pak stvrdil velmi štědře zaplacený notář Lubomír Mika.
Tento detail s sebou ale přináší jeden zásadní technický háček. Bitcoinové adresy v peněženkách se totiž negenerují (zcela) náhodně. Privátní klíče jsou generovány z jednoho „Master klíče“ a kombinaci zdrojů na vstupu transakce určuje algoritmus optimalizující výběr zdrojových adres.
Ve zkratce: ten, kdo poslal státu necelých 468,5 bitcoinu, podle způsobu, jak to udělal, disponoval rozhodně více než „jen“ 1561 bitcoiny, které stvrdil na základě screenshotu obrazovky od soudního znalce notář. Daný člověk měl přístup k minimálně dalším 3855 bitcoinům z Nucleusu.
Pak je tu ještě jeden bod. Jak víme ze zprávy Arkhamu, peněženka byla aktivována už šestého března, tedy o den dříve, než dorazily domluvené transakce Ministerstvu spravedlnosti. Spekuluje se, že to bylo dáno synchronizací klienta s aktuálním stavem blockchainu, který v mezi čase nabobtnal o více než pět tisíc gigabajtů.
Jenže další část prostředků v hodnotě zhruba jedné miliardy korun se v mezičase měla prostřednictvím řady transakcí přesunout neznámo kam. Pokud vyloučíme, že šlo o důsledek konsolidace bitcoinů a o pouhé „change adresy“, kam se vrací zbylé prostředky z původního zůstatku, což je nepravděpodobné, máme zde docela zajímavou situaci.
Nevíme totiž, kolik a zda nějaké prostředky unikly mimo oficiální dohled. Jiřikovský, který je podle médií na neznámém místě nejspíš v Asii, už toho k případu nejspíš sám od sebe moc neřekne.
The post Vyučil se zámečníkem. Kdo je muž, který daroval státu bitcoiny za miliardu appeared first on Forbes.
